Reklama

Reklama

1929: Velký krach

(TV film)
  • Česko Rok 1929 - rok Velkého krachu (více)
Velká Británie, 2009, 52 min

Kamera:

Mark Molesworth

Hrají:

Bill Paterson (vypravěč)
(další profese)

Obsahy(1)

Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Zatímco 20. léta byla zlatým věkem rozkvětu, rok 1929 přinesl finanční katastrofu. Pád newyorské burzy znamenal nástup ohromné krize, která se šířila světem jako mor. Pokořila bohaté, obyčejné lidi přivedla do chudoby. Přinesla masovou nezaměstnanost, do některých oblastí i hlad. A na scénu vytáhla nemilosrdné diktátory, jako byl Hitler, Mussolini či Stalin, kteří slibovali lepší zítřky. Ty ale nepřišly…Dokument natočený u příležitosti 90. výročí pádu na Wall Street zobrazuje tehdejší situaci pomocí archivních záběrů a pokouší se minulé problémy zobrazit tak, aby byly ponaučením pro dnešní dobu. (Kino Svět)

(více)

Recenze (21)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Trefné a popisné. Ak sa chcete dostať do udalostí spred skoro 100 rokov, aká bola situácia v USA a aké to lakomstvo viedlo k skaze zvanej Veľká kríza, tu dostanete ľudský popis. Špekulanti na burze to je odvetvie, ktoré môžeme priradiť k exekútorom a revízorom, takú prácu môže vykonávať len osoba bez akýchkoľvek zábran a chrbtovej kosti. Mnoho z nich skončilo na podlahe, uvidíte pád celých rodín, ale nemohli si za to ľudia sami? Je však obrovská škoda, že najviac vždy utrpí stredná vrsvta, ktorá za nič nemôže a tí, ktorí to spôsobili, väčšinou preplávajú a niektorí aj dokonca zbohatnú. Zdá sa, že sa ľudstvo nikdy nepoučí, keďže sme sa podobných tragédií dočkali už aj v 21. storočí. Dokument celkovo neprináša veľa nových informácií, skôr oboznamuje s faktami a prikladá zaujímavé dobové fotografie, kde sa oplatí vidieť napríklad „Hoovervilles“. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Jedenásť rokov po prvej svetovej vojne, v roku 1929, prepukla v Spojených štátoch amerických Veľká hospodárska kríza. Následkom neuváženého vedenia ekonomiky a za nemalého prispenia obrovských finančných špekulácií došlo ku katastrofálnemu prepadu akcií na americkej burze. To malo zničujúci vplyv na všetky svetové ekonomiky. Nastala takzvaná Veľká depresia. Po celom svete krachovali banky. Veľké podniky a továrne ukončili výrobu. Milióny ľudí ostalo bez práce. Žili pod hranicou chudoby. Prišli o svoje úspory, domovy a veškeré sociálne istoty. Televízny dokumentárny film "1929: Veľký krach" sa snaží zrozumiteľnou, ale dosť povrchnou, formou divákovi vysvetliť, prečo došlo ku tejto svetovej hospodárskej kríze. *** ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Pro mě nejlepší přehledovka o této krizi. Kapitalismus se vyznačuje tím, že každých 7 let má malou krizi a každý 40 let krizi velkou , kdy všichni přijdou o všechno. začalo to napoleonskými válkami okolo 1820, krach na Vídeňské burze okolo 1870, první světová válka s tisiciprocentní inflací, válka druhá, ropná krize v 70.ltetech, pád komunismu , krize v roce 2008. Dřív měly burzy význam jako podpora průmyslu, ale dnes už jsou jen neužitečnou sekcí spekulantů a příživníků. TZV. financializace. To že tento typ lidí s pohodlným životním stylem, kteří nedělají nic užitečného, nic netvoří a jen parazitují na ziscích, o všechno přišel jsem jim v dokumentu přál. Otec prezidenta Keneddyho a další burzovní žraloci jak je dokumentu ukázáno zbohatli na spekulacích společným uměle zvyšovaným cenám akcií, následného prodeje a tím oškubání naivních investorů. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Velmi dobře vysvětlený vznik, vývoj i důsledky krize r. 1929. Celá její podstata, význam regulace finančních trhů i dopad tehdejší liberalizace na hospodářství USA a posléze na celý svět. Proč americká vláda i politici nechali zkrachovat a padnout celou ekonomiku, jak moc se tehdejší krize podobá té dnešní a mnoho dalších zajímavých informací. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Dobre zreprodukovaný dokument, ktorý sa trochu schováva za časový odstup a dôsledky konzekvencií pádov amerických búrz. Cítiť to najmä v akcente, akým sa dokument prezentuje. Vo všeobecnosti ale spĺňa účel obsahu a edukačného charakteru, akým sa dá aj interaktívnou formou rozprávať o týchto udalostiach, byť občas vecnou informačnou anabázou a zároveň veľmi ľahko zrozumiteľnou. Hlavne tým, že stále pláva po povrchu, alebo zvýrazňuje pútavé historky známych osobností z tej vrtkej doby. ()

sator

všechny recenze uživatele

To není o hlouposti ale o domluvě řízeného krachu mocnými stejně jako I. i II. války... Vždy je nutné se ptát komu to prospělo... ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Poutavý dokument, snad i pravdivý. Přečetl jsem o tom mnoho, bylo to k hovnu, protože každý historik, či makroekonom vidí víc příčinu tam nebo jinde. Vyčítám, že se soustřeďují pouze na Ameriku. Krize 2008 přišla také z Ameriky. Vše hloupé a nechutné je vlastně z Ameriky. Takže je to asi pravda. Hlavně, že skončila prohibice a lidi zase chlastají, tentokrát to světovou ekonomiku opět zachránilo:) ()

Everyone 

všechny recenze uživatele

Ach ta základní podobnost s rokem 2008 je nabíledni a proč? protože lidé, resp. instituce jsou pořád stejní. Půjčujeme jako opilí, chápání míry rizika se s časem mění, až přeroste v "pokud nepůjčíš - jsi hloupý", když půjčuje každý. A po každém mejdanu (konjunktuře) přichází vystřízlivění (recese) = trh se sám vyléčí, ale za cenu oné recese se všemi jejími důsledky. A pro zúčastněné strůjce pořád platí, kdo se napakoval je napakovaný a zbytek je jim ukradený. Pak ty samí lidé povolají zpět jako experty s konexemi a zkušenostmi, pokud opustili místo nebo byli odejiti a když ne, tak těm "expertům" je to jedno, protože mají dostatečné rezervy investovat sami nebo se válet na jachtě. Důraz na úspěch je v Americe hrozně silný, podobně jako v Japonsku či Číně (není to individuální pud, jako v jiných státech, ale takový celospolečenský feeling). A tomu se přizpůsobuje jednání, které v době nafukování bubliny vydělává neskutečné peníze, nejen malým investorům, ale hlavně těm velkým. Po splasknutí, ti malí, přijdou o finance, protože nemají dost informací (typický příklad z let minulých - Joseph Kennedy otec slavného rodu - zprvu "běžný" občan, který zbohatl na burze zejména tím, že jako profesionální spekulant se domlouval s ostatními ostřílenými borci a v pravidelných intervalech nakupovali určité akcie, které tak díky zájmu rostly. Toho se chytli zelenáči a nabízeli tyto akcie i malým investorům, když akcie vyrostly ještě výše, tak je Kennedy a spol. hromadně prodaly za momentální = vyšší hodnotu a akcie se propadly a tak dokola a dokola, až se z Kennedyho a jemu podobných stali velké ryby), kdežto ti hlavní hráči, ti už se zařídili a přijdou o finance, až v druhé vlně, kdy business jako takový už nešlape. Pak přichází na řadu vláda a její finanční injekce - kvantitativní uvolňování, státní zakázky, šrotovné a jiné záležitost, které "jaksi" mají pomoci zahradit protrženou nádrž materiálem bez pojiva. atd. ____ Nicméně dokument povedený, po hladině bruslící, což není občas naškodu shrnout si základní fakta a zde s excelentním obrazovým doprovodem a dobovou hudbou. _____ Dokument popisuje roli Spojených států od první světové války do postkrizové doby, kde osvětluje důvod její poválečné ekonomické nadřazenosti (do války vstoupily později, neproběhla na americkém území, strana vítězných mocností, poskytnutí půjček do Evropy, válkou zničená evropská konkurence, malé ztráty v mladém obyvatelstvu, počátek konzumní společnosti díky okouzlení technologickými novinkami - rozvoj - masová elektrifikace - automobilismus (Henry Ford, Chrysler, General Motors) - spotřebitelské úvěry - leasing - od státní dluhopisů k těm korporátním a akciím (nástup bankéřů z Wallstreetu - Charles Mitchell - a založení makléřských poboček plných amatérů - burzovní telegraf - nakupování akcií na úvěr - přelud býčího trhu) - budování silniční a dálniční sítě - petrolejářské firmy - Rockefeller - pohonné hmoty, gumárenství, stavba výškových budov - Chrysler Building, Empire State Building, ocelářské korporace, bezbřehý liberalismus bez vládní regulace, ohromné bankovní subjekty jako J.P.Morgan) a jiné celospolečenské fenomény (Hollywood - film pomáhal jako útěk od reality v době krize - zrod filmových hvězd jako Charlie Chaplin, Douglas Fairbanks, Mary Pickfordová, bratři Marxové, fenomén blues, tanec charleston, feminismus, nový životní styl - účesy, hodnoty, oblékání, lednička, pračka; prohibice - mafie, vznik organizovaného zločinu; Charles Lindberg, sportovní hvězdy - baseball, golf) a postkrizové dny - počínaje 24.10.1929 - černý čtvrtek, pátek, úterý - wallstreetské vystřízlivení po době rizikových půjček - slumy, bída, rozvoj zločinu, vysoká nezaměstnanost a inflace, která se přeměnila v hlubokou hospodářskou recesi a přelila do celého světa. Recese se stupňuje, vyvolává krizi a nedůvěru v demokracii a tak se místní politické rovnováhy znestabilňují a hledají se staronová řešení v extremismu = v revoluci - na jedné straně komunismus (zprvu Rusko, přes východní Evropu, Čínu a jiné asijské státy) a na druhé straně silné pravicové naladění (Německo, Itálie). Zatímco levicové směřování je ve znamení občanské krize, represí, etatizace a teroru, pravicový směr vede zprvu k posilování národní hrdosti, k militarismu, renesance ekonomiky orientované na arsenál, což nevyhnutelně vede k odplatě, která je permanentně veřejně aktualizována politickou propagandou, a ta vyvolá nejtemnější období, tj. druhou světovou válku, kterou to samozřejmě nekončí, poněvadž politické levo-pravé rozdmýchání poměrů druhá světová válka neřešila. To řešila, až válka studená, která celou situaci zcela zkomplikovala přítomností atomových zbraní. Celá byla vedena "nepřímo", tj. na území kolonií, tj. na území upadajících velmocí - Velké Británie, Francie, Belgie, Nizozemí, atd.... a tak se také celý západ, ale i východ postupně vysiloval a kolonie se staly neudržitelné. Bez dozoru opuštěná území jsou na půlce politické mapy nestabilní, poněvadž jim chybí ekonomické zázemí spolu s odbytišti a tedy jsou na občanské války náchylné. Některá území mají nerostné bohatství a ty jsou terčem zahraničních investorů - zejména Afrika, pokud nejsou odrazeny znárodňováním či občanskou válkou - investoři jsou stále - např. dodávky zbraní. Pokud nedisponují a jsou nestabilní, tak často jediná možnost jsou drogy - ať už kokain v Jižní Americe nebo heroin na Blízkém východě; spojené s terorismem, jakožto produktu bídy nebo jakožto prodloužená paže politické polarity. Nebýt ropy a uměle vytvořené a podporované základny jménem Izrael, tak by mohl být po nazdvihnutí železné opony a raně demokratických problémů v současné době klid, ale protože je celý svět závislý na ropě a mocná lobby, která zastupují tyto subjekty alternativní technologický rozvoj komplikují a zpomalují, tak se situace změní, tj. Blízký východ nebude v centru dění, až zásoby černého zlata dojdou, tj. někdy za 50+ let. () (méně) (více)

alambert 

všechny recenze uživatele

Tak rozhodně si nemyslím, že se tohle dá brát jako nějaká úplná analýza příčin a dopadů krize. Ne, že by to bylo zcela mylné, nebo uplně povrcní, to vůbec ne. Ale zkrátka mi tam ještě něco chybí. Spíš je to taková ilustrace života v USA v době okolo krize. Tomu konec konců (a díky bohu) odpovídá i obrazový materiál, který je velmi zajímavý a kvůli kterému přidávám hvězdičku. ()

Blackhawks 

všechny recenze uživatele

No co k tomu napsat ? Je to prostě dokument, který mnoha lidem může dost podrobně objasnit příčiny velkého krachu na burze v roce 1929, který měl tak katastrofální důsledky na celém světě. Já osobně je znal asi trošku lépe a podrobněji ještě před shlédnutím tohoto dokumnetu, ale to mu neubírá na váze.. kdybych o krachu nikdy před tím moc nevěděl, tak bych byl za tenhle dokument neobyčejně vděčný. :-) No tenhle "Velký krach" připravil živnou půdu pro nejednoho fanatika,ale ten největší není nikdo jiný než Adolf Hitler. Nebýt zbytečného krachu na burze v New Yorku, tak by to možná nemuselo dojít až k druhé světové válce.. ale to je uváha pro konspirační teoretiky.. do toho se nechci puštět na ČSFD, když mám hodnotit snímek samotný.. :D Shrnutí: Kdo neví nic a chce něco vědět ohledně této události, tak ať se podívá. Ale kdo ví, tak se asi nedoví nic, co by již nevěděl :D ()

Nerd4Dreaming 

všechny recenze uživatele

Hezký, hodně informací o tom, co se dělo před tím i potom. Ale co má sakra znamenat věta: "Nikdo už vlastně neví, proč krize začala zrovna toho dne" ? To je docela podstatná informace ne? ()

PanPaniscus 

všechny recenze uživatele

aneb Jak byli hloupí obyčejní lidé, makléři, bankéři, politici a prezident. Hodinový dokument má v sobě spoustu informací, prakticky jedinou, kterou nás učili na škole, byla "Černý čtvrtek". Přitom 24. (a hlavně 28.) říjnu předcházelo deset let chyb a povedený britský dokument je ukazuje na celé společnosti i na jednotlivcích. ()

Moiseiwitsch 

všechny recenze uživatele

Velice slabý dokument. Více než polovina dokumentu je o dvacátých letech. Často o této době pojednává velice nekriticky!!! Jedná se spíše o sbírku filmových záběrů s komentáři. Žádný historik v dokumentu nevystupuje. Takže nezbývá, než čekat na něco lepšího... Navíc v dokumentu nejsou žádné informace o tom jak krize probíhala v Evropě - v Německu, Francii atd. ()

gizi 

všechny recenze uživatele

Výborně udělaný dokument přibližující 20. a 30. léta 20. století. Pravdou je, že na 52 minutách nelze ani náhodou říct více podrobností, takže šlo jen o hrubé nastínění situace, pro mě ovšem i tak velmi zajímavé. Více takových dokumentů, lépe podrobnějších. 85%, 30.1.13. (Rok vzniku v titulcích je 2008) ()

marcel.demo 

všechny recenze uživatele

Dobové záběry z decentně cáklé ameriky 20. let a jazzová hudba jsou nosným pilířem celého dílka. Informační obsah cca A5 textu. Tedy něco na pomezí domácích videí pamětníků a hodinou dějepisu na základní škole. Nudit se však nebudete !!! :) 2.5/5 ()

Reklama

Reklama