K zázraku

Terrence Malick se nás opět snaží přesvědčit, že je filmovým básníkem a že jeho pomalé záběry jsou umění a nikoli dokumentární film o francouzských a jiných památkách. Co se musí uznat, to je skutečnost, že Malick pochopil jednu věc: Čím méně bude Ben Affleck mluvit, tím lépe bude hrát. Já pro Malickovu poetiku úplně smysl nemám, a i když mu budou mnozí vděční za vysvlečení Rachel McAdams, já končím u toho, že je film pouze montáží dlouhých záběrů, které chtějí evokovat, že se pod nimi skrývá srdcervoucí příběh. (21.11.2013)

Jeden z nejhorších snímků, jaký jsem kdy viděl ! Vůbec jsem nepochopil co tím autor myslel. Nulová koukatelnost, prostě děs ! Terrence Malick je pro mě mimozemšťan …….. (06.05.2016)

Než poetické drama bych to nazvala spíš chaotickou a velmi povrchní prapodivnost, která mě dost nudila a vůbec se mi nedostala pod kůži. 25% (04.09.2013)

Oficiální text distributora to bere poněkud zhurta. Film, v němž zazní s bídou deset vět přímé řeči. Děj posouvají citace myšlenek -to hodně málo- ale zato pocitů. Tančící Olga Kurylenko na možných i nemožných místech. Krásná Francie, příšerná Amerika. A vynikající Javier Bardem, kvůli kterému jsem si tohle pustila. Skvělá kamera i hudba. Když to shrnu -malý film o věcech velkých, nebo také velký film o věcech malých. Každopádně může bolet u srdce. (22.11.2013)

Malick jako by se tímto filmem nedostal k zázraku, ale na hranici sebe-parodie. (16.04.2013)

Po nějaké době od vidění zůstávají přeci jen o malinko slabší dojmy než u Stromu života. Mallick zůstává svůj a mě ta vizuální dokonalost a myšlenková odvaha stále zatraceně baví. Intimnější a uchopitelnější než Strom, přesto ale nějakým způsobem chladnější. Solidních 80% (Biennale 2012) (18.04.2013)

Je dosť ťažké nájsť k tejto snímke nejaké zmysluplné vety alebo skutočne silné parafrázy na to, aby som dokázal sprostredkovať niečo, k čomu vlastne slová nie sú absolútne potrebné. Ide o pocity. Lásku aj nenávisť, ktoré som hádam v žiadnom inom audiovizuálnom diele nevidel tak skvelo a autenticky zachytené. Je mi jasné, že väčšina divákov romantických filmov túto snímku odvrhne po 20 minútach, keďže pre nich to bude "o ničom" a vo svojej dutej a prázdnej prapoctate aj majú pravdu, dej sa tu nenachádza takmer žiadny, ani vývoj príbehu a postáv sa tu nedeje v každej minúte ale čo čakali? Telenovelu? ... Ide o Terrenca Malicka vo svojej podstate tak čudný, tak iný tvorca, avšak na filmové plátno dokáže zachytiť a preniesť presne to, čo ľudia (Aj ja) cítia, prežívajú, čím sa trápia, no proste túto snímku dokážem absorbovať nielen mozgom ale aj dušou. Mám ju troška prehnitú ale ešte zatiaľ sa dokáže aklimatizovať aj na niečo takéto pekné. Dej sa sa odohráva v jednej, dalo by sa povedať tradičnej rodiny. Matka, nevlastný otec a dcéra sa presťahujú na novovzniknuté predmestie. Prežívajú tam neskutočne krásne obdobie plnej lásky, nehy a porozumenia, tak šťastného som hádam ešte nikdy, nikoho nevidel. Po čase sa však tento vzťah začne rúcať a do konca, prudkým pádom skrachuje. Pozor!!!, nenachádza sa tu žiadne týranie ženy, šikanovanie alebo prepálené hádky, nie. Táto snímka na takéto lacné triky nestavia. Ide tu čisto iba o emócie, neviem ako by som to inak opísal. Skvelé. (05.12.2015)

Malickovy filmy jsou pro mě trochu jako na houpačce. Zatímco taková Tenká červená linie byla skvělým zážitkem, To The Wonder bylo velkým zklamáním. Asi jsem pro tento snímek ještě nedozrál, nebo je to na mě moc abstraktní. Trailer byl vynikající a sliboval výjimečný zážitek, ale ten se nedostavil. Herci dobří (zejména ženy) a vhodně zvolení, ale tím a několika poetickými záběry výčet pozitiv končí. Vnitřní monology v první půlce ok, ale náboženské monology v závěrečné třetině šly úplně mimo mě. (18.04.2013)

Musíme Malickovi přiznat, že vším tím prochází jakási nedefinovatelná Přítomnost. A tato Přítomnost, z níž, ať se nám to líbí nebo ne, neustále vyzařuje Láska, jen trpělivě čeká, až se k ní člověk obrátí. Třeba se pletu, ale mám pocit, že tohle chce Malick říct. A jeho hudební vkus je úžasnej, stejně jako má velmi vybranej vkus na herečky :-)). Ještě mě něco napadlo - přijde mi, že klíč k Malickovým filmům je vzdáleně v hudbě Arvo Pärta, je to taky taková nesnadno uchopitelná, nesnadno definovatelná spiritualita, nekonkrétní, jemná..., která možná nechce něco sdělovat, ale spíše jen navozovat stav hledání a otevření vůči duchovním světům. (21.02.2014)

Každý deň nie je sviatok a vytvoriť tak silný film ako Strom života, sa podľa mňa dá iba raz za život. Takže Malickovi odpúšťam, že sa mu táto light verzia už zmieneného opusu, nepodarila. Presnejšie príbeh bol nudný, kamera znesiteľná, dialógy (monológy) podľa mňa to najlepšie, čo tento film ponúkol. Lenže Malick sa potkol o svoj obľúbený kameň úrazu - STOPÁŽ! A to sa v To the Wonder ešte krotil, ale stále by to chcelo odstrihnúť najmenej pol hodinu. Takže zosumarizované - pre mňa priemer. (29.06.2014)

Nevím přesně čím to je (hudba, kamera, recitace?), ale i když to hodně lidí nebaví a nudí, mě ta Malickova poetika vždycky dostane. Člověk to prostě tak hezky v klidu pozoruje a rozjímá u toho. Navíc si myslím, že s podobnými vztahovými problémy se člověk může i dobře ztotožnit. Moc filmů se na této úrovni zkrátka netočí a o to víc je důležité si jich vážit. Přísloví k filmu: Odi et amo = Nenávidím a miluji.. (21.04.2013)

Terrence Malick to dokázal! Natočil nejnudnější film vůbec a to i v těžké konkurenci Paranormálních aktivit. Přesto, že jsem měl při sledování hodně času vymýšlet jedovaté sliny pro tenhle komentář, až teď jsem s hrůzou zjistil, že už to za mě slovo od slova přesně vystihl J*A*S*M. Do filmu jsem šel s tím, že trvá hodinu a půl. O to větší pak byl můj šok, když jsem zjistil, že náš duševně rozháraný, duchovně nenaplněný a frustrovaný - režisér a scénárista v jedné osobě, natáhl tohle pofidérní dílko do dvou hodin! A to prosím s absencí děje, dialogů a zajímavých postav. Obzvláště herecké prkno Affleck stojí za pozornost. Jeho pokusy o zamilované výrazy v obličeji u mě způsobovaly záchvaty smíchu (což je vzhledem k neuvěřitelné letargii, kterou ve mě film vyvolal, nakonec docela úspěch) a svojí topornou chůzí by mohl na plátně nudit za vlast. Doporučoval bych mu brát herecké hodiny od někoho na place. Navrhuju třeba jednoho s těch bizonů v ohradě. Voiceover je tady naprosto mimo, nějak většinou času nesouvisí se scénou, občas ani s filmem a leckdy ani se zdravým lidským rozumem. Měl jsem kdesi v hloubi duše vůli podívat se na Strom života, ale mám strach. Mám strach, že každá minuta bude zase dlouhá jako hodina. Že mě po dvaceti minutách začne zase bolet hlava a že možná to na mě bude mít trvalé následky. V plánu byla jedna hvězdička za hudbu nebo Bardema, protože ho mám rád, ale je mi líto jinak to nejde. PS: Hlasuji pro přidání alternativního názvu "Verbalův infarkt". (26.06.2013)

Me ocekavani, kdy to Terrence s vyplachem sveho nitra prezene, se naplnilo. Vzdy jsem ho chapal a snazil jsem se k nemu najit cestu. Zde jsem vsak cestu nenasel a zabloudil jsem hned na zacatku a nejhorsi cele na tom je, ze se mi najit cestu zpet ani nechtelo. (19.05.2013)

na tohle asi nemám momentálně buňky.Klasický Malick se vším všudy - osobitý a hlavně osobní a niterný.I když celkem chápu tu poetiku a jádro toho co chtěl režisér říci,pocitově pro mě ten film měl někde mezi 4-6 hodinami a jeho dokoukání mě celkem vyčerpalo.Výsledek je tak pro mě stejný jako u Tree Of Life.Výborný trailer spojený s velkým očekáváním,ze kterého nakonec nic není.Tenka červená linie zůstává nepřekonána...40% (23.05.2013)

Vedel som do čoho idem a že to bude dosť poetický film, ale že až takto? Celé mi to skôr pripomínalo ako nejaká lyrizovaná dráma pospájaná prostredníctvom rôznych útržkov, ktoré na moje prekvapenie napokon aj dávali zmysel - aj keď s veľkou dávkou predstavivosti a domýšľavosti. A pritom ten príbeh vôbec nebol márny, len tento druh spracovania vôbec nie je to, čo by ma dokázalo zaujať, alebo nebodaj ohromiť. Takže pre mňa dosť sklamanie, aj keď aspoň jednu hviezdičku si to zaslúži - keď už za nič iné tak za krásnu Olgu a Rachel, atmosféru niektorých záberov (najmä tých francúzskych) a niekoľkých veľmi pekných vnútorných monológov. (17.09.2013)

Malickova tvorba šla zatím úplně mimo mne. Až to té doby než jsem si pustil toto jeho dílo. Musím říct, že z toho nejsem nějak ohromen. Je to film, který má svůj styl, a toho se drží od začátku až do konce. Věděl jsem, že to nebude trhák do kin, ale přeci jen s obsazením jako je toto, jsem očekával trochu něco jiného. Teď už ale vím, že Terrence Malick je režisér, kterého jedna polovina lidí miluje a druhá nenávidí. Já se stavím k této otázce neutrálně. Má to něco do sebe, ale je to jeden z nejpodivnějších filmů, co jsem kdy viděl. (29.12.2013)

Terence Malick /tenka Cervena Linie, Badlands/ natocil dalsiu nudnu americku koninu, v ktorej hra Ben Affleck. Affleck sa na herectvo proste nevyserie, davno mal pochopit, ze rezia mu ide a herectvo nie. No nic, mam ho na haku a NMEzial aj dve krasne baby ako Rachel McAdams /Pulnoc v Parizi/ a Olga Kurylenko /Quantum of Solace/, ktora podla mna ani nevie hrat. No a Malick sa prilis hra na Bergmana, Tarkovskeho a podobnych velikanov, ale furt tvrdim, ze na nich jednoducho nema! Takze strucne : herci hrali hovno, dej to nemalo, reziu asi tiez nie a ZaplatNME Prvy mna uz taketo americke planoby uspesne obchadzaju : 0 % (19.05.2015)

Metaforické / poetické / éterické volně PLYNOUCÍ obrazy vyjadřující pocity a touhy postav, které se natolik vymykají ostatní (nejen hollywoodské) kinematografické produkci a způsobům vyprávění, až se stávají tolik polemizovanými. ~ Láska jako hlavní téma v této romanci ze současnosti (oproti dřívějším Malickovým snímkům, které jsou vždy zasazeny do nějaké historické doby). Prchavost i nesamozřejmost lásky, její síla i krása, se odrážejí v každém záběru. Stejně jako entuziasmus, slunce, lidé. Pohyb, neustálý pohyb. Pohyb vpřed. I vzhůru. Nějaká vyšší síla nad námi. Nějaké poselství: život je krátký, užij si ho, volně plyň a postupuj dál… Stejně jako voda v řece. ~ ~ Láska nás dělá jedním. Dva jedním. (12.10.2013)

Malick čím dál tím více přidává na poetičnosti a vyzdvihává formu nad obsahem. Je to jako když postupně očišťuje a brousí čirý diamant, při jehož broušení však odpadává čím dál tím více diváků, jelikož pro většinu z nich ten výsledný diamant je prostě neviditelný, nepochytitelný nebo nepochopitelný. Pro mě se však právě skrze své pojetí stávají takovéto Malickovy filmy čím dál více osobními, neboť v nich nacházím autenticky odzbrojující vyjádření mého vlastního způsobu duševního prožívání, emočního vnímání a náhledů do nejniternějších komnat vlastní duše. Pokud takhle bude Malick i nadále pokračovat, vlastně se bojím, co bude dál. Buď totiž při některém z jeho dalších filmů při pokračujícím pečlivém obrušování odpadnu už i já, nebo mě jeho další dílo svým zaměřením a zacílením do samého středu vlastní duše snad už dočista zničí a budu chtít u něj zemřít... (14.12.2015)

Veškerá poetika vyprchá asi po 25 minutách a pak je z toho strašně nudný film naprosto o ničem. Ne, to bych kecal, jde tam o rozvod jednoho páru a celé to trvá skoro dvě hodiny a snaží se to být kdovíjak hluboké, ale místo toho to občas sklouzne k parodii na art. Někdy mi to tak fakt přišlo, už třeba v prvních 10 minutách vždycky když ta žena něco řekla, měl jsem dojem, že si ze mě snad Malick dělá srandu, ale já mám dojem, že to myslí vážně. No, Strom života byl asi lepší, tady to je takové od ničeho k ničemu, ještě od něj zkusím Song to song a pak ho asi nechám být. Lepší hvězdička jenom za pár hezkých obrazů. (12.01.2019)