To the Wonder
To the Wonder
To the Wonder
Režie:
Terrence MalickScénář:
Terrence MalickKamera:
Emmanuel LubezkiHudba:
Hanan TownshendHrají:
Ben Affleck, Olga Kurylenko, Rachel McAdams, Javier Bardem, Romina Mondello, Charles Baker, Scott Mason, Darryl Cox, Tamar Baruch, Ginger Gilmartin (více)Obsahy(1)
Neil (Ben Affleck) je neúspěšný spisovatel, který žije v manželství bez lásky s Marinou (Olga Kurylenko). Oba manželé hledají vztah mimo manželstvi - Neil se sblíží se sousedkou Jane (Rachel McAdams) a Maryna má aféru s Charliem. Oba manželé hledají pomoc u kněze Quintana (Javier Bardem), který je frustrovaný tím, že kvůli řešení problémů ostatních, nemá čas žít svůj vlastní život. Problémy Neila a Mariny se projeví i na jejich dceří, která začne mít problémy ve škole. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (163)
Když si čtu oficiální text distributora, tak mám pocit, že jsem viděl jiný film..? Neúspěšný spisovatel? Manželství bez lásky? Problémy dcery ve škole? Film, co jsem viděl já, byl o lásce, ohromné lásce, která bohužel vyprchala. Následoval rozchod, on si našel novou přítelkyni, ona si s odloučením nevěděla rady, on se nad ní ustrnul, protože vymýšlela hlouposti, vzali se, zkoušeli to, ale už to nefungovalo. Byla to nuda, ale několik hodin jsem pak cítil, jak to ve mně rezonuje a zraje. Proto tak vysoké hodnocení. ()
65% Strom života mě uchvátil a patří mezi mé nejcennější filmy, uchvátil a učaroval. Na podobné poetické vlně natočil i To the Wonder. Tak jako u prvně zmiňovaného i zde platí, že podobné filmy se nikdy nebudou líbit většině... Malick je pro mě mistr v podmanivé kompozici záběrů a hudby - hypnotizuje, dojímá, uklidňuje i deprimuje zároveň, vyvolává plno pocitů i myšlenek. Scénář opět poskládán na krátkých větách, které jdou někdy do hloubky, někdy vyjdou na prázdno, mnou nepochopeny. Divák musí přistoupit na Malickovu hru, nechat se unášet táhlými záběry, občasnými monology, chozením odnikud nikam, vše v doprovodu atmosférické hudby. Bohužel filmové kouzlo asi nemůže fungovat, tak jako prvně u Stromu života. Nevtahuje takovou silou, místy působí prázdně a celkové hodnocení nemůže být jen o bravurní kameře a hudbě. ()
Pro mě osobně zatím nejvíce negativistické Malickovo dílo o lásce, vztazích a jejich problémech. Přesto ale pořád krásné a poetické. Zatím 85%, po dalších shlédnutích možná více. ()
smrteľná dávka falošnej poézie. námet a spracovanie vhodné na kraťas, nakoniec v dvoch hodinách. nezmyselne pobehujúca poskakujúca s rozpaženými rukami krútiaca sa olga kurylenko na chvíľu prerušená poskakovaním a pobehovaním rachel mcadams. trápenka bez katarzie. ()
Tak ako v prípade filmu „Strom života“ dosiahol Malick veľmi podobné silné pocity aj v tomto prípade. Tieto dva filmy majú veľa spoločného a to nemám na mysli obsah. Už len dodám, že na obálke je síce Rachel McAdams, ale obrazovku väčšinu času zaberá Olga Kurylenko, ktorá sa tu veľmi podobá tomu jednoduchému mladému dievčaťu z Ukrajiny, odkiaľ aj pochádza..keď to porovnám s úlohou v Quantum of Solace. ()
Štěstí. Smutek. Hra. Umění. Láska. Nenávist. Ticho. Osamění. Prázdnota. - opravdu silně poetické na můj vkus až moc. Náboženství jde rovněž mimo mě. Někoho to něžně pohladí po duši a naopak jiného to bude rvát na kousky. Nepochopení? - Ano, řekl bych, že je to ten správný výraz. (45%) + Olga Kurylenko mě uchvátila. ()
Terrenci Malicku, nastal čas na další 20letou pauzu! Nebo přestat brát drogy! ()
Nádherne natočený poetický skvost s príjemným hereckým obsadením. Ako je už u Malicka zvykom, nedá sa na to pozerať ako na tradičný filmový kúsok a na úplné precítenie filmu je potrebné vnímať atmosféru každého záberu, ktorú vytvárajú kompozične, farebne a obsahovo dokonalé obrazy s veľmi vhodne zasadenou a vybranou hudbou. Myslím si, že účelom filmu je počas vnímania jednotlivých záberov vytvoriť pre diváka priestor, ktorý má slúžiť na uvažovanie a zamyslenie sa nad životom ako takým, nad láskou, smútkom, samotou, štastím, nad zmyslom života samotným. Aspoň u mňa to tak bolo a film vo mne vyvolal hlboké myšlienky a pocity. ()
Celé mi to připadá jako demoverze nebo cvičení absolventa filmové školy na téma art film. V detailech fajn, ale v přemíře improvizací se vytrácí nosné (a nepochybně velmi osobní) téma. Asi nejhorší Malick. ()
Malick vetsinoveho divaka cim dale vic irituje tim, ze mu dava cim dal mene klicu pro rekonstrukci pribehu. Vyzaduje daleko vetsi spolupraci, nez jake je nekdo, pro koho je limitem Shawshank Redemption, vubec schopny dosahnout. Me ale ta rekonstrukce z maleho poctu informaci bavi a navic dostavam i dostatek casu na premysleni. Jsem spokojeny a to i presto, ze mi predchozi Strom zivota i starsi Novy Svet prisly jako jeste o tridu lepsi filmy. ()
Malick je básnik medzi prozaikmi a tento štýl nesadne prevažnej väčšine. Skôr ako film o láske, hľadaní Boha a svojej cesty ide o malebný dvojhodinový klip utápajúci sa vo svojej kráse, malebnej prírode, do ktorej čítajú svoje verše Bardem, Kurylenko a McAdams. Nič viac nič menej. Film sa oplatí vidieť iba kvôli kráse Olgy a McAdams a pár krásnych záberov z Francúzska, ktoré vás o chvíľu však omrzia a po väčšinu stopáže sa budete nudiť. 4/10 ()
attencionne ! e pericoloso sporgersi!! Malick !!! Poetizace za hranou sdělnosti, lidské hemžení a klopýtání bráno z Božího nadhledu optikou, která už nerozlišuje , co je a co není podstatné. ()
To the wonder se zaměřuje na vztah muže a ženy v různých polohách. Ukazuje pomíjivé období zamilovanosti, které střídá krize a chladnutí a následné obnovení lásky, jež je oproti prvotní poblázněnosti mnohem uvědomělejší. Jsou tu určité podobnosti se Stromem života - ať už duchovní podstata filmu či formální podobnost, ale obsahem se zdá být mnohem civilnější. Tentokrát se totiž nejedná o velkolepou oslavu života, nýbrž o pronikavý pohled do nitra milostných vztahů a v osobě kněze do člověka, který prožívá krizi víry a snaží se znovunalézt smysl ve své službě Bohu a lidem. ()
Ke vzduchoprázdnu. ()
"Později mi došlo, že je jako malíř a tím, že natáčí stále všechno, si vytváří paletu barev, se kterou pak maluje ve strižně." - Olga Kurylenko ()
Exemplární příklad tzv. střihu po emoci nikoliv po informaci, vytváří na jednu stranu iritující na druhou zajímavé zámlky a podporuje dojem deníkové formy. Vnitřní hlasy potom víří podobně jako v předchozích filmech, tam už ale ta nemotivovanost místy vystoupí do popředí jako rušivá. Obsah působí pateticky, o tom nemůže být spor. Obrazy (60 procent filmu je samozřejmě magic hour) jsou absolutně dokonalé. Čirá cinefilní fascinace pásem. Absence dramatického vyprávění bohužel vytváří dojem, že film nikdy neskončí. Ale zároveň je to zajímavý případ filmu, který není. Jako byste sledovali skici na film, herecké a kamerové zkoušky. A opravdu silné momentky krásných lidí, kterým vůbec nerozumíte, když nechcete. Místy se může zrodit ten film ve vaší hlavě. Když chcete. ()
Malick se až křečovitě snaží obrazem zachytit prchavé momenty, které provázejí náš život ať už si jich všimneme nebo ne. Je mi na něm velmi sympatické, že se stále a znovu pouští na tento tenký led kde je velmi těžké uspět. Tohle je prostě filmová poezie non plus ultra byť o její míře kýčovitosti se dá polemizovat. Avšak ke mně to i tak promlouvá hromským způsobem a užívám si každého záběru. Tu je popraskaná židle, tu zas třeba plot nasvícený podvečerním letním sluncem. Vzletné chvíle nádechu i výdechu, siluety a smích, gesta či poletující vlasy. To vše ve smírném souladu. Vás všech, kteří nejste s to takovéto dílo pochopit mi líto není. Zkrátka takoví nemůžeme být všichni. ()
Po Stromu života pokročilá variace na téma vztahů - vztahů mezi mužem a ženou, mezi člověkem a Bohem. Není to příběh se začátkem a koncem. Proto asi mnoho diváků odradí. To the wonder je poezie plná pocitů a následně myšlenek. A to je asi to co mám na Malickových filmech ráda, pocity, hledání, přemýšlení. Zde se jedná o poezii o lásce mzii mužem a ženou, jak se láska vytrácí či odsouvá do pozadí. O tom jak moc potřebujeme záruky, abychom mohli milovat, o tom jak se bojíme propadnout a oddat lásce, jednomu člověku a raději odcházíme, bez špetky poznání, o čem láska je a může být. Nelze nevnímat pocity marnosti ze vztahu, z pocitu, že se láska ať už k muži, ženě či Bohu vytrácí nebo ji necháme sami umírat. Přesto však snímek nepůsobí pesimisticky, ale dle mého názoru, přináší jakési poselství, povzbuzení k zamyšlení. Nesoudí, nevysvětluje, jen zobrazuje, případně evokuje emoce a je na divákovi co dokáże z filmu přijmout. Zajímavé komentáře Aidan, Marek1991. ()
Tree of Life už nic překonat nemůže, ale to, že se Malick dokázal pohnout mimo jeho stín, k nádhernému filmu bohatě stačí. ()
Mistrovi filmové poetiky a malíři filmového plátna, Terrenci Malickovi, tentokráte forma definitivně přebíjí obsah. Na ploše stodvanácti minut je jeho pocitová mozaika absolutně neuchopitelná, a přestože se na to místy se zatajeným dechem dívá, chybí tomu nosný skelet. Nespoutaná Olga Kurylenko, která svou živelností udržela mou pozornost až do konce si ukousla kousek mého filmového srdíčka, ale Terrence Malick by měl pro příště talent svůj i velmistra Lubezkiho zužitkovat v něčem méně filmově abstraktním. 50% ()
Související novinky
Malick workoholikem
Legendární filmař Terrence Malick nikdy netočil závratným tempem. Mezi Nebeskými dny a Tenkou červenou linií třeba nechal díru 20 let, od roku 2011 se ale podivuhodně rozjel. Po šestileté pauze… (více)