poster

Zajíc v pytli (TV pořad)

  • Československo

    Zajíci v pytli

    (Československo)

Talk-show

Československo, 1987, 56 min

  • Danulinda
    *****

    Zatímco období Šimka s Grosmannem mě spíše nudilo a nepřipadalo mi téměř nikdy vtipné, tak s příchodem Jirky Krampola se vše otočilo o 360 stupňů a Šimkův humor mě začal velmi bavit. Hlavní zásluhu na tom nese právě skvělý "Krampoul" (jak mu říkal jeho učitel Mistr Nedbal :-D), který si své postavičky patřičně užíval a člověk se jim jednoduše řečeno musel od srdce zasmát. I dnes se mi vždy velmi zlepší nálada, hned jak "holzmannovsko-izerovský Krampoul" vejde na jeviště.(24.6.2013)

  • D.Moore
    ****

    Zábavný pořad s velmi proměnlivou kvalitou, přesto stále nadprůměrný. Po odchodu Luďka Soboty (naposledy ve čtvrtém díle, který je snad ze všech nejlepší, neboť v něm hostuje excelující Petr Nárožný, jenž tolik prostoru v žádném Návštěvním dni nedostal) se Miloslav Šimek mohl konečně vrhnout na vytouženou satiru, k níž byl svolný i Jiří Krampol, a vznikly tak sice vtipné věci, ovšem některé z nich jsou dnes vtipné především pamětníkům té doby, což je zkrátka úskalí satiry. Týká se to scének i povídek. Za opravdu povedené považuji snad jen výstupy Josefa Fouska a rozhovor s nakupujícím v Kotvě s Felixem Holzmannem. Jinak je ovšem fakt, že Jiří Krampol byl Šimkův nejméně zajímavý partner, a ačkoliv se oba dva i diváci bavili, dělali mnohem jednodušší humor než tomu bylo dosud zvykem a tohle zajícovské období tedy s odstupem připomíná jen jakýsi Šimkův nádech před setkáním se Zuzanou Bubílkovou. S ní se mu na rozdíl od spolupráce s Krampolem podařilo najít ten správný recept a uvařit satiru, která nadčasová je a baví stále.(21.1.2015)

  • ondrula
    ****

    Tuhle jsem shlédl pár dílů a úplně se propadl do nálady 80. let. Je zajímavý, jak ty gagy na scéně vytvářeli (ne)herci minimalisticky, na mrňavým prostoru a jen s pár prostýma rekvizitama. Újmu jsem ale utrpěl, když mě opět zasáhla ta otřesná hudební produkce v podání Milušky Voborníkový, Pavla Bobka a spol.; úplně jsem se vžil do pocitu, kdy jsem to sledoval jako dítě a trpěl při tom muzicírování jako zvíře.(23.1.2012)

  • Kri-kri
    ****

    Hudební a zpívané vsuvky mě nezajímaly, ale na scénkách a dialozích Šimka a Krampola jsem vyrůstal. Už od dětství mám naposlouchanou kazetu Večer při petrolejce složenou z několika scének tohoto pořadu. Havarijní údržba pražských chodníků s Ing. Dlažkou, železná neděle s Ing. Vyrážkou, dialog o nespavosti, povídky navazující na tradici s Grossmannem a další humorné perly mě vždycky dokážou rozesmát, třebaže mnohé znám už téměř zpaměti. Nejslabší a nejméně vtipný mi přišel 4. díl se Sobotou a Nárožným (humor v této sestavě mi moc neříká), ale od 5. dílu je to opět výrazně lepší, Krampol a Kluková Šimkovi sekundují daleko vtipněji. Šimek tehdy ani netušil, jak nadčasový bude jeho humor. "Vole, nech se vyšetřit, řekla dívka hlubokým hlasem a mně došlo, že ne každý, kdo má dneska v uchu náušnici musí být holka."(30.3.2016)

  • cdome.82
    *

    Miluju humor Š+G - těžko říct přesně proč, ale určitě to bude i jistým nadšením z uvolněnosti druhé poloviny 60. let a taky tím neštěstím z druhé poloviny 68. roku. Grossmann byl na jevišti ten prototyp "podivínského intelektuála", který mě nesmírně bavil a kerého spíš Šimek usměrňoval. Tím pádem, když po jeho smrti jeho nahradil Luděk Sobota (který může být super komik ve své vlastní póze) a pozici intelektuála připadla Šimkovi, tak to bylo zatraceně poznat. A tady ten sešup pokračuje - Krampol je sidekick - může se snažit jak chce, ale to původní kouzlo vymizelo (jak je znát ve vzpomínkovém dílu). Ale to je věc, kterou můžem přeskočit a dohadovat se, jak by Grossmann vypadal po 20 letech. Co mi tady vyloženě vadí je ten skluz po normalizační lince - já vím, že se to nedá moc srovnávat, ale tam kde si Š+G sem tam dělali legraci z hloupého režimu, aktuálních traumat (až hrávali na tajno, řada nahrávek byla zničena a to co se dochovalo, bylo dost často načerno natočeno a propašováno) či bavili čistou absurditou, ZvP si víceméně vystačí s "komunální satirou" (údržba chodníků, nedochvilnost vlaků, "železné neděle", prodej kaprů), která byla vládnoucí stranou jediná povolena a kontrolována. No a v průběhu normalizace se přidá ta zmiňovaná závěrečná píseň, která říká, že sice leccos stojí za prd, ale ten komu se to nelíbí je škarohlíd, nemáme ho rádi a místo toho by se měl radovat z maličkostí a držet hubu, což je nakonec vlastně krásná definice normalizace.(23.2.2019)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace