North Korea: Calling the Tune
Obsahy(1)
Severokorejský Pchjongjang se každé ráno probouzí do stejných kulis. Městem se rozléhá úderná hudba a ulicemi spěchají tisíce lidí, aby svou prací posílili komunistický režim v zemi. Anonymní dav pohánějí na téměř každém rohu přísné pohledy věčného vůdce Kim Ir-sena i jeho vládnoucího syna Kim Čong-ila. Monotónní šedá absurdita se každoročně 15. dubna mění v monstrózní šílenství. S přicházejícím jarem slaví miliony Korejců narozeniny Kim Ir-sena, který i po smrti zůstává nejvyšší státní autoritou. Země ožívá kulturní propagandou, aby vzdala hold svému hrdinovi. Z umění se stává zbraň a z umělců poslušní vojáci, kteří mají totalitní režim předvést v co nejlepším světě a zároveň demonstrovat jeho sílu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (14)
Od tohto dokumentu som vela necakal. Ved mal byt len o hudbe v KLDR. Ale nakoniec dostatocne nazorne a smutne vypoveda o tom ako dokladne ma Severokorejsky narod vymyte mozgy a je jasne, ze pokial sa cim skor nespamäta a konecne nezavrhne Kim Čong-ila s celou jeho familiou a zvrhlou ideologiou, tak ho caka tragicky koniec. ()
Celý dokument je pre mňa v podstate len pýtanie sa ľudí, ktorí buď hovoria nacvičené frázy alebo si vymyšľajú na základe improvizácie, či toho, čo do nich vtĺkajú, len aby sa nemuseli báť o svoj ďalší život v totalitnom režime, kde môžu len to, čo im vrchnosť dovolí. Väčšina si možno povie, však moja smrť by aj tak nič nezmenila, podobne ako sa to stalo u státisícov iných, ktorým nikto nepomohol a tak si chcú žiť aspoň aký taký pokľudný život, síce s miernym nedostatkom životných potrieb, no aspoň v poriadku a kľude. To mi nie je veľmi sympatické, ale tiež ani propaganda z druhej strany. Tento dokument neprináša oproti iným nič investigatívne, zaujímavé, ohurujúce, či nie je nejak komplexný pre správny obraz o krajine, no na KĽDR sa dá urobiť názor aj cez takéto rozhovory, je to proste fackovací panák, ktorý si za mnohé môže sám. Nepáčilo sa mi na dokumente, ako si tu slovo sebestačnosť zamieňali s prikazovaným a kontrolovaným systémom vo všetkých oblastiach, pretože sebestačnosť nie je zlá, akoby si nejaké dieťa mohlo po pozrení tohto dokumentu, ktorý bol sprevádzaný subjektívnym komentárom, ktorý sa o objektivitu nesnažil, myslieť. Dávkujú tieto diela s pravidelnosťou rôzni svetoví filmári, no aby urobili jedno poriadne, kde by dali to, čo už bolo v iných dielach a pridali ešte niečo naviac a poriadne, tak to akosi nie je v kurze. Treba takýchto pomerne slabších diel vidieť viac pre lepší obraz o tej krajine. ()
Ve srovnání s "Vítejte v KLDR" je to malinko autentičtější, konkrétnější a drtivější. Propaganda z toho čouhá na sto honů. Z českého dokumentu spíš víc srší chudoba a zmar. Strašně moc bych se tam chtěl podívat.... ()
I když má člověk určité povědomí o "dění", stejně ho to vždy něčím překvapí - jen stěží si lze představit život v tak obrovském vězení. Nakonec díky oné nevědomosti je zřejmě možné pro Severokorejce se nezbláznit. Tohle si obecně zaslouží pětihvězdu snad i za fakt, že se někdo odhodlá něco v KLDR natočit. Přesto ji nedám, protože je ze záběrů citelná cenzura, neboli bylo ukázáno jen to, co Korejci chtěli. Převážně se zaobírá uměním v oblasti hudby a divadla. Už jsem viděl i dokumenty, nahlížející i trochu více pod onu pomyslnou pokličku. ()
Danteho Božská komédia bola povýšená na Komédiu Kim Jong-ila. 🚽 Tfuj 👎 ()
Severní Korea - aneb země, která má na povrch vše dokonalé, vevnitř je však prohnilá. Země plná kontrastů - na jedné straně umírají lidé hladomorem, na straně druhé se vyhazují peníze na obrovitánskou propagandu. Ovšem vždy všechny spojí hudba, ale pozor, pouze ta národně-lidová, žádný jazz a chraň Bůh už vůbec ne milostné písně, které jsou výdobytkem kapitalistického západu! ()
Děsivé vyobrazení státu, kde se v praxi převedlo Orwellovo 1984. Hudba a atomová raketa, že to nejde dohromady? Tak to se pletete! 80%...v Severní Koreji je zakázano zpívat milostné písně, protože jsou imperialistické.(????!!!!) ()
Nesmierne zaujímavý dokument o hudbe v KĽDR, i keď som mal dojem, že je z francúzskej produkcie. A druhý podivný pocit som mal z toho, že Kórejci z filmárov robia prinajmenšom srandu (je to vidieť na ľuďoch, ktorí priamo nehovoria na kameru, ale sú v pozadí), skôr však hrajú predpísané divadlo, že ako by to malo v KĽDR byť... ()
Brainwash ()
Další ze zajímavých, ale zároveň docela smutných dokumentů o Severní Koreji. Setkáme se zde nejenom se záběry na některé severokorejské pamětihodnosti a reálie, ale zároveň máme jedinečnou možnost si poslechnout několik (jistě dopředu připravených) rozhovorů s místními obyvateli. Ze všeho je patrné, že politická propaganda tam jasně vládne všemu a z lidí se tak stávají pouhé (a nahraditelné) loutky. ()
Britský dokument především o hudbě v Severní korei, který se povedl po stránce představení oficiální tvorby a interpretace, ale za realitou pokulhává. Tvůrci vsadili na nejoficiálnější z oficiálních informací v kontrastu se silně jednostranným komentářem. KLDR jistě není ani zdaleka zemí zaslíbenou, ale vyznění celého dokumentu je až absurdní. Očividně je cílovou diváckou skupinou ta část populace, která má o dění v této zbídačené zemi jen mlhavé a povrchní informace, zpracované pro změnu propagandou masových médií západu. Nelze se totiž dívat do hloubky čehokoliv, pokud jediným zdrojem materiálů jsou privilegovaní občané, logicky hovořící ve prospěch svých chlebodárců a, při vytržení z reality totalitní společnosti, znějící naprosto fanaticky, jejichž názory navíc degraduje jednostranný komentář posunující výroky zcela mimo objektivitu. Dokument nám tak podsouvá striktně negativní pohled na režim a zřízení, aniž by divákovi nechal prostor na utvoření vlastního názoru. A to je propaganda stejně nehezká, jako ta kritizovaného systému. Plusem je pohled a především poslech tradiční hudby korejského národa, nezkažený cizími vlivy. To samo o sobě však dílo výše než na podprůměr nevytáhne. ()
Severní Korea je fascinující sekta. Pro kamery vybraní komparzisté plácají léty pilného brainwashingu osvojené historky o velikosti, neomylnosti a všehumělství velkého vůdce. Severokorejci prakticky dovedli k dokonalisti Orwelovu antiutopii, v lecčems ji snad i překonali. Zcela izolováni od okolního světa zobou suchou rýži a věří, že v budování vlasti pod bičem milionové armády našli smysl života. Jo, a jazz je prý nemravný. ()
Pět hvězdiček o severní části Koreje ode mě dostane až ten dokument, který se podaří nafilmovat tajně. Pevně doufám, že se to jednou někomu podaří. Kdyby se totiž u tohoto filmu odmyslel komentář, jedná se o slátaninu propagující severokorejský režim. ()
Propaganda. Takto chce být Severní Korea vnímána. Dokonalá země bez hladu a lidského strádání. Nadšení obdivovatelé svých vůdců. Co si myslí ve skutečnosti se ovšem nikdy nedozvíme. Stálo by je to život. ()