Vše pro dobro světa a Nošovic

Současná dokumentární tvorba mi začíná připadat jako pohádka o Blanických rytířích. Zatímco český fikční film kulhá na obě nohy a ani technofilní mladá krev nepředstavuje pro něj žádnou spásu, natož naději, můžeme se aspoň upínat k českým dokumentaristům. Vít Klusák může být s klidem v duši v jejich první linii. Za těch pár dokumentárních filmů si stihl vytvořit unikátní styl, který právě v Nošovicích dotáhl až absurdum. V dlouhých záběrech ničí své respondenty pouho pouhou spontánností, která je nutí k nechtěné autenticitě. Nošovice zároveň dokáží pokládat nepříjemné otázky o stavu dnešní společnosti, o kterých leckdy nechceme slyšet odpověď. Klusák provokuje, šaškuje, shazuje, zamýšlí se, ale to vše v hranicích fair play. Ne, všechny jeho argumenty jsou padné, ale nikdy nespadají do laciných kategorií manipulace, podbízivosti nebo televizní reportáže. Nošovice tak mnohem více vybízejí k debatě, dialogu, než k obecně přijímaným pravdám, čehož si na dokumentu obvzláště cením. O tom, že Nošovice jsou vlastně i didaktickým filmem ke studiu filmového dokumentu, protentokrát raději pomlčím. Po dlouhé době mohu říci, že do kina chodím na nového Klusáka, Marečka, Třeštíkovou. Co mají asi společného? (03.09.2011)

O trochu slabší než dosavadní počiny Klusáka-Remundy, spíše jde o mozaiku různorodých názorů, událostí a absurdností kolem továrny v Nošovicích bez jakékoliv chronologie či vývoje. Ani situace nejsou tak vděčné jak jsem očekával - zcela chybí počátek celé situace a pohled na rozjitřené společenství ve vesnici, jen na začátku se objeví jisté informativní zmínky. Postoj vesnice k továrnímu kolosu je spíše náznakový a autor se spíše zaměřuje na problémy zaměstnanců, jež ani nepochází z Nošovic, na veselou práci na zapleveleném zelném poli, exkurzi vesničanů do továrny, která není příležitostí k žádné konfrontaci, jen k vyslechnutí zcestných průpovídek starších žen. Film jako by měl obroušené hrany a nesnažil se riskantně tnout do živého, jak tomu bylo předtím - že by k tomu Klusák přeci jen potřeboval Remundu? Každopádně reklama na zelí po závěrečných titulkách strčí do kapsy i videoklip z Českého míru, a zajišťuje filmu napevno čtvrtou hvězdu. (29.10.2010)

Nedokázal jsem se zbavit pocitu, že tu filmaři byli tak trochu s křížkem po funuse a ta holka s koláčem jim to taky dobře řekla. Je mi to trochu "líto" Vaňka, protože takových Vaňků na světě je a kdyby byl člověk na jeho místě, taky by zůstal loajální a nepovažoval se za zmetka. Zajímavý rozbor situace, ovšem chtělo to natáčet v době, kdy to ve vesnici vřelo. (09.10.2013)

Sice jsem přišel o dvacet minut později, i tak mě dokument strhnul a pobavil. Sice se mi nelíbil tolik jako třeba Český mír, ale přišel mi hodně povedenej. Moc se mi líbila kamera, která je dost akční, Klusák se dost odvázal. Líbil se mi i režijní styl, kdy padající hlávky zelí jsou snímány pomalu jak z hororu. Hudba je opět podařená. Klusákův přístup se mi líbí, i když je fakt, že z některých lidí dělá trošku blbce, líbí se mi, jak nahlíží na film. Sice tu chybí pohled nějakýho trošku spokojenýho zaměstnance a ne jen pár vět, ale je to fajn dokument. Myslim, že Klusák (ať už sám nebo s Remundou) jednou natočej geniální českej dokument ala Michael Moore. 70% (03.02.2011)

Je mi k blití z těch firemních sloganů jako Děláme to pro Vás, Děláme to pro Vaše dobro.. bla bla bla.. Bohužel to není problém jenom firmy Hyundai, ale takovými exkrementy jsme krmeni ze všech stran. Z čehož vzniká obrovské množství vymaštěných tupců, kteří se k tomu naučí hlášky z chytrých knih a následně si říkají manageři. V samotném dokumentu takových vymývacích procesů je několik, zpívání písničky řadím mezi nejtrapnější momenty. Chceš práci? Tak prostě zpívej a dělej ze sebe hňupa. Smutné, reálné. Tenhle dokument vnímám jako boj nadnárodní společnosti proti družstevnímu zemědělství. Na můj vkus měla firma Hyundai docela málo prostoru k vyjádření, i když co slovo, to perla.. Rozhodně však stojí za podívání a následné přemýšlení. Čím více takových firem u nás bude, tím bude hůř. Jen tady na Moravě se obrovské firmy rojí jako houby po dešti. Shimano, Sejong Czech, Hyundai, Donghee Czech .. Nároky přesčasové jsou obrovské, platy minimální. Dokud takové zacházení dovolí náš stát, pak si mezi sebou obyvatele můžou nadávat sice tys prodal, tys neprodal, ty musís prodat.. Ale to jsou oproti tomu všemu jenom malé věci. Kostky jsou už stejně dávno vrženy někým jiným a oni se prostě postarají o to, abyste prodali všichni... Závěrečná reklama na Nošovické zelí byla příjemnou uvolněnou tečkou na závěr. (21.03.2013)