Režie:
Rolf WankaKamera:
Jan RothHudba:
Josef StelibskýHrají:
Rolf Wanka, Marta Májová, Bedřich Veverka, Antonie Nedošinská, Hana Vítová, Bohunka Nosková, Ladislav Boháč, Theodor Pištěk, Marie Rosůlková, Karel Jičínský (více)Obsahy(1)
Kamila Benderová pracuje v rozhlase. Je rozvedená, manžel ji před lety opustil. Žije s dcerkou u své matky, která si přivydělává posluhou u zpěvačky Frangysové. Jednoho dne předvádí ing. Marek svůj nový vynález - televizor. Mezi odborníky se objeví také bývalý Kamilin manžel, který pod jménem Wells předstírá zájem o koupi přístroje. Ve skutečnosti chce ukrást plány na jeho výrobu. Při zkoušce televize způsobí elektrický zkrat, který přeruší vysílání. Ředitel rozhlasu usoudí, že přístroj je nedokonalý, a rozhodne se jej nekoupit. Kamila dostane volnou vstupenku na večírek, který pořádá rozhlas. Protože nemá večerní šaty, její matka si pro ni tajně vypůjčí róbu ze skříně zpěvačky Frangysové. Půvabná Kamila se stane středem pozornosti, ale pak se objeví zpěvačka a přede všemi ji obviní z krádeže šatů. Zahanbená Kamila odejde z rozhlasu a přijme místo v laboratoři ing. Marka. Oba mladí lidé k sobě cítí velké sympatie a Kamila je šťastna, že může Markovi pomáhat. Při zkušebním vysílání se diváci stanou svědky loupežného přepadení, při kterém chce Wells ukrást plány a v potyčce postřelí Kamilu. Marek však přijde na místo přepadu a Kamilu zachrání. O úspěšnosti jeho vynálezu již nikdo nepochybuje. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
Velmi milé překvapení. Jasně, že je to v jádru typické melodrama plné klišé, ale ten lehký futuristický háv tomu děsně sluší a Pištěk krásně hláškuje. + Příjmení hlavní hrdinky (Benderová!) v daném kontextu taky pobaví. ()
Hanička Vítová a Antonie Nedošínská zde předvádí opravdu vynikající drámo, je zde plně využit jejich nadprůměrný herecký um a společně se zajímavou, částečně experimentální režií, drží u mě jinak tuto klasickou, prvorepublikovou romanci v nadprůměrném hodnocení. ()
JUDr. Emil Synek (1903 – 1993), jedna z nejvýraznějších osobností české žurnalistiky i protifašistického odboje, byl ve třicátých letech znám nejen jako autor divadelních her; nikoli zcela nevýznamné bylo tehdy i jeho působení v rozhlase. Není tedy divu, že v případě filmové adaptace jedné ze Synkových divadelních her, která vznikala překvapivě pod režijním vedením Rolfa Wanky, na sebe veškerou pozornost strhává právě prostředí rozhlasu a nových technických vynálezů z oblasti televizního vysílání. Všechno ostatní, včetně poněkud obnošeného milostného příběhu, je už passé. ()
Velice krásný a dojemný příběh a výborné herecké výkony. Paní Marie Rosůlková v roli nesympatické paničky, aby nakonec v rolí plných humoru a lásky. ()
Koukatelná romance s originálním námětem a elegantním zpracováním, leč průhledným a naivním dějem. Z herců exceluje hlavně dvojice Nedošínská a Pištěk, ostatní postavy i s Vítovou občas notně zaskřípají, stejně jako velmi literární jazyk v dialozích. ()
Hana Vítová září ve starých filmech jako velká hollywoodská hvězda, i když tady píše na psacím stroji, aby uživila sebe i svou malou dcerku. Její manžel je totiž všivák a zloděj. Antonie Nedošínská opět ztvárnila dobrotivou a usměvavou ženu, která se o své milované s láskou postará a udělá pro ně všechno na světě, třeba ukradne plesové šaty. Marie Rosůlková hrála takovou nabubřelou dámičku. Skoro jsem ji nepoznala. Občas neuškodí se podívat na nějaký starý film a poznávat herce, když ještě byli mladí. Tenkrát herci museli něco skutečně umět. Upoutala mě a rozesmála jedna filmová hláška : " Hollywood, to máte takový americký Barrandov." ()
moja zaujímavosť: Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach v českom hlavnom meste Praha. (dyfur) ()
Průměrná komedie s charismatickým Wankou, půvabnou Vítovou a opět maminkovskou Nedošínskou - tedy klasika let třicátých, která se ničím nevymezuje ze škatulky prvorepublikových slaďáků s nutným happyendem. Zde z prostředí televizního vynálezce... ()
Děj je poněkud rozvláčný, ačkoli je to v podstatě pestrá směsice milostné romance, komedie, detektivky a sci-fi:-). Rozjede to teprve nástup singing bandu Settleři, od kterého to pěkně odsýpá až do finále se zločinem v přímém přenosu (nejspíš jednoho z prvních v dějinách kinematografie). ()
Tento film s jednoduchoučkým příběhem obsahuje zajímavosti - začátek průmyslových kamer a televize. Vlastně jsem ani nevěděl, že v roce 1937 o tom někdo něco tušil....a herci jako Boháč, Pištěk, Nedošínská, Vítová, Veverka - na ně se dá vždy koukat. ()
Premiéru měl tento film na obrazovkách až teď, po tolika letech... A je to škoda, protože se jedná o velmi pěkný film. Vkusné melodrama bez zbytečného patosu, s nutnou dávkou prvorepublikové filmové naivity a jednoduchosti. To, co by dnes působilo směšně, mělo dříve své opodstatnění. Na plátně se znovu objevila dvojice Wanka - Vítová, tedy herci, mezi kterými ta pověstná chemie určitě fungovala. Dalším osvědčeným párem byli nezapomenutelní herci Nedošinská - Pištěk. V roli padoucha, který opustí svou ženu a dítě, můžeme opět vidět Ladislava Boháče, který si z role typckého milovníka několikrát "odskočil" právě k těmto negativním charakterům. Milým překvapením je výkon dětské herečky, která působí velmi přirozeně. Celkově považuji film za milé překvapení. ()
Moc nechápu, proč se mi to tak líbilo, nic zvlášť originálního to není, rozjezd je navíc celkem pomalý. Pak ale přijde pěkná scéna s trapasem v klubu (Vítová to tam ve "vypůjčených" šatech pěkně vytmaví megeře Rosůlkové) a děj se slušně rozjede. Výborný je tu i Bedřich Veverka, který dá do placu pár solidních hlášek, a skupina Settleři se svým mexickým šlágrem. ()
Za tu Helunku bych autorům nakopal zadek. Jinak je tento film hloupý, nudný a nezáživný. V podstatě se motá kolem vynálezu a vztahů hlavních postav. Nudil jsem se a nemohl dočkat konce. Ovšem za ten „nervák“ na konci něco dát musím, hihihi. ()
Lehce naivní filmeček ale v době svého vzniku to bylo běžné, Antonie Nedošínská a Theodor Pištěk jsou jako vždy výborní. ()
Cekala jsem vetsi hruzu, kdyz to tvori Rolf, ale podivat se na to dalo - Vitova slusna, civilni pojeti postavy, ktera sama o sobe je dost neobvykla, Nedosinska taky dobra, Bohac klasicky slizky odporny. Taky zajimavy byl hlavni akcent na praci a technologii spis nez na romanci. A byt svoji postavu Wanka tematicky cpal do popredi vic nez titulni Vitovou, nejakou stastnou nahodou se zaroven herecky dost upozadil, takze to nebylo tak do oci bijici jak jindy. ()
Další prvorepublikový slaďák, který ale má na rozdíl od mnoha jiných něco do sebe. A obsahuje první vysílání cimrmanovské televize v našich končinách! ()