Režie:
Jiří AdamecScénář:
Hermína FrankováKamera:
Josef VanišHudba:
Ladislav ŠtaidlHrají:
Zdeněk Martínek, Pavel Zedníček, Libuše Šafránková, Jiří Holý, Radoslav Brzobohatý, Hana Gregorová, Zdena Hadrbolcová, Vlastimil Fišar, Valérie Zawadská, Jan Teplý st., Bořík Procházka (více)Obsahy(1)
Televizní film vypráví o člověku na sklonku života, svérázném, energickém a tvrdohlavém důchodci, který ani ve stáří nepřestává bojovat za svá práva a důstojnost. Důchodce Žáček (Z. Martínek), bývalý majitel malého ševcovství v Praze, prodal domek s pozemkem na venkově podniku chemických závodů. Ponechal si však doživotní užívací právo. Jenže domek je už léta v havarijním stavu a potřebuje opravu. Chemické závody, které okolní pozemek využívají k rekreačním účelům, mají zájem, aby Žáčkův domek co nejdříve získaly. Dokud tam ale důchodce žije, jeho rekonstrukci blokují. Žáčkova dcera (Z. Hadrbolcová) a zeť (V. Fišar) se domnívají, že by starci bylo nejlépe v léčebně pro dlouhodobě nemocné. Ale Žáček za pomoci právníka (P. Zedníček) a mladé, hodné vdovy Marty (L. Šafránková) statečně a úspěšně vzdoruje… (Česká televize)
(více)Recenze (29)
Jímavý příběh ze života bývalého prvorepublikového ševce z Vodičkovy ulice, svěžího pětaosmdesátníka, který svou nezdolnou energií, temperamentem a neutuchající výmluvností přesvědčuje sebe i okolí o tom, že ještě nepatří do starého železa, kam se ho snaží zahodit příbuzní i někteří vypočítaví podnikavci. Velmi dobrý herecký výkon Zdeňka Martínka v hlavní roli. ()
Adamec ty filmy a seriály točil spíš na kvantitu než na kvalitu. Tohle je zase další těžkopádný televizní drama z jeho tvorby, který se hodí na zaplácnutí času, když nemáte nic jinýho na práci. Trochu to dokázali zachránit herci. Zdeněk Martínek jako vitální doochodce, Pavel Zedníček, kterej vedle práce na národním výboru ještě zvládá lámat ženská srdce, záporák Brzobohatý nebo popelka Šafránková s příšerným normalizovaným účesem zahráli svoje (možná trochu hloupý) role celkem věrohodně. ()
Vlastně ani tolik nevadila doba totality, to i přesto, že tu úřaduje kádr místního národního výboru v roli téměř jakéhosi milosrdného samaritána. Ačkoliv se nejedná o nic světoborného, tak to nebylo tak špatné. Netřeba snad ani podotýkat že obdobné situace se dějí i dnes. ()
Dneska by se dědy nikdo neptal, nezdárná dcera s vypečeným zetěm by na něj poslali exekutora a děděk by byl rád, kdyby mohl skončit v LDN. Tahle kritika nepovedených podnikavců v socialistickém zřízení vyšuměla naprázdno. Bezzubá hodina a půl s občasným záchvěvem Žáčkovy roztomilé rozšafnosti má tu výhodu, že v ní hráli herci znalí svého řemesla. ()
Komedie tedy v žádném případě, spíš smutný a svojí nadčasovostí (jen blb si může myslet, že panu Žáčkovi by se dnes vedlo lépe) až deprimující příběh o tom jaká je to bída bejt starej a bezmocnej. ()
Tento snímek vznikl v roce 1988. Tedy těsně před politickým zvratem v naší republice. Uvolněnější předrevoluční doba již umožňovala ve společnosti všelis co kritizovat , mimo jiné i způsoby, které ke starým lidem vstřícné v žádném případě nebyly. Mezi ně se řadí i nucené "vykořeňování" starých lidí z domů a míst, kde se narodili a kde chtěli i zemřít. Ve snaze získat jejich často atraktivní stavební místa se jich snažili rodinní příslušníci či mnozí jiní zbavit tím, že je nuceně proti jejich vůli odkládali na oddělení pro dlouhodobě nemocné, přestože tito lidé často byli ještě soběstační a se zdravým rozumem. Kéž by dnes byla situace rozdílná, a v dnešní politice byli lidé tak rozumní a ohleduplní, jako byla postava člena vedení obce, kterou dobře ztvárnil Pavel Zedníček. Moc bych si to přál. O vynikajícím hereckém výkonu Zdeňka Martínka snad není třeba psát. Tento film je totiž sólem pro velkého herce. ()
Nevím proč, ale ten název a obsazení mi navodily představu, že bych se mohl zasmát. Místo toho se mi dostalo bezzubé morality z doby doznívajícího socialismu, v níž se hodně razítkuje a papíruje. Soudruh Zedníček a soudruh Brzobohatý v příkladných svazáckých košilích modré barvy (soudruh Zedníček ji ovšem později vymění za modernější outfit fotbalového trenéra). Soudružka Šafránková úplně neovládá řízení trabanta, pak svůj půvab skryje pod otřesnou pláštěnku, jakou jsme - my, co to pamatujeme - nenáviděli, aby nakonec vysvobodila soudruha Martínka ze spárů domova důchodců. Soudruh Martínek je taky fajn, bejvalej živnostník, co se chlubí, že štupoval topánky prvorepublikovým hvězdám typu Vítová a Ferbasová. Takže vlastně nakonec jo, zasmál jsem se. ()
Jak by to vypadalo dnes? Asi přesně takhle: Pan Žáček by podepsal nějakou supernevýhodnou smlouvu bez jakéhokoliv nároku na cokoliv. Těsně před tím než by ho vyhodili i s veškerým jeho zbývajícím majetkem na ulici, tak by se objevil ve večerních zprávách jedné televize. Ta by celou reportáž pojala srdceryvným způsobem, že by se nakonec ustrnul i kámen. Firma by povolila a na pana Žáčka by se ještě rozjela nějaká sbírka. Lidé rádi pomáhají, když můžou. Já dělám to samé. Pavel Zedníček hrál celkem chrakterního úředníka. Pochybuju, ale že by se úředníci takhle zajímali o nějakého člověka. Spíše mám pocit, že úředníci házejí lidem klacky pod nohy. Zdeněk Martínek celému filmu kraloval a ukradl si ho pro sebe. ()
Jediná hlavní role pro Zdeňka Martínka a jeho velké sólo, kde ukazuje, kam až jeho veliké herectví sahá. Je velká škoda, že filmaři jeho talentu naplno nevyužili a dávali mu samé menší role, i když i ty jsou zapamatování hodné. V tomto televizním filmu hraje roli dědy Žáčka, který se pro svou tvrdohlavost nechce vystěhovat z domu, ve kterém žije a který by chtěla získat rekreační společnost a zrekonstruovat ji pro své rekreanty. Ostatní herecké obsazení je výsostné a charakterové perfektně zvládnuté. Jiří Holý - dědek Šťovíček, Libuše Šafránková - Marta, Valérie Zawadská - sekretářka Zuzana (sexy), Vladimír Hlavatý - pacient v LDNce (z jeho bezmocnosti a senility mě mrazilo) nebo "věčnej študent" Bořík Procházka. V podstatě všechny další postavy vynikají naprostou věrohodností a uměním zhostit se role. Je vidět, že film byl natočen v roce 1988, kdy byla totalitní atmosféra již uvolněnější a některé situace by dříve z filmu byly asi odstraněny. Vždycky jsem říkal, že Jiří Adamec byl v osmdesátkách šikovnej režisér a jeho televizní tvorba byla většinou vždy bezvadně odvedená práce. To už se bohužel nedá říct v dnešní době, kdy režíruje trapné zábavné pořady a seriály. Ještě není na škodu zmínit hudbu Ladislava Štaidla, která vybarvuje děj a křídlovka melancholicky zaznívá v deprimujících situacích. ()
Smutný příběh o tom, kterak se zbavit starého člověka, který vlastní peníze a nemovitost na lukrativním místě. Socialismus nebo kapitalismus, stále je to u nás stejné. Jen nevím, zda by se vás zastal vlivný úředník ze stavebního odboru MNV. ()
"V první třídě si se posral při hodině náboženství. Jojo. Ale dneska si to peru sám." ()
Příběh o stáří, o tom když člověk neumí včas umřít. Hodně smutný, ale poměrně pravdivý. ()
Velmi dobre herecke obsazeni a jejich kvalitni herecke vykony jsou vedle zvoleneho nametu hlavni prednosti celeho filmu. Skoda roztahanosti celeho snimku, ktera atmosferu a tempo filmu misty dost rozmelnuje. ()
Zase vymazané hodnocení na čsfd? Ach jo. Zřejmě životní role pana Zdeňka Martínka. On i Jiří Holý předvádí herecký koncert. ()
Věrohodnost blízká nule tři bolšani... Adamec,Holý, Martínek.. Jediné plus vnadná Zawadská... ()
Valerie Zawadska, alias pani Prazakova, hooodne sexy, pane jo...to se nevida moc casto. .-) To mi malem vypadla houska z pusy... jist u televize se nema. :-))) ()
Skromný film s vynikajícím sólem neprávem zapomenutého Zdeňka Martínka. ()
Když se proflákne, že starej levičák Zdeněk Martínek je ve skutečnosti zkrachovalej kapitalista, který navíc šíří bludy jako že se dřív věci vyráběly poctivě a lidi že se k sobě chovali jako lidi, netrvá dlouho, než je zpochybněna jeho svéprávnost a je uklizen do ústavu. Kdo by se divil, že? Naštěstí pro něj se však do případu vloží nový muž na radnici, tedy národním výboru, vyšetřovatel podporučík Kamil Hamřík, pracující v utajení jako doktor práv. Nejen že se v levně zpracované hodince a půl s výbornými hereckými výkony, v čele s hlavním hrdinou, dobéře spravedlnosti a vynález exekutora jako eufemismu pro zloděje musí ještě pár let počkat, ale, a podotýkám bohužel, nakonec přijde hepyjent. I když sice s varováním, ale kdyby natáhl děda na konci bačkory (a nikam nešel), vyznělo by to mrazivěji. Takhle to bude jen průměr, který ale stojí za to vidět ponejvíce pro výkony aktérů, když už je to zastaralý odvar dnešní smutný reality. ()
Klasické Adamcovo hutné drama. Dusná atmosféra je naštěstí ředěna normálními scénami, třeba sbližování Zedníčka se Šafránkovou, životem na socialistickém úřadě a ve venkovské hospodě, nebo útěkem hlavního hrdiny - starého Žáčka z LDN. Nejhorší je, když Hadrbolcová a spol. vyvíjejí drsný psychický nátlak na tátu, aby se vypakoval ze svého domova. Občas je to i dojemné, výborní herci, kterým do řemesla drze fušuje i Adamec, odvádí tradiční kvalitní standard. ()
"Teprve důchodce je zcela svobodný člověk, protože nemá oč přijít..." Docela by mě zajímalo, zda tohle televizní drama bylo vysíláno ještě před pádem režimu. Kritikou poměrů silně připomínalo podobná díla z druhé poloviny 60. let, kdy doba povolila... a excelentní výkon Zdeňka Martínka zase ty nejlepší Rudolfa Hrušínského... ()