Trávnička

I zachtělo se skojíkavě recitujícímu princi splnit přání otcovo, a když už byl do světa s bratry vyslán, nevěstu, byť maličkou, sobě našel, která upříst, utkat a ušít košili za jediný den dovedla, jsouc ana k tomu trávou, po níž Trávničkou slula, povzbuzována. I upředla, utkala a ušila, načež zazvonily zvony svatební a z trochu nevzhledné loutky se překrásná Jaroslava Schallerová stala, která, s tehdy ještě mladým a v roli prince uvěřitelným, Vítězslavem Jandákem na trůn usedla. Pokud let věku vašeho ještě čísla deset nedosáhlo, velmi poetickou tuto divadelně pojatou pohádku shledáte, kdož věku vyššího jste, možná i škleb cynický se vaší tváří mihne. (07.12.2017)

"Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe, bratři.." Příšernej brak.. (12.11.2022)

Kromě délky mě nepotěšilo na této pohádce prakticky nic. Děj je o ničem, herci ani nehrají (Jandák odříkává text, jako by ho měl poprvé na papíře před sebou), jeho nevěsta je pulmetrová loutka a hudba je děsivá. Chození a mluvení. (07.10.2023)

Klasická pohádka o třech bratřích, kteří se vydali do světa, aby našli nevěsty. Jenže král jim dal velmi složitou podmínku. Zřejmě tedy netrval na tom, aby se oženili zrovna s princeznou. I když chtějí otce přečůrat, pravda při splnění úkolu vyjde najevo. Poučení z této pohádky by tak mělo být, že ne každá kráska se umí postavit k plotně, dneska už to neumí prakticky žádná, a ne každá, která o sobě tvrdí bůhví musí taky mluvit pravdu. (14.11.2022)

Tak tohle se mi absolutně nelíbilo. Herci spali a ta hudba… připomnělo mi to ty modernosti, kdy někdo někdo hraje a do toho zase někdo přednáší báseň. A za další, já být Trávničkou tak jí raději zůstanu tím čím jsem, než si vzít za manžela takového blba. (21.03.2023)