Reklama

Reklama

Říkává se, mrtvý už neublíží, živých se máme bát. A přece se v tomto detektivním příběhu objeví, aby způsobil smrt... Televizní film z roku 1966 vznikl podle první detektivní povídky Hany Proškové. V ní se v české detektivní literatuře poprvé objevila dvojice – kriminalista Vašátko a jeho přítel malíř Horác. Detektivní povídky české autorky se staly doslova pojmem. Přinášejí vtipné zápletky a překvapivá řešení. Podívejme se dnes tedy na ten první příběh, kterým to všechno začalo. Na dovolené v horské chatě kdesi v pohraničí je zavražděn Horácův známý, malíř Štěpán (M. Macháček). Kdo však mohl mít k činu motiv? Komu byl muž natolik nepohodlný, že jej musel odstranit? Tajemství se možná skrývá v obraze, který je vyvěšen v hospodském výčepu. A je výjev na obraze skutečně tím, čím se zdá být na první pohled? V chatě se Horác (V. Voska) sešel nejen se Štěpánem, ale i jeho bývalou láskou Emkou (M. Drahokoupilová) a jejím současným mužem (V. Ráž), malování se věnuje i hostinský Šíma (F. Krůta) a podezřelá je i manželská dvojice výletníků (Z. Procházková a V. Bouška). (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (7)

  • Rozhlasový přijímač v hospodě je francouzský Excelsior 52 z let 1951/1952. Designově identický přijímač se však objevil i pod názvem Rudá hvězda 54 o několik k let později v ruském provedení. (sator)
  • Případ jako detektivku s odborným komentářem pod názvem „Oběti strýčka Huberta“ odvysílal Český rozhlas v rámci seriálu „Historie českého zločinu“. (sator)
  • Inspirováno případem Huberta Pilčíka. Bydlel v rodinném domě v Senci, kde měl velmi dobrou pověst. Byl známý jako bylinkář a milovník přírody, přivydělával si jako převaděč přes státní hranici do Německa. Vraždy páchal v letech 1948–1951. Celkem byl usvědčen z pěti vražd, ale obětí bylo pravděpodobně více. Po zatčení spáchal sebevraždu. (sator)

Reklama

Reklama