Sňatek bez domova

Rozporuplný príbeh postaršieho profesora a 17 ročnej študentky, ktorá si vybojuje u profesoríka milostný vzťah. Tu sa začína plochý dej nepodložený racionálnym psychológom, ktorý je z toho tak zdezorientovaný, že je ťažko prisúdiť niekomu opodstatnenosť svojho konania. Pripadalo to skôr, ako zaujať na túto známu tému niečím iným , čo sa akosi nepodarilo. Divadielko o samých psychiatroch, vôbec neoslovilo svojou kompetenciou. (05.11.2020)

„Někteří lidé jsou vězni vlastního osudu.“ Přestože námět filmu vypadá banálně, byla jsem přesvědčena, že to nebude plytká lovestory studentky a profesora – Vanessa Paradis si totiž vybírá filmy velmi pečlivě a za tento obdržela ve svých 17 letech Césara. A nemýlila jsem se. Onen „banální“ příběh mi totiž slušně zamotal hlavu a ani po druhém zhlédnutí nemám úplně jasno o motivech postavy mladičké Mathilde, která se zamiluje a svede postaršího profesora filozofie. Ale možná ta slovesa mají být v opačném pořadí, kdo ví... Tvůrci se ani v závěru neobtěžují s jasnou odpovědí, a tak otázky přetrvávají. Vanessa Paradis i Bruno Cremer se na plátně chovají natolik přirozeně, že člověk rád přehlédne i občasné scénáristické škobrtnutí a příběh váženého pedagoga a křehké, ale nebezpečné lolitky si s jinými filmy na podobné téma určitě nesplete. (více zde) (10.09.2012)

Nedávno jsem viděl dokument o Bruno Cremerovi, kde se poměrně dost mluvilo o filmech, který režíroval Jean-Claude Brisseau. Bruno Cremer hrál ve třech jeho filmech a mimochodem tam taky bylo řečeno, že v tomto filmu vůbec nechtěl hrát, museli ho dlouho přemlouvat, museli mu slíbit, že zůstane celou dobu oblečenej, atd... Nakonec ho přemluvili a Bruno Cremer si tady střihnul roli profesora ve zralym věku, kterýmu totálně zamotá hlavu a převrátí život vzhůru nohama jeho mladičká studentka. A tady musim vyzdvihnout i výkon Vanessy Paradis. Od ní jsem nic moc nečekal, ale byla ve svý první filmový roli výborná a rozhodně nezůstala jenom v Cremerově stínu. Slušný drama, sice mnohokrát omletej příběh, ale hodně to pozvedla hlavní herecká dvojka. 70% (28.02.2024)

Oblíbený a často těžený námět, kdy do už zařízeného pohodlného života vtrhne nová krev, zboří vše, co jen lze, a jako poslední závěj u pole roztaje s jarem, aby po ní nezbylo nic. Vanessa Paradis plně odhalená ve věku neplnoletosti, Bruno Maigret v nejlepší formě, krásné prostředí provinčního francouzského městečka a v neposlední řadě pěkný dům (chtěl bych taky takhle bydlet v Saint-Genest Malifaux u jezera) a manželka pana profesora. Typ filmu, u kterého od začátku víte, že to nemůže dopadnout růžově. Dobře napsané, zahrané. Tip na filmový klub ČT. (23.03.2014)

"Láska je plamen, který zahřívá, vášeň je požár, který ničí". Vždycky mám u takových filmů pocit již viděného a stejné to bylo i tady. Jen možná v trochu jiné podobě, ale není se co divit, protože příběhů o vášni opětované, či neopětované, někdy kruté a někdy té dechberoucí je obrovské množství. Sedmnáctiletá Matilda, tak rozporuplná a její o mnoho let starší učitel, který si možná myslel, že má ve všem jasno, se rázem ocitnou v situaci, která se jeví naprosto neřešitelná. Vanessa nám i ve svých skutečných sedmnácti letech ukázala, že umí a o Brunovi je zbytečné psát, protože ten je skvělý v každém filmu. Jo jo, láska dokáže s člověkem někdy hodně zacloumat. Emocemi nabité drama, které stojí za zhlédnutí, protože jak to s nimi nakonec dopadlo, to už se musíte podívat sami. (18.07.2016)