Yosuga no Sora
Yosuga No Sora: In Solitude Where We Are Least Alone
Kamera:
Kazujuki ÓtaHrají:
Hiro Šimono, Hiroko Taguči, Kajo Sakata, Rjóko Ono, Juka Inokuči, Kjóko Hikami, Kazusa Murai, Nozomi Furuki, Kacuhisa Hóki, Rio Nacuki, Rokuró Naja (více)Epizody(12)
-
Haruka na Kioku (E01)
-
Akira hazukaši (E02)
-
Cukazu hanarezu (E03)
-
ハルカズハート (E04)
-
Jami akiraka ni (E05)
-
Akiramenai jo (E06)
-
Cumi na otomera (E07)
-
Nao Kuraki Sora (E08)
-
Haruka na Omoi (E09)
-
Tori no Sorane wa (E10)
-
Soraneku Futari (E11)
-
Haruka na Sora e (E12)
Obsahy(1)
Anime o dvojčatech Haru a Sora. Jejich rodiče zemřeli při nehodě. Oba dva se vracejí do horské vesničky Okukozome-chou, kam jezdívali za svým dědečkem a babičkou. Ve městě se setkávají s novými přáteli Nakazatem Ryouheiem a kněžkou ve svatyni Amatsume Akirou a její kamarádkou Migawou Kazuhou. Znovu se také setkají s kamarádkou z dětství Yorihime Nao. Avšak dvojčata skrývají pravou podstatu svého návratu, svůj dávný slib a místo, kde ztratili jednu cennou věc, pro kterou se vrátili. (Valgaav)
(více)Recenze (16)
Anime těžící pouze z dívčích vnad kráčí po zrůdných stezkách. Nehledí příliš na důvody, které jej vedou k ukázání kalhotek, toužebně vyplazených jazýčků, lascivního kroucení prdelkou, exhibice podprsenek a ztvrdlých bradavek na hopsajících kozičkách. V Yosuga no Sora stačí neidentifikovatelné kouzlo chlapečka Haruny, který je nejnudnějším patronem pod sluncem a přece pro něj vlhnou klíny, bijí srdce a zatmívá se rozum. Skončí v posteli se svou křehkou sestrou, neukojenou služebnou, nevinnou kněžkou, samičkou z lepší společnosti nebo někým jiným? Všemi? Takový voyeur ve mně nedříme, abych to toužil zjistit. Pryč s tím po pouhých třech dílech, pročež neuděluji hodnocení. Dojem se však pohybuje někde poblíž odpadu. ()
Prvé tri časti... vravím si zatiaľ celkom v poho anime.... no ako som si pozrela ďalšie želala som si aby bol už konečne koniec, pretože bolo to čím ďalej tým menej pozerateľné.... Úchylná incestná anime, ktorá ulahodí snáď iba otaku ecchi pre veľké prsia postáv alebo vyslovene pre úchylných ľudí... Hodnotenie sa pohybuje medzi jednou * a odpadom. ()
Lidi to tu natvrdo neřeknou, tak za to vezmu: Je to hentai. Nejspíš z kategorie "soft" a hlavní odlišovací znak oproti svým bratříčkům je přítomnost nějakého příběhu (ale berte to s obrovskou dávkou rezervy). I když se dle všeho jedná o různé arcy, tzn. čas se po úspěšném "zabodování" vrátí zpět a začneme s jinou, tak jsem se nedokázal přes to přenést a Haru byl pro mě v sukničkařením (ono ne jen to, i nejapností) druhý Makoto Itou ze School Days. Příběh s Akirou nebyl úplně špatný a měl v jistém slova smyslu nesmyslný, přesto i milý konec. Dál jsem nepokračoval, protože je naprosto zřejmé v čí náručí Haru skončí. Drop po 6. dílu, slabé 2* za kresbu, hudbu a Akiru. ()
„Dej nám sex“ zpívala jedna z českých parodií na zpěváka na konci 90.let v lehce retardovaném songu. Podle toho čím se Yosuga no Sora odlišuje od podobných tupých harémovek se právě tahle píseň zřejmě dočkala překladu do japonštiny. Scénáristé si ho vzali jako hlavní motto při psaní tohohle Anime a tak právě ono obsahuje sexuálních scén daleko víc než je zvykem. ------ Stejně jako hlavní hrdina obšťastňuje holčiny v různých polohách, stejně tak se do různých poloh pouští i samotný scénář. Kromě sexu je tu v podstatě obyčejná a stejně jako v mnoha případech i tady podprůměrná harémovka. Generické a bez vyjímky špatně napsané postavy tu odvykládávají typicky tupé dialogy, jejichž pisatel zřejmě neměl své případné diváky příliš v lásce. ------ O něco zajímavější tu je pak poloha incestní, toliko oblíbená záležitost v Japonsku. Právě v téhle linii dokáže scénář být místy i v celku slušný a zejména civilní a to až do takové míry, že se snaží připomínat třeba takové Koi kaze. To se mu nakonec ani zdaleka nedaří, nicméně i tak jde o to nejlepší co v tomhle Anime najdete. ------ V úvodu zmíněný sex je tu jen jako forma rozptýlení diváka ať už to hrdina myslí s dotyčnou jakkoliv vážně. Na to, aby se Yosuga no Sora dokázala vymanit ze statutu podprůměrné a tupé harémovky by musela předvést daleko víc než jen občasnou kopulaci. Ta by tu fungovala velice dobře, kdyby svým postavám dokázali scénáristé vdechnout alespoň trochu života. To se sice v rámci dvou hlavních postav (sourozenců) někdy daří, ale jde o zcela sporadické momenty a dají se spočítat na prstech jedné a snad i druhé ruky. ------ Yosuga no Sora tak i přes snahu tvůrců ji odlišit, není ničím jiným než lehce zaměnitelným podprůměrným harémově zaměřeným seriálem. Slabé 2*. ()
Myslím si, že toto anime si zaslouží obdiv. Vždyť pod tou haldou anime, co vychází každý rok, je Yosuga no Sora nekompromisně jedno (ne-li jediné) z mála anime, ve kterém je ten "americký sex", to je takové to "jo, máme sex, ale není to vidět, že máme sex, je to pouze naznačeno tím, že mlátím hlavou o zeď.". Díky tomuto si myslím že 60% je málo. V jiném anime to prostě zkrátka není. Ikdyž, ruku na srdce, příběh nic moc. Ale pokus o alternativy se počítá! ^^ ()
Lepší tři hvězdičky.Přeci jen to nebylo o ničem,jak tu někteří lidé tvrdí.Příběh je docela fajn,ale čekal jsem i po přečtení místních kometrářů lepší.Čtyři hvězdičky tomu výjimečně nedám,ale tři taky ne.Proto lepší tři:) ()
Od začiatku ma vytočilo, že anime má hneď štyri alternatívne konce. Z toho prvé tri sú celkom obyčajné, nijak zvláštne love-story. Na konci každého si autori nemohli odpustiť "zakončenie", na ktoré sa sami asi veľmi tešili, no ja som mal pocit, že toto ecchi sa v okamihu zmenilo na hentai. Tu sa dostávame ku poslednému, očakávanému príbehu. Onii-chan, fuck my brains out. A takto to ide celý čas. Neverím že niečo dokáže poraziť Koi Kaze a preto ostatné veci ignorujem.. ()
Jeden z hodně důvodů, proč je mi incest proti srsti už od malička..... ()
Animace skvělá. Opening i ending dobré. Čtyři alternativní konce byly dobrý nápad. Ale... přesně to ale, které mi nedovolí jít s hodnocením výš. Haru je namastný neslaný, Sora je naprosto nesympatická. A ze všech těch konců mi byl nejsympatičtější ten s Akirou. Na poslední tři díly jsem asi moc prudérní, ale incest neschvaluji ani v kresleném seriálu. ()
Autori robili čo sa dalo, aby dostali na obrazovky nejaký ten sex. To sa im síce podarilo, ale celkový dojem to skôr zhoršilo. Naozaj pôsobí dosť silene, keď treba miešať realitu, predstavy, sny, dokonca sny vedľajších postáv a ešte aj s ničím nesúvisiace dokrútky, len aby sa mohli dievčatká červenať od rozkoše. Nie nie, obrázky nekritizujem ;-). Ale Sora mi prišla ako rozmaznané decko a jej braček Haru za sladkým úsmevom skrýval neveľmi nasledovaniahodný charakter. Takže smola. Hlavným postavám som nemal žiadny dôvod fandiť. Skôr som ľutoval tie sklamané a oklamané slečny naokolo. Záver neprekvapil. Vylučovacou metódou sa na to dalo prísť celkom ľahko. Už nebolo koho iného vyzliecť ;-). ()
Japonci majú akúsi zvláštnu úchylku v súrodeneckých vzťahoch. Dopozeral som to len kvôli "kozám", ale posledné dve časti ma prekvapili, tak dám 2*. Je to v podstate kreslená telenovela, kde hlavný hrdina pretiahne všetko čo má dve nohy, ale na konci si uvedomí, že predsa len chce preťahovať len svoju sestru, takže to všetko dobre dopadne x). EDIT: po uvážení som sa rozhodol pridať 1 hviezdu, pretože mám slabosť pre Soru x) ()
Svým způsobem mě to hrozně oslovilo. Ta atmosféra japonského venkova je prostě nezaměnitelná... chrámy, obchůdky, rýžová políčka s asfaltkami, kudy žáci jezdí na kole do školy.Bylo to vyprávěné zvláštně a každých pár epizod se měnily příběhové lajny z důvodu visual novelové předlohy, ale vyřešili to dobře. Vztah Haru a Sory mě celkem hřál a měl jsem z něj zvláštní, ale uspokojivý pocit... (Sora je prostě k sežrání... jako jediná). Konec moc pěkný... Možná těch ceckovejch scének bylo moc... a ta nehezká brýlatá holka jich měla nejvíce... Kdyby se rozdělily mezi Soru a tu dívenku ze svatyně, nestěžoval bych si. Jinak i manga byla dobrá. Na té se mi líbila pouze jedna lajna a to se Sorou. Nejkouzelnější je ten konec a úvodní znělka je prostě úžasná. ()
Ze začátku mě seriál nudil (pokus o propojení dramatické hudby a sexuálních hrátek na úrovni pravěkých lidí se tak nějak nepovedl), ale přesto mě po přečtení popisku seriálu donutila zmínka o romanci těchto dvojčat shlédnout všechny díly. Hoch po tolik let držel zpátečku, až se nakonec takříkajíc ''utrhl ze řetězu'' a svou sestru s jejím velkorysým svolením vojel. Klobouk dolů za celkem dobře ztvárněný příběh o milostném vzplanutí bratra a sestry, kteří se po smrti svých rodičů sblížili mnohem více než je zdrávo. ()
Klasické romantické incestní anime. Hlavní hrdina ojede půlku vesnice, než zjistí kam ho to ve skutečnosti táhne. Pokud si v hlavě představíte, že se jedná o nevlastní sourozence (jiný otec i matka), tak se to dá skouknout :-) Nečekejte ovšem nic světoborného, jen další lehce erotické anime, kde jsou prsa, prsa a zase prsa....... ()
„NEMŮŽU S JISTOTOU ŘÍCT, ŽE SE HARU MÝLÍ. PROTOŽE NEDOKÁŽEŠ ZABRÁNIT TOMU, ABY SES DO NĚKOHO NEZAMILOVALA. PROTO CHCI VĚŘIT, ŽE MOHOU BÝT ŠŤASTNÍ…“ Když při nehodě zemřou rodiče dvou dětí z rodiny Kasugano, musí se s tím Haru a jeho sestra Sora vyrovnat. Sirotci proto prodají byt ve městě a odstěhují se na venkov, do domu po svých prarodičích. Sora se ještě plně nezotavila ze šoku, kdežto Haru se musí o vše postarat. Svou úlohu v nastalé situaci si moc dobře uvědomuje a chytne uzdy dospělosti plně do svých rukou… » Co se mi líbilo: 1) Alternativita. Příběh se tu dělí do čtyř alternativ, kdy každé děvče, na kterou Haru zapůsobí, dostane svoji část seriálu. Zpracování se velmi podobá seriálu Amagami SS, kde je děj dělen stejným způsobem. Dočkáme se tak čtyř různých konců. Každý divák tak dostane na výběr, který z konců je pro něj nejsympatičtější. 2) Hudební podkres. Opening i ending byl fajn, ale pravé jádro hudebního umění zde nese hudba na pozadí. Je v ní cítit mnoho emocí a když je zasazena do děje, s divákem to pěkně zacloumá. Dojalo mě především houslové sólo Inori. 3) Mobily. Po dlouhé době tu máme znovu anime, kde se naplno využívají výdobytky moderní civilizace. Můžeme tu spatřit ještě véčkové cellphony, pevné linky, ale např. u Sory můžeme vidět první generaci smartphonu. Děj se tak proto odehrává i v hovorech a SMSkách a v některých momentech hrajou klíčovou roli. 4) Kresba. Jak již japonský název seriálu napovídá, dočkáme se tu spoustu pohledů do nebe. A to jak ve dne, na krásná oblaka mraků, tak při západu slunce, dešti i v noci, kdy jsou vidět nádherné mlhoviny. Dále se mi líbilo, že měly děvčata realistické odstíny vlasů. Dokázal jsem se tak do děje snáze vžít a prožívat ho. Upřímně, žádné děvče jsem tu nedokázal nenávidět. Všechny měly své osobní kouzlo. Ale pokud bych měl vybírat favoritky, minimálně o jedné bych věděl. Kazuha a její dlouhé kadeře, slušné vystupování… První route se mi proto docela líbila. Avšak… Je opravdu jedinou? 5) Sora. Jistěže ne. Už v první kapitole jsem byl dvakrát v šoku z událostí, které jsou zde nastíněny. V průběhu děje se postupně odkrývá skrytá pravda. Ukazuje se, že je to drzá a hubatá slečna, která ale ví, co chce a jde se za tím, stůj co stůj. Její výbuch emocí v polovině seriálu mě silně zaskočil a já, pln emocí, vyskočil z gauče. Její absolutní dominance z ní dělá alfu tohoto univerza. 6) Erotika. A protože je titul seriálovou adaptací vizuální novely, dočkáme se tu i sexu. Konečně se autoři adaptace odvázali a zpracovali anime dle předlohy, přesně se vším všudy. Mám sice pár výhrad ke zpracování samotných aktů, ale o tom se rozepíšu až později. Sexualita prostě k životu neodmyslitelně patří a když se Haru zamiluje, tak je čistě logické, že se nezůstane jen u slov plných lásky, že… » Co jsem nemusel: 1) Obří ňadra. Je opravdu na škodu, že především Nao měla své přednosti nerealisticky velké. Nedalo se na to příliš koukat a přišlo mi to zkrátka přehnané. To samé musím ale říct i u Kazuhy, kdy ji během předehry náhle povyrostlo poprsí o několik velikostí. 2) Komediální dodatky. Pro všechny z vás, co si chtějí anime užít a svést se na horské dráze plné emocí, doporučuji každou epizodu po endingu vypnout. Dodatečné super-deformed komediální výjevy jen ničí konzistenci tohoto titulu. Je ale pravdou, že endingová hudba těchto speciálů má svůj šarm, kterou si ale doporučuji poslechnout až po dokoukání celého seriálu. » Shrnutí: Uvažoval jsem nad tím, že dám titulu slušné čtyři hvězdy a půjdu zase dál. Avšak poslední tři epizody rozhodly jinak. V poslední čtvrtině děje se totiž ukazuje pravá podstata svobody umění. Je tu vidět upřímnost a otevřenost autorů i k vážným morálním volbám. Vidíme tu Harua, který svádí těžký vnitřní boj se společenskými hodnotami, kdy čte knihy a stále si není sám sebou jistý. Vidíme jeho duševní prázdnotu. Jeho opovržení sám sebou. Poslední kapitola rozhodla. Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v BD verzi () (méně) (více)