Plán B
Režie:
Marco BergerScénář:
Marco BergerKamera:
Tomás Pérez SilvaHudba:
Pedro IrustaHrají:
Manuel Vignau, Lucas Ferraro, Marco Berger, Damián Canduci, Mercedes Quinteros, Antonia De MichelisObsahy(1)
Když Bruno dostane od Laury kopačky, napadne ho bláznivý plán, jak ji získat zpět. Na základě drbů o předchozí homosexuální zkušenosti jejího nového přítele Pabla se jej rozhodne svést, a tak ho od Laury odlákat. Sofistikovaný souboj o ženu se náhle mění na půvabně nemotorné projevy náklonnosti dvou „heterosexuálních“ mužů, mezi nimiž se vytvoří překvapivá blízkost a jiskření… Celovečerní debut argentinského režiséra Marca Bergera je postavený na přených dialozích a nonšalantních hereckých výkonech. Předkládá svěží pohled na komplexnost sexuality a nemožnost škatulkování lidského citu. (Febiofest)
(více)Recenze (14)
Od Marca Bergera jsem nejdříve viděla prosluněnou Hawaii. Plan B natočil dříve a je vidět, že má svůj vlastní, osobitý styl. Pohlední hoši v hlavních rolích jsou spolu skvělí. Velká část stopáže obsahuje dlouhé, mlčenlivé záběry na hlavní postavy, nebo na sálající město. Na nějaký vývoj děje je snímek velmi skromný. Konverzace chlapců o Peteru Panovi byla velmi zajímavá. No, koho by napadlo, že Neverland vlastně může znamenat, "nikdy nepřistál":) Plan B je zvláštní a nejspíš se nebude líbit každému. Snímek toho nemá moc, čím by dokázal vynikat, člověk by řekl, že se v něm ani nic moc neděje, a přesto dokáže vyvolat příjemné pocity při sledování a v závěru zůstává dojem něčeho hezkého. ()
Všetko medzi nimi bolo také rozpačité, zmätené, neohrabané a ten Bruno sa stále tak pofidérne usmieval. A ja s ním. Taký príjemný film, ktorý pomaly plynul. ()
Pri sledovaní záverečných titulkov filmu prvé čo ma napadlo bolo „aká škoda“. Škoda, že film nebol lepšie zostrihaný. Škoda, že režisér lepšie nezužitkoval skutočne dobré herecké výkony hlavných hrdinov. Škoda, že si svoju režisérsku prítomnosť vo filme dokazoval nepotrebnými a zbytočne dlhými zábermi kamery, na to čo divákovi bolo zrejmé aj bez nich. V prvej polovici filmu to ešte šlo ale v tej druhej to už bola agónia. Škoda, že to úplne zničilo prvotné nadšenie z filmu. Takže z pôvodných 5 hviezdičiek zostali len štyri a to len vďaka hercom. Dúfam, že pri svojom nasledujúcom filme režisér pochopí, že niekedy je menej viac. ()
Plán B je, co se týká příběhu, takový předskokan ke snímku Hawaii od stejného režiséra a se stejným hercem v jedné z hlavních rolí, nicméně jde o takovou přípravnou fázi, takže jsem nebyl ve výsledku spokojený jako u výše zmiňovaného fimu Hawaii. Námět je velmi podobný, akorát je zde více postav zasahujících do příběhu, ale to chození okolo horké kaše je hodně patrné již zde. Místy bylo chování postav více zmatené, což tak samozřejmě mělo být, ale prostě občas to bylo víc než bylo pochopitelné. ()
Celkom slušná p...aródia?! A že 4%. Je načase spočítať ľud. ()
Nemám ponětí, jaký mohl být rozpočet snímku, ale doufám, že šlo o mizernou částku. Po technické stránce jde totiž o zvrácenou příšernost, digitální kamera pro mě není cesta pro "umělecký" film. Režisér pravděpodobně nezná pojmy jako dynamická kamera, kamerová zkratka, mix zvuku. K příběhu moc výhrad nemám. ()
Když nečekaně objevím nějakej filmovej poklad, to mě dycky potěší. Tohle se mi velmi líbilo a dokonale mi to sedlo. Vizuálně mi to připomínalo fotografie mojí milované Nan Goldin, což nemohlo uškodit. Stylem pak Van Santovu geniální Mala Noche (1985). Originální. Skoro až napínavé, i když tam vlastně nejsou žádné záporné postavy. Je to nenucené. Rozkošně zahrané. Běžná těla v běžném oblečení. A do atmosféry ošuntělých bytů argentinského velkoměsta se nelze nezamilovat. S několika zvraty (SPOILER WARNING: záběry na foťák na začátku filmu nejsou prvoplánové, ať žijou koťátka.) A celkově je to film překvapivě lepší než pozdější autorova Hawaii (2013). Vřele odporúčam. ()
Na začátku jsem měl hlavně kvůli televizní kameře obavu, že Bergerův debut bude slabší, než jeho pozdější snímky, ale jeho typická forma minima dialogů a práce s nevyřčeným i v jeho prvotině dovedla na minimu prostoru navodit intimní atmosféru, intenzivní ztotožnění s postavama a místama napětí, který by se dalo krájet. Navíc bezprostřednost herectví Manuela Vigna je odzbrojující. Původně jsem dal 4, ale po pár dnech se mi to rozleželo a musím to zvednout. Jeden z nej filmů lockdownové sezóny a ještě lepší film než Bergerova opěvovaná Havaj. ()
Nechal jsem si ze všech Bergerových snímků zde uvedených tento až na konec a nezbývá mi, než nejvyšší hodnocení za tu ORIGINALITU SDĚLENÍ, za tu DOKONALOU NEDOKONALOST a samozřejmě chápu, že toto hodnocení nemohou dát všichni, ale jen ti, kterým snímek brnkl do jejich duševní struny … „Křečovité herecké výkony a amatérismus“ viz recenze ne GT, to není to, že by na to herci ani tvůrci neměli, to je právě v těch argentinských gay filmech ta Bergerovská genialita … 4x10 ()
Ze základní myšlenky se při dobré vůli (a schopnostech) mohl vykřesat slušný film, jenže takovou snůšku amatérismu aby pohledal; nevím, jestli ji má na triku scénárista, režisér, technický štáb nebo rozpočet, s největší pravděpodobností všechno dohromady. Postavy projevovaly emoce z 90% verbálně, jako by šlo o školní představení pro základní stupeň. Kam se poděl pověstný latinoamerický temperament? Zvláštní, že v celém filmu nebyla zmínka o jejich zaměstnání - žili snad ze sociálních dávek? Celková ošuntělost (nejen oblečení, ale i bytů) by tomu odpovídala. ()
Pro mě jeden z velmi povedených gay filmů,který mám v první desítce. Pod pláštíkem "ničeho" se děje velmi mnoho. "Plán B" se neplánovaně stává plánem A a nevíme co s tím... Kdo poradí? Mnoho z nás asi touto změnou plánů někdy prošlo. Příběh je zpracovaný bez "šepotů a výkřiků", bez klišé, civilně a... věřil jsem jim to. Obrovské napětí se mění v uvolňující katarzi. Senzační! ()
o trochu snesitelnější než pozdější "Nepřítomen" od stejného režiséra, vyzdvihl bych velmi civilní výkony herců, nicméně příběh je bohužel celkem velký blábol (motivace postav!?) a nefunguje to jako drama ani jako komedie... na konci mi vyloženě přišlo, že režisér měl stopáž, do které se musel přesně vejít, a tak přidal pár nesmyslných záběrů... celkově spíš mučení diváka v kině, u noťasu bych to asi nedokoukal ()
3&1/2 Vtipnou a lehkonohou první půli, kdy to mezi dvěma heterosexuály začíná jiskřit jsem opravdu vychutnal (****) a troufnu si tvrdit, že už dlouho jsem neviděl tak čistou ukázku cudné romantiky, jako v Plánu B. Bohužel druhá půle má příliš dlouhou stopáž a tesknící hrdinové zamyšleně hledící do argentinského betonového industriálu už mne tolik nebrali (**1/2). Přesto nelituji a doporučuji. ()
Jako studentský film bych to bral, jako režisérskou prvotinu už to beru trochu jinak. Každý nějak a s něčím začíná a ne každému se povede debutovat hned s hitem a lámat rekordy v návštěvnosti kin. Ale i přes tu všechnu shovívavost je tohle snímek, který absolutně ničím nepřekvapí, je to průhledné od začátku do konce, vleče se to a opravdu to není ani artovost ani alternativní ani nijak jinak hipstřemódní pomalá kamera, co nabízí divákovi pozastavit se a vychutnat si chvilky poezie. Nechci znít nijak škaredě, protože třeba Hawaii je film, co jsem viděl před několika lety a nevěděl jsem, že jde o stejného režiséra. A doteď si živě pamatuju, že pomalá kamera se dá použít smysluplně, že tiché a opticky prázdné scény mohou být hodnotné a přínosné, že city se dají vyjádřit i nepřímo a nemusí se o nich mluvit polopatě. Za mě je tohle velká nuda, která (a jako prvotina klidně) mohla trvat 30 minut a byl by to fajn krátký film o mladé a nečekané lásce. Tu jednu hvězdičku právě za to, že je to prvotina a tu druhou za to, že Lucas Ferraro se opravdu snažil. ()