Naléhavé rytmy

Architekt Furio právě dostal zajímavou zakázku: přestavět starý zámek na hotel. Jeho oddanost práci narušuje vztahy s manželkou, která kvůli němu před časem opustila dráhu úspěšné violoncellistky a teď se cítí opuštěná. Postava vášnivé a výbušné Margo, dospívající téměř na pokraj šílenství, má rysy žen, jaké Fanny Ardantová mnohokrát ztvárnila na vrcholu své herecké dráhy. Roli Margo svěřila typem podobné Asii Argento a postavu vybavila i onou až s hysterií hraničící zranitelností žen, které zaslepeně podléhají muži, ochotné vše obětovat lásce, ale pak samy sebou pohrdají pro nedostatek síly. Na nálady jednotlivých scén, přecházejících od vypjaté dramatičnosti až k výsměšné ironii, lze těžko použít měřítka realismu. Všechno je tady posunuto mimo rámec skutečnosti: bizarní prostředí rozestavěné budovy, kde se místnostmi prohání vítr, hudba, občas až rušivě zahlcující prostor, divadelnost gest postav, vše se podřizuje rytmu vyprávění, jaký autorka zvolila pro svou třetí zkušenost na druhé straně kamery. (MFF Karlovy Vary)