poster

Whisperer in Darkness, The

Mysteriózní / Sci-Fi

USA, 2011, 103 min

Režie:

Sean Branney

Předloha:

H.P. Lovecraft (povídka)

Kamera:

David Robertson

Scénografie:

Andrew Leman
(další profese)
  • ledzepfan
    ***

    Je mi to líto, ale tohle zpracování na mě prostě nefunguje...Herci dobře obsazení a hrajou hezky. Scénář je napsaný s citem.-ALE- Minutáž je nesmyslně přepálená-cca 80,85, max. 90 by stačilo až až.. Některé scény fungujou jen jako shazovač tempa. Stylizaci do padesátkových braků vnímám jako znouzectnost. Když už tu ta stylizace je, pak teda nechápu proč používat křečovité CGI, když vymazlená loutka by vypadala a do atmosféry sedla lépe.. ... Celkově to na mě (stejně jako předchozí tCoC) působí hrozně chladně, jakoby ta technická přesnost a vypiplanost nechtěně ubírala něco zásadního z atmosféry.. Chybí mi něco hutného, něco z nevědomí povědomého, zkrátka TO (cosi nepojmenovatelného) co má být a tlít mezi jednotlivými políčky filmu..... Je tam cítit nadšení, je tam cítit fanouškovství, ale není tam plnohodnotný Lovecraft.(7.8.2016)

  • Campbell
    ***

    Producent a scénárista Call of cthulhu, který se mi mimochodem dost líbil, natočil svůj film. Taky podle Lovecrafta, ale tentokrát, mi to přišlo nic moc. CoC měl dobrou akci, atmosférické pasáže a opravdu mi přišlo že koukám na film z 30. let, tady mi přijde že koukám na nový film hozený do černobílé barvy. Takže nic extra, atmosféra se nekonala, a keců přibylo. Hodně velké zklamání.(28.2.2013)

  • Aluska88
    ****

    Fandové H. P. Lovecrafta si tentokrát troufli na celovečerní stopáž a po "magnificent" The Call of Cthulhu přináší další adaptaci díla "Mistra hororu." Výborný scénář, obsahující spoustu rozhovorů a dialogů přinášející množství důležitých informací, vyžaduje od diváka stálou pozornost, a za to se mu odmění vizuálně působivým zpracováním i brilantními výkony herců, které nikdo nezná:) Zhruba hodinu se snímek pohybuje pouze v "informativní" rovině, ale zato poté následuje prudký sled událostí a příchod "The Old Ones." Pravda, trikově na tom tvorové z jiného univerza nejsou nejlépe, ale když si vezmete, o jak celkově vydařenou adaptaci a ještě ke všemu od fandů, se jedná, těch několik scén s nimi se dá vydržet:) Good job, boys:)(8.11.2015)

  • MIMIC
    ****

    Lovecraftova poviedka "Šepot v tme" z roku 1930 je jednou z najfascinujúcejších symfónií hrôzy, aké boli kedy napísané. Literárne vynaliezavé spracovanie (relevantná časť textu pozostáva zo súboru listov) rozhodne nie je vďačným východiskom pre filmovú adaptáciu. Tvorcovia teda museli vyrozprávať príbeh filmovými prostriedkami, čo sa nezaobišlo bez intervencie niektorých nie celkom lovecraftovských ingrediencií (nechcem spoilerovať, spomeniem len záver, ktorý ako by bol vypadol zo súčasných zlých, no obľúbených záverov). Tam, kde sa film ako-tak drží predlohy, jeho kvalita je priam strhujúca. Ak sa však k slovu dostane "autorský prínos", mágia sa vytráca. Zdá sa, že Lovecraft sa nedá "vylepšiť", buť ho rešpektujem v plnej miere alebo vôbec. Autori proklamovali snahu nakrútiť film spôsobom, akým sa nakrúcalo v čase vzniku predlohy (tj. rané obdobie č-b zvukového filmu). Podarilo sa to na výbornú, otázkou je, čo by spisovateľ povedal na trápnu vizualizáciu toho, čo on sám zvykol popisovať skôr v náznakoch.(14.1.2014)

  • darkrobyk
    *****

    Černobílá Lovecraftovi sluší! A výborná klasická hudba, která tu připomněla Wagnera, tam zase staré tajuplné filmy. První část je spíše komorní, jako by herci vystupovali na jevišti, pak nastane zlom a s příchodem na farmu stoupá napětí až k epickému finále. Vše se samozřejmě točí okolo Lovecraftových oblíbenců - Prastarých, Příchozích z hvězd, Cthulhu... , kteří mají přežívat v neprobádaných horách, v lůně divoké přírody. Film se drží základní linie povídky, dále ji však rozvíjí a obohacuje (především sabbat je fajnový). Původní povídka nepatří mezi mé nejoblíbenější, přesto jsem ji znovu - pro srovnání - přečetl. Polovina je sestavena z dopisů, v té druhé pak sledujeme cestu hlavního hrdiny na farmu, která není tak dramatická jako ve filmu. Lovecraft se snaží nahnat hrůzu výběrem slov spojených s děsem, popisy ponurých míst (zejména v kosmu) a citací ze svého Necronomiconu. Největší část pak zabírají myšlenkové pochody hlavního hrdiny, což se do filmu dává špatně (stačí připomenout neúspěch většiny filmů podle S.Kinga). Snad i proto jsem byl mile překvapen, jak se tvůrci s literární předlohou poprali.(1.3.2016)

  • - Sean Branney před promítáním filmu pronesl: "Jsme fanoušci Lovecrafta a proto čekám, že tento film ocení hlavně naši fanouškovstí kolegové. Přesto bych byl rád, kdyby naší práci ocenili i ostatní." (Beckett51)

  • - Nejvíce času zabralo tvůrcům vytvořit tajemné bytosti Mi-Go a následně je zakomponovat do daných scén tak, aby budily co největší pocit strachu a tajemnosti. (Beckett51)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace