poster

Odcházení (divadelní záznam)

  • anglický

    Leaving

Drama

Česko, 2010, 112 min

Scénář:

Václav Havel (divadelní hra)

Kamera:

Diviš Marek

Scénografie:

Jaromír Vlček
(další profese)
  • Vodnářka
    ****

    Téma odchodů, opouštění, stárnutí, změn a nepochopení ve vlastní rodině bylo v historii zpracovávané už tolikrát, Havel na něj ovšem pohlíží trochu jinak, sebeironicky, jakoby s přiznáním, že se s těmito věcmi nedokáže smířit, ale proč by si z toho dělal hlavu. Svými odkazy na Višňový sad nebo Krále Leara, využívání sadu k pouhému odstranění postav z jeviště nebo nesmyslnou shakespearovskou bouří, v podstatě přiznává, že už tu byli lepší, kdo tahle témata zpracovávali. A ve svých komentářích, připomínající Brechtovy vstupy do představení, zase ukazuje své spisovatelské neřesti a problémy. Tempo je stejné jako u ostatních Havlových her, nikam se nespěchá, atmosféra se musí pořádně prožít a všechno podrobně prořešit. Pokud přistoupíme na jeho hru a vžijeme se do jeho suchého až absurdního humoru, čeká nás zábavná a zároveň dost filozofická 'dvouhodinovka'. Samotné zpracování Davida Radoka má i přes pár svých much spoustu výborných nápadů a ve srovnání s představením Klicperova divadla z Hradce Králové, kterou jsem měla asi před rokem možnost vidět, zapadá divadlo Archa do Havlova světa mnohem přirozeněji.(24.10.2010)

  • Aky
    ***

    Drama, ať již absurdní, experimentální nebo jakéhokoliv jiného přívlastku, by mělo být podle mne především drama. Zde se však autor evidentně pitvá především sám v sobě, čemuž hojně napomáhají jeho osobní vstupy odkudsi z božských výšin, v nichž komentuje svůj těžký úděl v procesu vzniku téhle hry. Několik hezkých postřehů a myšlenek, (mnohokrát, až nemírně, opakovaných) a Jan Tříska. Bez těchto dvou by moc nezbylo.(28.10.2010)

  • slunicko2
    ***

    Mírně zrychlené divadelní hrátky aneb Jak se stát poradcem svého poradce. 1) Havel si v shakespearoidní parafrázi na Višňový sad zachovává svůj laskavý i břitký humor i nespornou intelektuální kapacitu, ale má to háček. Tomu intelektuálnímu tlachání chybí koule. Inu, chvílemi je cítit autorův věk i jakási únava životem, a to přes sebeironický nadhled, který je hře vlastní. 2) Autor v jednom ze vstupů do děje mluví o tom, že se chystá mírné zrychlení v další části. Opravdu k němu došlo, bohužel až po přestávce, kterou jsem jako divák poněkud zdrchaný únavně pronudělou první polovinou nutně potřeboval. 3) Hru jsem sledoval z televizního záznamu. Profesionální dojem z nastudování silně kazil nezvládnutý zvuk klapajících bot po dřevěné podlaze tvořící v některých chvílích dominantní vjem. 4) Jo a víte, co jsem pil na koktejlu u Molotova?(30.10.2010)

  • honajz
    **

    Hodně keců o všem, co všichni víme a s čím se denodenně setkáváme. Závěrečná myšlenka - lidé se mění, blbost zůstává, je snad také všem už jasná. Havlovy vstupy do hry ve stylu Brechta zbytečné. Nahota na jevišti zbytečná. Přehnaný patos, před kterým sám autor varuje, nudný, stejně tak přehrávání herců. Pár dobrých dialogů. Velmi slabá druhá polovina. Dobrá divadelní režie a výprava včetně "zatmění" scény ve druhé části..(4.11.2010)

  • HonzaBez
    *****

    Další z divadelních rolí Jana Třísky, která se mi v souvislosti s jeho tragickým skonem vybavila. Zajímavé je jeho podání role odcházejícího kancléře Riegera v porovnání s následným filmovým ztvárněním Josefem Abrhámem. Pokud si dobře pamatuji, Jan Tříska tu roli pojal rozhodně živočišněji, možná zde až trošku exhiboval. Ale asi i proto si to jeho ztvárnění i po letech dokáži vybavit. Jinak celkově se mi tohle představení hodně líbilo, ale samozřejmě nevím zda mohu být coby milovník (nejen absurdních dramat) Václava Havla úplně objektivní..(25.9.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace