Reklama

Reklama

Soumrak indiánského kmene, putujícího do země svých předků.  Americký režisér John Ford (1894-1973) proslul především jako tvůrce westernů, jimž se věnoval už od dob němého filmu. Stačí připomenout klasické ukázky žánru jako Přepadení (1939), Fort Apache (1948), Stopaři (1956) či Muž, který zabil Liberty Valance (1962).
Svůj poslední western Podzim Čejenů natočil v roce 1964 podle skutečné události z let 1878-79, kdy necelé tři stovky indiánů z kmene Čejenů podnikly 2 500 km dlouhou pouť z oklahomské rezervace zpátky na své domovské území ve wyomingském Yellowstonu. Chtěl vyprávět pohnutý příběh strastiplné cesty z pohledu indiánů, neboť, jak sám několikrát poznamenal, zabil jich ve svých filmech mnohem víc než kdokoli jiný od dob generála Custera. A jeho hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost mu velel vyrovnat účty.
Ford do svého epického westernu obsadil přední americké herce - Richarda Widmarka (kapitán kavalerie Archer), Carroll Bakerovou (kvakerská učitelka Wrightová), Karla Maldena (velitel pevnosti Wessels) a Edwarda G. Robinsona (ministr vnitra Schurz), který nahradil nemocného Spencera Tracyho. Role indiánů ztělesnili převážně mexičtí představitelé Ricardo Montalban (Malý Vlk), Gilbert Roland (Tupý Nůž) a Dolores Del Rio (Španělka).
V burleskně pojaté scéně z Dodge City, jež má sloužit jako ironický kontrapunkt k zobrazovanému utrpení původních amerických obyvatel, účinkují James Stewart jako Wyatt Earp a Arthur Kennedy jako jeho přítel Doc Holliday.
Většina exteriérových scén byla pořízena ve Fordově oblíbeném a velmi fotogenickém Údolí monumentů a kameraman William Clothier byl za svoji práci nominován na Oscara. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (40)

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $4,2milióna║ Vyznie to svojou minutážou ako moc dlhé, na ponúknutí skoro priamočiary dej o putovaní Čejenov za slobodou ale stále to dosahuje aspoň štandart slušnej priemernosti. Kde je občas miestami ponúknutý strhujúci dej z napätím, prípadne príde aj nejaká ta prestrelka. Trošku poteší aj malé odbehnutie od rozohraného príbehu s Indiánmi do Dodge City za Wyatt Earpom. /65%/ ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Jeden ze 100 nejlepších westernů - 100 Greatest Western Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Western nominovaný na Oskara a Zlatý globus jako jeden z posledních filmů filmové legendy Johna Forda. Dramatický příběh zanikajícího kmene Čejenů na jednom z nejdelších putování národů v historii Ameriky - na cestě z nehostinné pouštní rezervace domů na travnaté prérie kdysi oplývající zvěří. Obdobně jako v o šest let mladším antiwesternu Malý velký muž je zde řešena genocida Čejenů. Zabíjení indiánů bílými vojáky i kovboji je jednak předmětem pomsty vojáků či nadšení většinou vystrašených osadníků, jednak naopak objektem soucitu jiné části bělochů - části vojáků (seržant původem z Polska: "Jsme jako ti kozáci honící chudáky Poláky.") a části důstojníků a inteligence. Nejhorší je ale lhostejnost - americké vlády i parlamentu, vojáků slepě plnících absurdní rozkazy, nebo novinářů zaplňujících své plátky vymyšlenými zprávami o přepadeních působených indiány. Ford se dokáže vcítit i do myšlení Čejenů, divák tak má chvílemi pocit, že je sám na velkém hladovém útěku před nepřátelskými bělochy krásnou, avšak krutou krajinou. Hlavní part polidštěného kapitána kavalerie zahrál Richard Widmark, James Stewart dostal malou ale milou roli jako Wyatt Earp. Trailer: http://www.videodetective.com/movies/trailers/cheyenne-autumn-trailer/2900 ()

Reklama

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Bol by to asi najlepší film o Indiánoch z dôb pred Tancom s vlkmi... keby to nebolo tak neznesiteľne rozťahané a bez tempa. Vysekať z toho zbytočnosti (celá tá idiotsky komediálne poňatá epizóda s Earpom - Stewartom) a možno by to človek nemusel pozerať ako seriál - ja osobne asi na 5 dielov, aby som to vôbec doklepal do konca. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"I pes může jít kam chce, jen Čejen ne!" Dne 7. 9. 1878 Čejenové pochopili, že jsou dlouhodobě taháni sliby bílého muže za fusekli, vyrazili na dlouhou pěší tůru z rezervace do domovského Yellowstonu a to neměli dělat. V Americe si přeci nemůže jen tak někdo trvat na svých právech. Takže vojáky na ně, bulvár na ně a vlastně všichni na ně! Jenže v tomto snímku jsou indiáni ti dobří, bílí jsou vesměs svině a divák si může dějiny Ameriky vyzkoušet z pohledu rudé kůže. Mne to tedy poměrně zaujalo, ale na můj vkus to bylo příliš dlouhé, takže si po nějaké době patrně vzpomenu již jen na legendární výzvu sedícího Wyatta Earpa k souboji: "Tak vystřelte, já se pak přidám." ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Klasické dílo americké kinematografie hraného filmu. To je to první, co člověka napadne, když se dívá na záběry tohoto zralého Fordova díla. Pomineme-li filmové kvality, jimž sluší vůle po uměleckém dokumentu, vidíme před sebou skutečnou americkou historii tzv. rekonstrukce, tj. doby, která následovala po občanské válce šedesátých let předminulého století (záběr na Lincolnovu podobiznu není v žádném případě náhodný). Americká skutečnost, skutečnost země, která chtěla být a do značné míry stále je demokracií, je drsný. Drsný drsností románů Fenimora Coopera, drsný nezkaleným pohledem na vnitroindiánskou skutečnost, drsný odstíněním zájmů demokracie a velkokapitálu, drsný utrpením čelenských žen a dětí. Jednu ze svých nejlepších rolí tu předvádí Caroline Bakerová. Relativní happy end, jímž film končí, nevyznívá proto ani hluše, ani prázdně; je prodchnut Fordovou humanistickou vírou ve vítězství toho lepšího v americké demokracii. Pojetím se vnějškově blíží ruským filmům; neškudlí s časem, nebojí se jít i do popisné hloubky. Co jiným může vadit, u mně vyvolává pocit hlubšího srozumění s americkou historickou skutečností. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (4)

  • Finálový duel mezi Malým Vlkem (Ricardo Montalban) a Červenou Košilí (Sal Mineo) byl natočen v den, kdy byl zastřelen John F. Kennedy. (Mol)
  • Průměrná délka záběru je 11,6 sekundy. (Mol)
  • Spencer Tracy byl nejprve obsazen do role Karla Shultze. Poté, co dostal infarkt, byl nahrazen Edward G. Robinsonem. Scény byly posléze přetočeny ve studiu, což je nejvíce patrné při závěrečném rozhovoru s Čejeny. (Mol)

Reklama

Reklama