Nic nás nerozdělí

Snímek Nic nás nerozdělí mne zaujal hlavně kvůli představitelům dvou hlavních rolí, které si zahráli moji oblíbení herci Naomi Watts a Ewan McGregor. Trochu mne sice překvapilo, že tento film natočil španělský štáb v čele s režisérem J.A. Bayonaem, ale vzhledem k slušnému hodnocení zde na ČSFD jsem se kvality snímku nebál. Předem jsem věděl, že půjde o katastrofický film spojený s ničivou vlnou tsunami, která v roce 2004 zpustošila pobřeží Indického oceánu, ale myslel jsem si, že v něm bude rodina bloudit džunglí a ono tomu tak nebylo. Příběh začal příletem rodiny Bennetů do Khao Lak v Thajsku, kde chtěli strávit vánoční prázdniny. Ubytovali se v nových bungalovech na pobřeží Orchid Beach Resort a začali si užívat dovolené. Maria Bennett, její manžel Henry Bennett, a jejich tři synové Lucas, Thomas a Simon však nevěděli, že se od moře blíží zkáza. O dva dny později na štědrý den totiž oblast spláchla obrovská vlna tsunami. Maria (Naomi Watts) a dvanáctiletý Lucas (Tom Holland) se nakonec vynořili z vířící vody a navzájem se našli, přičemž Maria utrpěla vážná zranění na noze a hrudi. Když se konečně dostali na mělčinu, pomohli malému Danielovi (Johan Sundberg) z trosek a brzy je našli místní obyvatelé, kteří je převezli do místní nemocnice ve městě Takua Pa. Během cesty byl Daniel od nich oddělen. V nemocnici Maria povzbuzovala Lucase, aby pomohl ostatním najít jejich rodinné příslušníky, zatímco ona šla na operaci se zraněným hrudníkem. Mezitím jsme se dozvěděli, že Henry (Ewan McGregor), sedmiletý Thomas (Samuel Joslin) a pětiletý Simon (Oaklee Pendergast) také přežili a byli spolu. Henry nechal oba chlapce s jinou rodinou, která byla odvezena do hor do bezpečného úkrytu místními pomocnými posádkami, zatímco on zůstal na místě katastrofy, aby hledal manželku a nejstaršího syna. Nejprve je hledal sám ač byl zraněný, ale brzy jej našli kolemjdoucí, kterými byl odveden k nedalekému autobusovému přístřešku, aby čekal s ostatními přeživšími na pomoc. Následně se setkal s turistou jménem Karl (Sönke Möhring), kterému se jeho rodina ztratila na pobřeží a ten Henrymu půjčil vlastní mobilní telefon, aby kontaktoval své příbuzné. Henry slíbil otci Marie, že bude hledat svou rodinu všude a že je najde. Karl říkal skupině, že mu jeho žena nechala na pokoji vzkaz, že se jdou koupat na pláž, když se přihnala ničivá vlna. Pochopil, že jeho žena a dítě asi nepřežili a tak se dobrovolně přidal k Henrymu, aby společně hledali Marii a Lucase. Maria zatím ležela na chirurgii a k její smůle lékaři popletli její zdravotní kartu s jiným pacientem, který zemřel. Když se Lucas, který pomáhal ostatním k mamince vrátil, našel její postel prázdnou a poté byl převezen do stanu, kde byli umístěny děti bez rodičů. Tato chyba byla objevena, když Lucas nedokázal identifikovat žádné šperky od mrtvé ženy a poté se znovu sešel s matkou, která byla přesunuta do místnosti na JIP . Během čekání Lucas našel v nemocnici Daniela, který se sešel se svým otcem. Následně Henry a Karl hledali své rodiny na různých místech, než dorazili do nemocnice, kde bylo Henrymu dáno pět minut na prohlídku. Karl mu dal kus papíru se jmény členů jeho rodiny. Vozidlo s Thomasem a Simonem se zastavilo náhodou také u této nemocnice a chlapci vystoupili, jelikož Simon potřeboval na záchod. Během chození po nemocnici Lucas z dálky poznal svého otce a zatímco ho hledal v davu lidí venku, Lucasovi bratři ho spatřili a znovu se tak sešli. Henry poté našel všechny tři pohromadě. Dozvěděl se, že Maria je v nemocnici a je připravena podstoupit další operaci její nohy, kterou přežila. Následující den rodina nastoupila na letadlo do Singapuru, aby Maria mohla dostat další lékařské ošetření, které zajistila jejich pojišťovna. V letadle Lucas řekl své matce, že ví, že je Daniel v bezpečí. Maria plakla, když se dívá z okna na chaos, který se odehrával dole na zemi a po 113 minutách byl konec velmi smutného filmu. Kvalitu tohoto snímku byla opravdu velmi dobrá a i když věrně děj kopíroval skutečné události, naštěstí se nejednalo o nějaký ryze reportážní snímek. To by mne opravdu nebavilo, nicméně i tak jsem z průběhu nebyl nijak nadšený, protože jak jsem psal, čekal jsem něco jiného. Pohled na jindy krásnou Naomi, nebyl vzhledem k jejím filmovým zraněním nijak úchvatný a to i přesto, že jsem se ve dvou záběrech mohl krátce pokochat pohledem na její prsíčko. Co se týče průběhu, docela mne zklamalo, že samotná katastrofická vlna se odehrála během 10 minut a pak to byla už jen pořádná dávka smutných záběrů, srdcervoucích dialogů a značného sentimentu. Škoda, mohlo to být natočeno lépe, ale zase tak špatné to nebylo. Suma sumárum, snímek Nic nás nerozdělí ode mne získal tři nerozdělitelné hvězdy ***. (18.03.2020) (méně) (více)