Recenze (1)
Film čerpající z tradice francouzské nové vlny zobrazuje tři týdny před tzv. Šestidenní válkou, její samotný průběh a krátký čas po ní. Tento konflikt byl sice pro Izrael ve své době velkým vítězstvím (Izraelské jednotky porazili Egypt, Sýrii a Jordánsko, díky čemuž Izrael rozšířil svá území o pěkných „pár kilometrů“), avšak z dlouhodobého hlediska to nebylo vítězství z nejšťastnějších. Právě Uri Zohar ve svém filmu neopěvuje ani tak hrdinství izraelských bojovníků, jako spíše polemizuje nad různorodými příčinami, jež k válce vedly, předkládá nám k posouzení její paradoxy, apod. Ostatně již tři hlavní charaktery působí, jako by byly vymyšleny především pro co nejlepší možné diskuze mezi třemi různými argumentačními polohami. Raphi Cohen ztělesňuje bojovníka za mír (prý postavu inspirovanou Abie Nathanem), zatímco Yoran zastánce války. Jejich střed poté ještě oživuje postava Raye Hemmingse, amerického novináře, který reprezentuje pohled zvenčí a jež osciluje mezi oběma stranami (sám sice původem žid, ale nikoliv Izraelec). Díky němu se zde také míchá fikce s reálnými/dokumentárními záběry, neboť on pro své reportáže potřebuje materiály natočené ve válce. Krom výborné polemiky jsme také svědky zajímavých hrátek s časem (jak jsme ostatně zmiňoval hned v první větě – inspirace novou vlnou je nezpochybnitelná), kdy se nám prolíná vyprávění jednotlivých postav v mozaice (mnohdy matoucích) výjevů, které jsou však zásadní pro jejich motivace. Ačkoliv symbolizující různá stanoviska, tři muži mají několik věcí společných, ať již se jedná o tvrdohlavost, soutěživost, či touhu po hlavní ženské hrdince. Jinak bych se v tomto komentáři ještě rád na chvíli zastavil u (víc jak patnáctiminutové) bojové scény. Ta je velmi dynamicky natočena a je v ní využito zajímavé finesy, kdy se záběry z anonymní války (velké množství po sobě střílejících tanků a přibývající hromady mrtvol) střídají jak se strategickou mapou, u které stojí velitelé izraelské armády, tak s přestřihy na jednoho konkrétního bojovníka, který bojuje uprostřed nepřátelského území v nepojízdném tanku. Právě tyhle tři roviny znamenají velice šikovně řešenou akci. Za prvé - ukazují nám vizuálně stimulující válečné záběry (výbuchy, mrtvoly, tanky), za druhé - činí situaci perfektně přehlednou (strategická mapa), za třetí – hýbou s divákovou empatií (zobrazení boje konkrétního vojáka). Každopádně zajímavý film, jak po stránce technické, tak obsahové. ()