Kamera:
Alvin WyckoffHrají:
Mary Pickford, Jack Holt, Raymond Hatton, Hobart Bosworth, Walter Long, Ben Alexander, Edythe Chapman, Lillian Leighton, Sam Wood, Wallace Beery, Norman Kerry (více)Obsahy(1)
Němec Karl (Jack Holt) a Francouz Jules (Raymond Hatton) se ucházejí o mladou Američanku Angelu (Mary Pickford). V Evropě vypukne válka a oba ctitelé se musí vrátit do své vlasti. Angela se nalodí na parník a odplouvá do Francie za svou tetou. Cestou je loď torpédována německou ponorkou. Angela se zachrání a dostává se do sídla své tety, která však mezitím zemřela. Znovu se setkává s Julesem. Městečko je obsazeno Němci, kteří si počínají nesmírně brutálně. Mezi vojáky je i její přítel Karl. Angela se rozhodne pomáhat francouzské armádě odesíláním tajných zpráv... (wero1000)
(více)Recenze (4)
Hodně zapomenutý (možná i právem) film odehrávající se v prostředí 1.sv války, Celkem průměr, i v době vzniku bylo natočeno již mnoho lepších filmů. ()
Náborový film s největší ženskou hvězdou své doby. Když USA vstoupily v dubnu 1917 do války, tak Hollywood tlačily do natáčení podobných propagandistických filmů. Němci jsou zde vylíčeni jako bezcitná zvířata. Ovšem částečně je tenhle příkrý pohled na bojechtivý národ vybalancován pozitivní postavou pruského důstojníka a lásky hlavní hrdinky. Film zaujme hlavně kvalitní produkcí. ()
Malá Američanka, Mary Pickford, prohlašuje za celou Ameriku (slovy Cecila B. DeMilla): "I stopped being "neutral" and became a human being!" Důvodem byla všeobecná bezcitnost a kruté zacházení Němců (ve filmu mylně nazývaných Prušáky) s francouzskými civilisty, kterému se bohužel nevyhnul ani její milý Karl von Austreim. Ten však činí pokání a je spasen Kristem, který ve válečné vřavě přišel i o svůj kříž. Fuilm, který Cecil B. DeMille natočil v průběhu 1. světové války (nečekal tedy s veřejným prohlášením jako Chaplin ve 2. válce - až se věci nějak vyvinou), má spád, jasnou řeč (němou) a jednoznačné poselství. ()
Nie zrovna lichotivý pohľad zásahov amerických jednotiek v 1.svetovej vojne. Cecil nám už od svojich filmárskych počiatkov ukazuje, akú talentovanú režisérsku ruku mal a rozhodne nezaspal v duchu akýchsi prekonaných národných tradícií. I keď - koniec dobrý, všetko dobré, že? Prezentuje zvláštny emancipačný pôdorys hrdinky, ktorá odvracala očami na všetko to zlo práve svojou ľudskou tvárou a preto zrejme trpela najviac. Slušné dielko s prvkami melodrámy, antimilitarizmu a krutého a nevyspytateľného osudu. ()
Reklama