Donovanův útes

Aby doktor William Dedham mohl získat obrovský podíl na rodinném bohatství, musí podle belgických zvyklostí prokázat, že je vážený a bezúhonný občan. Správní radu vede jeho dcera Amelie, která svého otce nikdy neviděla a rozhodně nemá v úmyslu mu nějaké dědictví přenechat. Problém je v tom, že Dedham má tři nemanželské děti s domorodkou. V tu chvíli nastupují doktorovi kamarádi Donovan a Gilhooley, kteří tohle mají vyřešit.... Na první počtení vynikající a velmi slibný námět. Ten však ustupuje do pozadí nesmyslné spleti rádoby gagů a na dějovou linku se zapomíná. Ano, i rvačky jako "rodinná zábava" mohou fungovat (viz. Podivuhodné dědictví či jeden díl Policejní akademie), tady se ale Wayne rve s Marvinem a oba se rvou s mariňáky, aniž byste pochopili, proč. Stejně tak působí nesmyslné "vložky" sedomorodci a jejich slavnostmi, zbytečná je postava kněze, guvernéra a bohužel i opilce Gilhooleye, kterou (jinak výborně) hraje Lee Marvin. Totálně ubitá šance, natahovaná nuda, které chybí vtip, a zběsilý český dabing (ČT 2003, Petr Pospíchal coby Marvin budiž, ale Jan Schánilec se prostě k Waynovi nehodí) ničemu nepřidá. (05.12.2011)

Teplem prosycený lehký a svěží úsměvný koktejl servírovaný s krásným prostředím ostrova, známými a neznámými sympatickými herci a herečkami, skvěle padnoucí hudbou a celkem svižně ubíhající stopáží. Donovanův útes není žádný velkofilm či velkolepé herecké představení, ale jde o oddechový snímek, u nějž se dá dobře vypnout. (17.05.2011)

Vánoce v Polynésii jsou pro naše oko hodně netypické. Scházení příbuzných a rozdávání dárků v zátiší palem, v doprovodu šíleného vedra a vějících ventilátorů. Kostýmy účastníků půlnoční mše připomínají víc než vysoce posvátnou záležitost spíše karneval v Rio de Janeiro. Celkově má film takovou netypickou a příjemnou atmosféru, podtrhuje jí pěkný soundtrack v letním přímorském stylu, a má také dobrou hlavní hereckou dvojku – zvláště od Lee Marvina bych takhle komické až groteskní kreace rváčského kumpána moc nečekal. Nese to v sobě ale problém mnoha podobně "bláznivých" komedií 60. let, který nespočívá podle mne ani tak v zestárnutí, jako spíše v jejich nevyváženosti. Postupně rozvjíjející se romantický příběh (skoro jako z červené knihovny) jenom stěží zapadá do spočátku nastavené laťky a zábavnou grotesknost čím dál víc vystřídává sentimentalita. Pěkné momenty to mělo... děti, které nejdřív hrají na klavír vážnou skladbu a poté, co si na chvíli jejich profesor odskočí, přejdou okamžitě k svižnému modernímu kousku, mi někoho a něco připomněly. :) Ale i pro trochu přepálenou stopáž nakonec spíše hodnotím jako pouze úsměvně kuriózní, než nadprůměrný film. 60% (21.11.2019)

Komediální nadsázku s prvky grotesky se autorům podařilo udržet jen ze začátku. Pak se film rozpadne na sérii jednotlivých výstupů, často ukázky exotických domorodých slavností, které spolu nijak nesouvisejí a nejsou ani vtipné a ani zábavné. Přestože tady Wayne dává hrdince nejvroucnější polibek, jaký jsem kdy v jeho filmech viděla, snímek si dnes už pozornost nezaslouží. (10.05.2015)

NOT THE BRANDY, YOU DOPE!!! Kdybych já měl rozpočet, Wayna a Marvina, tak bych natočil raději pacifické peklo než-li tento navoněný Polynéský ráj plný nudy. John Ford dostal na těch ostrovech asi úpal, když promrhává rozpočty studia na takhle nekomediální, nedramatickou, vleklou snůšku fádních životů opálených ostrovanů. Ale dívat se na to dalo. A ne kvůli již zmíněným hvězdám, ale hlavně díky atraktivní 34 leté Elizabeth Allen, která do filmu vkročí ze zasněženého Bostonu přímo na držku pacifického oceánu. A i když má ze začátku srdce jako kru co potopila Titanic, nakonec jí roztaje jako kostka cukru v šálku čaje. Film pro jedno nudné odpoledne. (18.04.2016)