Nagareboši

Co k tomu říct? Další ze seriálů, které si nejenom vypálím, ale budou mít napořád místo na mém "japonském" externím disku. Miluju seriály, které ukazují Zemi vycházejícího slunce takovou jaká je. A to je přesně tenhle případ. Když si k tomu přidám ještě oranžové moře a neskutečně nádherný podzim, tak musím jít na maximum. (27.11.2013)

Příběh dvou lidí, kteří se navzájem velice potřebovali, celou dobu při sledování víte, jak příběh dopadne, nedají se čekat žádná velká překvapení, je zde narýsovaná šablona, té se děj drží. Přesto to na konci vůbec nevadí, naopak, spíš je to úleva. Pohled na mentalitu lidí Japonska dnešní doby, i tak by se dal děj charakterizovat, respekt, vzájemná úcta a další vlastnosti jimiž se místní mohli pyšnit tak před 100lety pomalu mizí. Přesto, když vidím, jak hlavní hrdina prosí mladého doktora o záchranu života své sestry a ten má morální dilema, se kterým by u nás nikdo neměl problém, trochu to zamrazí. To co mi přišlo zvláštní, že Kengo s Risou svůj vztah dokázali udržet jen mentální úrovni, prostě velmi silné přátelství, on se jí prakticky ani nedotkne, políbí ji až v naprostém závěru, to nevadilo, jen mi to tam nesedělo. Většinou sleduji filmy s tématikou samurajů, tohle byla vyjimka a jsem za ní rád. (20.06.2015)

Chci víc JP dramat, které budou takto čisté, klidné a vyrovnané. Nenašel jsem nic co by se mi na Nagareboshi nelíbilo, naopak jsem strašně rád za nenásilné vyobrazení přehlížené lásky Kenga a Risi, a celkově s každým detailem. Kdybych měl Nagareboshi charakterizovat jedním slovem, tak „Vyrovnaný“ je to správné slovo. Rewatch: Nagareboši je jeden s mých prvních Japonských hraných seriálů, jenž jsem měl možnost vidět (navíc jeden z nejoblíbenějších), a proto jsem byl hodně zvědavý co na něj budu říkat po téměř čtyřech letech, kdy jsem si jej pustil znovu. No a opět mnou proplouvá to samé nadšení jako předtím, navíc okořeněné o spoustu nových pocitů, které jsem získal pozorováním těch nejmenších detailů, na což jsem měl čas převážně díky toho, že znám dějovou linku už z dřívějška. Ach ta spousta skrytých náznaků a pohledů, které člověk může vyčíst. (24.11.2014)

Kitano Kii si pamatuji z LIFE a přijde mi, že se herecky moc neposunula, ale to nevadí, protože to co měla tady zahrát, to zahrála. Zato Ueta Aya od dob Azumi docela vyrostla (tak za 7 let by bylo hloupé, kdyby ne) a po boku Takenouchiho zahrála, co jsem od ní ještě neviděla. No, Takenouchiho jsem viděla v Yankee bokou ni kaeru a už tam jsem si ho oblíbila - tady se mé sympatie jen prohloubily. Těm dvou to spolu opravdu slušelo, bylo hrozně milé na ně společně koukat a najednou, aniž byste si všimli, kdy se to stalo, věděli jste, že ti dva se mají opravdu rádi. Ten jejich vztah byl opravdu moc hezky ukázán. Navíc se tu vyhýbáme všem možným klišé, které bychom mohli vidět ve středoškolských romancích (nebo některých korejských dorama, kde hlavní postavy jsou ve stejném věku), takže to mě velmi potěšilo. Říkala jsem si, že dám jeden díl a půjdu spát. Houby. Pořád a pořád jsem chtěla vědět, co bude, pořád a pořád jsem se o všechny ty postavy zajímala, takže jsem nakonec skončila u 8. dílu v šest ráno s tím, že už neudržím pořádně otevřené oči. Zbylé dva díly jsem dokoukala hned, jak jsem se probudila. Prostě mi ti dva přirostli k srdci. Vážně je to takové příjemné dorama, kde není ze strany dospělých nijak přehráváno. Všechno mi to přišlo vskutku reálné. Jen mě trochu mrzí ten typicky japonský konec, ale tak stěžovat si nemůžu, když je to jdorama :-)) Nemuselo to být až takhle protahováno. Dále se musím zmínit o postavě lékaře hraným Matsudou Shotou - tak nějak mi padl do oka (jako v předchozím dorama Erika Toda), takže jsem se rozhodla, že musím mrkout na Liar Game :-D Další, kdo mne překvapil, byl Inagaki Goro - ten chlap fakt zahrál docela psycho bratříčka. Stále jsem u něj hledala důvod, proč dělá, co dělá; kvůli čemu přesně. Na konci jsem to asi pochopila, ale jeden nikdy neví. Ten jeho poker face... Co ještě přidává kladné body je to, že tady nebyl problém, když se spolu kamarádili muž a žena, nikdo nežárlil, nikdo v tom neviděl nic víc - prostě kamarádi. Tečka. Jako v normálním životě. Bylo to takové osvěžující. :-) A ještě musím zmínit linii, která se odehrávala v nemocnici Maria x Ryota x (sensei) - seriál má i své dojemné chvilky. ~~~ Takže pokud máte chuť na takový slice of live, dospělou romantiku, medúzy a příběh, kterému cesta neškobrtá, a kde je velmi pěkná píseň, Nagareboshi by mohlo být to pravé ořechové. P.S.: Umírala jsem z toho počasí; naprosto se hodilo a já zrovna tuhle dobu miluju ^^ Po druhé zhlédnutí zvedám na 5* a vyrábím titulky. (09.01.2011)

Sice mě trochu zklamal vývoj v posledních dvou dílech, ale i tak to byl seriál, který mě oslovil hned na začátku a nepřišel mi zbytečně přecitlivělý a natahovaný. Což je důvod, proč nemám chuť se dívat na korejské seriály. Nevím, co bych k tomu ještě napsal, abych neopakoval jiné komentáře. Snad jen to, že Zíza udělala naprosto boží české titulky, které jsou na mnohem lepší úrovni než ty anglické. (18.02.2017)