流れ星
Shooting Star
Scénář:
Rjúhei AkijamaHudba:
Akio IzucuObsahy(1)
Okada Kengo vypadá na první pohled jako obyčejný zaměstnanec Akvária, ale má něco, pro co by obětoval celý svět. Makihara Risa, mladá žena, která je donucena pracovat jako prostitutka, aby splatila bratrovi dluhy, netuší, jak z bezvýchodné situace a proto zvažuje sebevraždu. Tito dva lidé, zabředlí do zoufalství, se potkávají a souhlasí s manželstvím díky benefitu, který z toho plyne. (Zíza)
(více)Recenze (11)
Kitano Kii si pamatuji z LIFE a přijde mi, že se herecky moc neposunula, ale to nevadí, protože to co měla tady zahrát, to zahrála. Zato Ueta Aya od dob Azumi docela vyrostla (tak za 7 let by bylo hloupé, kdyby ne) a po boku Takenouchiho zahrála, co jsem od ní ještě neviděla. No, Takenouchiho jsem viděla v Yankee bokou ni kaeru a už tam jsem si ho oblíbila - tady se mé sympatie jen prohloubily. Těm dvou to spolu opravdu slušelo, bylo hrozně milé na ně společně koukat a najednou, aniž byste si všimli, kdy se to stalo, věděli jste, že ti dva se mají opravdu rádi. Ten jejich vztah byl opravdu moc hezky ukázán. Navíc se tu vyhýbáme všem možným klišé, které bychom mohli vidět ve středoškolských romancích (nebo některých korejských dorama, kde hlavní postavy jsou ve stejném věku), takže to mě velmi potěšilo. Říkala jsem si, že dám jeden díl a půjdu spát. Houby. Pořád a pořád jsem chtěla vědět, co bude, pořád a pořád jsem se o všechny ty postavy zajímala, takže jsem nakonec skončila u 8. dílu v šest ráno s tím, že už neudržím pořádně otevřené oči. Zbylé dva díly jsem dokoukala hned, jak jsem se probudila. Prostě mi ti dva přirostli k srdci. Vážně je to takové příjemné dorama, kde není ze strany dospělých nijak přehráváno. Všechno mi to přišlo vskutku reálné. Jen mě trochu mrzí ten typicky japonský konec, ale tak stěžovat si nemůžu, když je to jdorama :-)) Nemuselo to být až takhle protahováno. Dále se musím zmínit o postavě lékaře hraným Matsudou Shotou - tak nějak mi padl do oka (jako v předchozím dorama Erika Toda), takže jsem se rozhodla, že musím mrkout na Liar Game :-D Další, kdo mne překvapil, byl Inagaki Goro - ten chlap fakt zahrál docela psycho bratříčka. Stále jsem u něj hledala důvod, proč dělá, co dělá; kvůli čemu přesně. Na konci jsem to asi pochopila, ale jeden nikdy neví. Ten jeho poker face... Co ještě přidává kladné body je to, že tady nebyl problém, když se spolu kamarádili muž a žena, nikdo nežárlil, nikdo v tom neviděl nic víc - prostě kamarádi. Tečka. Jako v normálním životě. Bylo to takové osvěžující. :-) A ještě musím zmínit linii, která se odehrávala v nemocnici Maria x Ryota x (sensei) - seriál má i své dojemné chvilky. ~~~ Takže pokud máte chuť na takový slice of live, dospělou romantiku, medúzy a příběh, kterému cesta neškobrtá, a kde je velmi pěkná píseň, Nagareboshi by mohlo být to pravé ořechové. P.S.: Umírala jsem z toho počasí; naprosto se hodilo a já zrovna tuhle dobu miluju ^^ Po druhé zhlédnutí zvedám na 5* a vyrábím titulky. ()
Sama nevím, proč jsem si až do teď nechávala tenhle seriál ujít, protože opravdu stojí za to. Příběh je (v rámci vztahů a řešení vzájemných problémů) docela komplikovaný, ale je zamotaný právě tak akorát, aby to diváka napínalo a se zájmem sledoval dál, ale ne tak moc, aby to nebylo uvěřitelné. Za mě proto ideál. Herecky navíc výborně obsazené - obzvláště Ueto Aya, Takenouchi Yutaka, Matsuda Shota, ale i Inagaki Goro. S hlavními protagonisty je proto velmi snadné soucítit. Nechci tady nic vysloveně spoilovat, ale v rámci vývoje příběhu mi všechno přišlo v pohodě, až na konec, kde se tvůrci z nějakého důvodu rozhodli úplně se vyhnout řešení následků - ani zmínka například o policejním výslechu, jak celá tato potenciálně kriminální kauza dopadla a jaký to mělo dopad na hlavní postavu. Bez této linky konec působil nějak nedotaženě a tím spíš rázem nerealisticky, což mi přišlo jako škoda, vzhledem k tomu, jak dobře se to vyvíjelo v průběhu celého seriálu a jak hezky do sebe všechno do té chvíle zapadalo. Ale samozřejmě jsem i tak byla s vyústěním příběhu spokojená - ani se nedá jinak, když člověk hlavním postavám tak fandí. :) ~(4,3★)~ ()
Padající hvězdy - naděje a přání. Medůzy - unášené proudem, bez myšlenek a bez starostí. Dva zoufalí lidé. Malý a nenápadný seriál. ■ Hodnotím bez závěrečného dílu - nepůsobil na mě zdaleka tak, jak prvních devět, které byly dospělé a bezchybné. Hlavním postavám jsem věřil. Rise její zoufalství a beznaděj ze staršího bratra, který jí dělá ze života peklo a který permanentně zneužívá všechny okolo sebe a okolo ní (já mít takovéhoto bratra, tak preventivně všechny varuji - nicméně akceptuji, že toto je asijská kinematografie a jiná mentalita), takže prostituuje, aby vše splatila, Kengovi jeho beznaděj nad nemocí sestry, pro kterou by udělal cokoli, ale pro kterou nedokáže v okruhu své rodiny nalézt vhodného dárce orgánu. Poté, co Kengo zachrání Risu při jejím pokusu o sebevraždu, rozhodnou se tito dva vzít a vyřešit vzájemně své problémy. Komentář se mi netvoří snadno, protože vše podstatné uvedla Zíza. I mě se líbili dva lidé, stojící vedle sebe, kteří si pomalu a zvolna, tak že divák neví, v kterém okamžiku to začalo, začnou vážit a mít rád jeden druhého. I já si chtěl pustit jen jeden díl nebo dva a nakonec jsem seděl u počítače do pěti do rána a ráno skouknul zbytek. I já považuji Shooting Star za velmi milý a příjemný seriál. Jen škoda posledního dílu. ■ P.S.1 Zíze: O tom, proč se psychopatický bratr chová tak, jak se chová, mám názor, že je prostě svině. Někdy v minulosti se naučil s lidmi manipulovat svým chováním (které je skvělé, dokud se neprojeví, co je zač) a protože je to pohodlné a funguje mu to, pokračuje v tom stále. Sobecký člověk, který chce sestru jen pro sebe a plánovaně jedná tak, aby nemohla navázat trvalejší vztah. ■ P.S.2 Mám pocit, že je prostituce v Japonsku vnímána trochu méně negativně, než u nás a žena, která jí v minulosti prováděla, nemá tak zničenou pověst. Napadá mě, jestli to není, protože jsou Japonci uzavřenější, méně mluví do života jiných a prostituce je u nich kulturně a historicky akceptovaná. ■ MV vystihující seriál (přestože s nepůvodní hudbou) http://www.youtube.com/watch?v=qoRS3lZNbVg ■ Zajímavost: Když Kengo sjíždí od svého domova na kole po svahu, objevuje se často výhled na moře a přílivový ostrov Enoshima. Kengo sám je zaměstnancem "Enosui" - enošimského akvária, jehož součástí je "Jellyfish Fantasy Hall" - jedna z největších expozic medúz na světě. ()
Co k tomu říct? Další ze seriálů, které si nejenom vypálím, ale budou mít napořád místo na mém "japonském" externím disku. Miluju seriály, které ukazují Zemi vycházejícího slunce takovou jaká je. A to je přesně tenhle případ. Když si k tomu přidám ještě oranžové moře a neskutečně nádherný podzim, tak musím jít na maximum. ()
Celým seriálem neproplouvají jen medúzy, ale i nádherná hudba. Skvělý Cast a zajímavé charaktery. Konečně japonský seriál u kterého nemám špatné svědomí s plným hodnocením*. Takové ze života a přirozené. Zajímavé jak se skupina lidí dokáže obětovat pro jednu bytost. ()
Chci víc JP dramat, které budou takto čisté, klidné a vyrovnané. Nenašel jsem nic co by se mi na Nagareboshi nelíbilo, naopak jsem strašně rád za nenásilné vyobrazení přehlížené lásky Kenga a Risi, a celkově s každým detailem. Kdybych měl Nagareboshi charakterizovat jedním slovem, tak „Vyrovnaný“ je to správné slovo. Rewatch: Nagareboši je jeden s mých prvních Japonských hraných seriálů, jenž jsem měl možnost vidět (navíc jeden z nejoblíbenějších), a proto jsem byl hodně zvědavý co na něj budu říkat po téměř čtyřech letech, kdy jsem si jej pustil znovu. No a opět mnou proplouvá to samé nadšení jako předtím, navíc okořeněné o spoustu nových pocitů, které jsem získal pozorováním těch nejmenších detailů, na což jsem měl čas převážně díky toho, že znám dějovou linku už z dřívějška. Ach ta spousta skrytých náznaků a pohledů, které člověk může vyčíst. ()
Jde o můj první neanimovaný japonský seriál, takže jsem byl poněkud zaskočen prvním dílem. Během 45 minut se na mne vysype slušné množství postav, vztahů, problémů a nemocí, že jsem to jen obtížně pobíral. To je zřejmě daň za délku (krátkost) celého díla, ono korejských běžných 16-20h dá více prostoru a není třeba na diváka tolik tlačit. Tedy než jsem se stačil pořádně rozkoukat a s postavami se více sžít, byl jsem v polovině a upřímně mne to nějak extrémně nechytlo, ale ani vysloveně nenudilo, minimálně na Risu se dobře kouká :-). Přesto, děj je vcelku prostý, postav není tolik, vedlejší dějové linky prakticky neexistují a celé to působí malinko uměle. Problémem je též značná čitelnost celého obsahu – je naprosto jasné že Kengo a Risa se do sebe postupně zakoukají, kdo tady umře či nikoli je též vcelku odhadnutelné (jen jsem myslel, že se to stane později), Mariino odmítání transplantace žádným překvápkem být nemůže, takže otázkou vlastně zůstává pouze samotný závěr. A samozřejmě, jaké zlobivý bratříček nadělá komplikace – jeho postava ale není příliš povedená, není patřičně slizký jak by měl býti :-) Sečteno a podtrženo, o špatný seriál určitě nejde, ale ani doják k závěru na zlepšení mého postoje nestačí a na těch 70% má dost velký podíl sympatická Risa. ()
Sice mě trochu zklamal vývoj v posledních dvou dílech, ale i tak to byl seriál, který mě oslovil hned na začátku a nepřišel mi zbytečně přecitlivělý a natahovaný. Což je důvod, proč nemám chuť se dívat na korejské seriály. Nevím, co bych k tomu ještě napsal, abych neopakoval jiné komentáře. Snad jen to, že Zíza udělala naprosto boží české titulky, které jsou na mnohem lepší úrovni než ty anglické. ()
Příběh dvou lidí, kteří se navzájem velice potřebovali, celou dobu při sledování víte, jak příběh dopadne, nedají se čekat žádná velká překvapení, je zde narýsovaná šablona, té se děj drží. Přesto to na konci vůbec nevadí, naopak, spíš je to úleva. Pohled na mentalitu lidí Japonska dnešní doby, i tak by se dal děj charakterizovat, respekt, vzájemná úcta a další vlastnosti jimiž se místní mohli pyšnit tak před 100lety pomalu mizí. Přesto, když vidím, jak hlavní hrdina prosí mladého doktora o záchranu života své sestry a ten má morální dilema, se kterým by u nás nikdo neměl problém, trochu to zamrazí. To co mi přišlo zvláštní, že Kengo s Risou svůj vztah dokázali udržet jen mentální úrovni, prostě velmi silné přátelství, on se jí prakticky ani nedotkne, políbí ji až v naprostém závěru, to nevadilo, jen mi to tam nesedělo. Většinou sleduji filmy s tématikou samurajů, tohle byla vyjimka a jsem za ní rád. ()
To neustálé omlouvání, děkování a promíjení mi lezlo na nervy. ()
Prvních osm dílů bylo na jasný plný počet, naprosto bez debat. Jemné, nenásilné, hluboké, dojímavé, krásná hudba...ale ty dva poslední díly to tak nějak zvrtly jinak, takže i přes úplný konec, to byl takový mírný propad. 4,5 hvězdy. Skvělý zážitek! ()