Reklama

Reklama

Aby každý den byl sváteční

všechny plakáty
Československo, 1960, 42 min

Obsahy(1)

Obrázky ze života Prahy od květnové revoluce v r.1945 až po mírový život v r.1960. (oficiální text distributora)

Recenze (4)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Tedy, kam se hrabou Potomci a předkové na toto rudě rozjasněné dílko mapující první Máje od roku 1945. I když se máj v pětačtyřicátém začal o pár dní později. 5.května velký sváteční úklid, protože 9. přijela s písní na rtech rudá armáda. Proto je potřeba postavit pomník, první stavba v poválečně zničené Praze byl podstavec pro tank. Loučení s bratry osvoboditeli. Rudé armádě nikdo zásluhy na osvobození nebere, v cyklu Potomci a předkové je to zdokumentováno dokonale, nicméně zde to účelovostí a agitací nechutně přetéká. Naneštěstí je do toho zahrnuta i hlasová intonace komentátorky dokumentu. 1. Máj 1946. Svátek radosti dělníci a studenti zase pospolu, všechen lid slaví první rok po válce. O rok později již dochází k přeměně k socialistické společnosti, tedy podle slov v dokumentu. Obraz i prvního festivalu mládeže a studentstva, jenž je skutečně všekulturní setkání, aby ne, dobrá nálada po letitých strastích se ani po dvou letech nevypařila. Ale už tu máme plenární schůzi KSČ a Klementa jako hrdinou vůdčí osobnost. Únor 48 je zde proklamován jako vítězství síly a vůle lidu. Jednoduše řečeno, všichni to tak chtěli, ať chtěli, nebo ne. Beneš musí kapitulovat. 1. Máj 1948 už je rázným vykročením vpřed. A znovu tu máme zrození světového unikátu. Závod Míru, jako největší amatérský závod s nejsilnější tradicí. Radostně a úsměvem si volíme své odborové zástupce. Toto je ona lidová demokracie, neb je zde první dělnický prezident. Gottwald nastupuje svou krvavou prezidentskou dráhu. Jeho prezidentský slib vyznívá pro diváka s rozhledem opravdu prazvláštně. Exotické delegace z celého východního světa, i z dosti vzdáleného východního světa, zcela zastírá návštěva přítele a bratra Chruščova. Stále je zde více a více radosti, těmito výrazy nás provází celý dokument. Radostně pracovat a radostně žít, budovat republiku i sociální spravedlnost. Revoluční myšlenky podupané a poplivané nekompromisní vlnou stalinismu a politických zločinů 50. let v ČSSR. Za všemi těmito úsměvy se skrývají tisíce záměrně zničených, lidských osudů jedinců i rodin. Politické monstrprocesy, odsuzování bývalých funkcionářů KSČ a kontrola nad myšlením společnosti. Je vidět, že soudruzi se pokoušeli na začátku revolučních šedesátých let udržet své myšlenky při životě. Daleko střízlivější pohled na tuto dobu nabízí dokument V srdci Evropy, ze zmíněného cyklu Potomci a předkové natočený v roce 1968. Tato rudá osvěta ani neobsahuje žádné raritní záběry, takže u mně bez šance na pozitivní přijetí. ()

Aelita 

všechny recenze uživatele

Socialistická propaganda? Ano. Historie? Ano. Pravda? Ano, také. Praha se po válce měnila a společenský systém i tehdejší duch lidí a společnosti určovaly ráz těchto změn. Zhruba do 60.-70. let minulého století život lidí byl prostě více kolektivní, protože je nerozdělovaly technické prostředky, které dnes lidem často zcela nahradily nebo zvirtuálnily živou komunikaci a činnosti. A tato kolektivita v duchu solidarity, kterou zesílila válka a život v protektorátu, vydržela zhruba 15-20 let, než ji začaly rozkládat stereotyp, zklamání a nové věci a skutečnosti. Další období elánu a víry přišlo až po roce 1989, ale i ono je již pryč - ze stejných důvodů, jako to poválečné. ___ Zajímavý dokument o proměnách hlavního města, z kterého se člověk mimochodem dozví, že právě v Praze proběhl I. Světový festival mládeže a studentstva (1947) i první Závod míru na trase Varšava - Praha a Praha - Varšava (1948). ()

Reklama

Reklama