Pro větší slávu

Nejprve jsem slyšel Hornerův soundtrack, v němž se skladatel vrací do dob své největší slávy a recykluje Statečné srdce (téma ozbrojeného boje za svobodu proti vládě), Zorra (Mexiko) a třeba Nepřítele před branami (kristerové nikdy neminou, zatímco federales netrefí, ani když mají skupinu obklíčenou v atriu a pálí ze všech střech). Film samotný trpí útržkovitostí a přehnanou patetičností (jak už to u takto pojatých historických eposů bývá), ale A.Garcia příjemně překvapil. Nezapomněl, jak vypadat efektně před kamerou se zbraní (Neúplatní), a nepokazil ani nezbytné motivační proslovy. (14.10.2012)

Jakýkoliv fanatismus je špatný... ano, ano. Ale když vidím po všech stránkách ubožácký (ubožácký nerovná se ubohý) film na úrovni totálně zaslepeného propagandistického žvástu, chci popadnout lopatičku & hrabičky a vytáhnout do spravedlivého boje za odplatu.------------- Nyní vážně: Jednu hvězdu ponechávám z úcty k mrtvým.--------- Tenhle paskvil (imho) neměl vzniknout. (21.12.2014)

Debilní, nesnesitelně sentimentální agitka na úrovni ruských propagandistických filmů. Rád bych ji ignoroval, ale v Polsku jsem narazil na křesťanské fanatiky, kteří se na tenhle škvár dívají jako na návod a tvrdí, že Evropa potřebuje novou kristiádu. 90.000 mrtvých kvůli imaginárnímu kamarádovi. Panenko skákavá. (07.06.2013)

Hm, tak na jakoukoliv snahu o objektivitu tento film rezignoval. Pravda, na vypuknutí kristerovské vzpoury měla tehdejší mexická liberálně pokrokářská vláda lví podíl svou naprostou necitlivostí a zaťatostí, neboť měla zřejmě za to, že nemá vyrovnané účty s katolickou církví, která bezvýhradně podporovala předrevoluční (a v poslední své fázi dosti nechutnou) diktaturu Porfíria Díaze. Leč když už se tato občanská války rozhořela, dopustily se masakrů obě strany - specialitou kristerů byly přepady vlaků a jsou zdokumentovány případy, kdy po vyrabování vlaku byli pobiti všichni cestující. Podoba se Španělskou občanskou válkou je na bíle dni. I zde si může každý straník najít důvody k obžalobě protivné strany. V tomto však vidíme jen masakry prováděné federálním vojskem a zidealizované kristery zabíjející téměř výhradně vojáky. A ač kristerové bojovali pod praporci s obrazem P. Marie Guadelupské (jak to činily všechny vzbouřené lidové houfce po celé 19. století), oficiální církev (hierarchové) reálpoliticky lavírovala, a ani venkovští kněží se k povstání nepřidávali masově. Kristerové tak byli odkázáni jen na sebe a na finanční pomoc katolických skupin z USA. Ve vedené gerilly proti silnějšímu nepříteli prokázali obdivuhodnou odvahu, vytrvalost a chytrost. Jeden by jim fandil už proto, že se vzepřeli do všeho nos strkajícímu centralistickému státu. K filmu samotnému - mimo ty ideologické brýle je též občas zdlouhavý a moralistní. A výtku bych měl k tomu amerikánsky kýčovitému filmovému stylu - scény zalité zlatavým světlem, prvoplánovitě působivé detaily, zpomalené záběry, efektní akce podbarvená hudbou – taková macha. Myslím, že tvůrci chtěli natočit legendu, ale dmsn vytvořili jen barvotiskový svatý obrázek. Tři *, ale velmi slabé. 24. 2. 2015 Po novém shlédnutí hvězda dolů. (02.05.2013)

Nedokoukáno, to prostě nešlo. Jedna parta zmanipulovaná, druhá tvrdě zakazující a potírající. Obě strany jsou zcela vypatlané, protože se navzájem vybíjí, každý za tu svoji "víru". Film by to byl poměrně dobře popisný, co se týče poukázání na "Podívejte se, jak lidé byli, jsou a bohužel ještě nějakou dobu budou zcela vymaštění", a to na obou stranách, ale ten fanatismus v tom, jak je jedno vraždění pro svoji víru lepší, než vraždění druhých, mě bilo do očí od úvodních titulků. Takovýhle jsem ten film tedy skutečně nečekal. Než historické drama mi to tak přišlo spíše jako historické promo náboženské sekty. ~~~ Faktem je, že herci nejsou špatní, dobře to vypadá, zní, hýbe se... vlastně by to mohl být moc dobrý film, kdyby to mělo jiný scénář. Za to ta jedna *. Uff. (21.12.2012)