Spartakus: Bohové arény

Příběh prvního batiatova slavného šampióna Gannica, stejně jako cesta po níž se sám Batiatus stal dominem svého vlastního ludu je stejně poutavá jako prvotní Spartakus: Krev a písek. Celý tento prequel je velice důmyslně a pečlivě propojený s "hlavním" seriálem a exceluje ve stejném směru a díky stejným proprietám. Samotný Gannicus je pak sympaťák, jak to jen jde. Prostě taková antická "rocková hvězda" a jeho nalezení smyslu života v podobě lásky, která mu byla vzápětí uzmuta je dostatečně silným motivem na to, aby tuhle "odbočku" utáhl. (25.06.2012)

Pořád výborné. 1)  38letému Andy Whitfieldovi (Spartakus v první řadě) v březnu 2010 diagnostikovali rakovinu krve. Okamžitě nastoupil léčbu a filmaři vytvořili prequelovou řadu Bohové arény, aby mu dali čas se vrátit v plné síle. To se nakonec nestalo. V srpnu 2011 herec zemřel._____ 2)  Děj Bohů arény se měl původně odehrávat během jedné epizody druhé řady (dnes třetí s názvem Pomsta). Nápad na celou řadu vznikl při rozhovoru tvůrce seriálu Stevena S. DeKnighta s hercem Johnem Hannahem (Batiatus)._____ 3)  Ačkoli obvykle prequely rád nemám, tentokrát je to jiné. Bohové arény zajímavě osvětlují pohnutky a důvody jednání mnoha postav a umožňují divákovi je lépe pochopit. Po všech stránkách tato řada v ničem nezaostává za první._____ 4)  Mimochodem, v další řadě (Pomsta) jsou odkazy nejen (logicky) na řadu první, ale i na Bohy arény. Proto je vhodné sledovat řady v pořadí, jak vznikaly._____ 5)  Z nových přírůstků mě zaujali 28letý přitažlivý Australan Dustin Clare (Gannicus) a 27letý Novozélanďan Gareth Williams (Tulliův poskok Vettius). (15.02.2022)

Já nevím, co se mi líbilo víc. Jestli "Krev a Písek" nebo "Bohové arény" a spíš se přikláním k prequelu. Možná i proto, že ukázal proč byly určité postavy takové jaké byly. I když tam bylo bojů, krve a sexu zase víc než dost, tak zbylo místo na intriky, vysvětlení věcí, které mohly být v první sérii nejasné a na lásku. Těším se na druhou sérii, z traileru vím, že se znovu "setkám" s Gannicem. Jenom je to čekání takový sladkobolný, když Andyho životní boj byl marný a Spartakus už nikdy nebude takový jaký byl. (27.09.2011)

Obavy ze zbytečné výplně mezi 1. a 2. sérií Spartaka jsou zažehnány. Gods of the Arena je totiž poctivý prequel se vším všudy. Známí hrdinové ještě nejsou na místech, na kterých je známe z jedničky a čeká je tedy pořádný vývoj. A vůbec nevadí, že víme jak to s nimi vlastně dopadne, protože nových zajímavých postav je také dost a intrik také neubyde. Prequel, narozdíl od Spartaka, už navíc od prvního dílu nasadil strhující tempo a vlastně se veze na výborné formě, kterou měli tvůrci ke konci 1. série. Bitky jsou ještě lepší a přehlednější, digitální krev už tolik nebije do očí, některé scény se opravdu s ničím nepářou. Tvůrci tedy neztratili nic ze své nekomprominosti a představují nám další seriál plný násilí a sexu, ale také s chytrým příběhem plný zvratů a překvapení. Celkově se mi prequel líbil ještě více než BaS, protože strhující tempo vydrží seriálu celých 6 dílů a nemá tedy tak rozpačitý začátek. Gannigus je navíc má nejoblíbeněší postava z celého seriálu a závěrečná řež v aréně se řadí mezi nejitenzivnější a nejepičtější scény, jaké jsem kdy v seriálu viděl. 90% (01.02.2011)

6/6 (3x) I já se připojuji ke 100% uspokojeným. Čekání na Spartacus: Vengeance je nyní ještě těžší... Římská nobilita a její problémy řešené násilím, sexem, opiem a denáry. Spartaka není absolutně třeba. Lucrétie je ta, o kterou tu běží. Šest dílů je neskutečně málo, veškerá myslitelná tabu odešla do posmrtného života už hodně dávno a nyní je čas na nikdy nekončící orgie. Nejmilovanější z nových postav je sluníčko Gaia, dávná přítelkyně Lucrétie, v současné době také milenka její a jejího muže Batiata. Past Transgressions rozkošně rozehrává prolog celého příběhu, o časech, kdy aréna v mocné Capui teprve čekala na svůj rozkvět, Solonius byl Batiatovým přítelem a Oenomaus měl svou ženu a přítele Gannica po svém boku. Závěrečný kontrast sexuálních hrátek manželky a ponížení jejího muže je nádherně hořkou suitou. Missio se vyznačuje zásadní rozlukou Solonia s Batiatem, posílením přátelského trojúhelníku Oenomaea, Gannica a Mellity a odvetou za ponížení zlotřilým Tulliem. Navzdory tomu všemu rozkoš poskytnutá výše postavanému Vettiovi je nad všechny smysly. Bylo by zločinem toto vítězství neoslavit nejrozkošnějšími radovánkami ve třech. Paterfamilias s razantním příchodem Batiatova otce mění rozkoš a vrcholící intriky v totální depresi. Změť pocitů zmaru a destrukce je podtržena nechutným činem Vettiova přítele Cossutia a zánikem gay gladiátorského románku mezi Barcou a Auctusem. Nicméně Luc nachází své zalíbení v Crixovi a mladý Batiatus začíná osnovat plán na své osvobození z otcovské náruče. Beneath the Mask oslavuje vzestup Batiatova domu za pomoci uspokojení všech, kteří by měli co nabídnout na oplátku. Sic cena negování konkurence je příliš vysoká a do hry se také dostává samotný svazek Batiata a Luc. Jak jen tohle Gaia mohla dopustit? Gannicus se nechává strhnout vlastními city. Reckoning Touha po pomstě a místě na slunci je mocná čarodějka. Zrada stíhá zradu, zmije se nadále hřejí na prsou a vše vrcholí ve skutečné antické tragédii. A na těchto základech vzkvétá nejpevnější svazek manželství. Upřímnou soustrast všem zúčastněným. Život v domě Batiata už nikdy nebude takovým jako dřív. The Bitter End Králem všech sviní se stává Ashur, převlékačem kabátů Solonius a Diona nejsmutnější popravenou. Exkluzivní hry města Capua boří všechny dosavadní představy o pořádné show. Příběh se zacyklil a 2. série hlavního příběhu může pokračovat. (23.01.2011)