Reklama

Reklama

Píše se rok 1815 a anatom Georges Cuvier právě ukazuje v pařížské Královské lékařské akademii vymodelované tělo africké ženy Saartjie Baartmanové. Jeho kategorický verdikt je doprovázen potleskem významných kolegů. O sedm let dříve opustila mladá služka Saartjie rodnou Jižní Afriku a pod příslibem bohatství se vydala společně se svým pánem Caezarem do Evropy. Nejdříve je vystavena v dřevěné kleci coby skutečná „hotentótská Venuše“ lačným divákům londýnského panoptika, kteří se přišli podívat na abnormálně vyvinuté proporce jejího těla, poté se vydává do Paříže, kde baví chlípnou společnost a stává se předmětem vědeckého bádání. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Recenze (32)

Radko 

všechny recenze uživatele

Katalóg zneužívania. Ako bolo kedysi, tak je dnes. Mladé, chudobné naivné ženy s vidinou zárobku tancom, spevom a umením tela sú často odvliekané do barov, kde začínajú ako hostesky, ktoré každý omaciava a končia vo fádnych, či špecializovanejšich bordeloch. S chabou znalosťou jazyka, bez možnosti vrátenia sa domov. Ich anatomické zvláštnosti nie sú tak zvláštne aby skončili ako tie z filmu, naložené vo formaldehyde v múzeu, ale inak je všetko viacmenej podobné. Pozerať dve a pol hodiny na formy utrpenia, živené zhýralou a opileckou spoločnosťou, založenou na peňažnom využití tela, bez myšlienkovej nadstavby, len s úmyslom starostlivo zrekonštruovať minulosť - to nie je práve najobjavnejší filmový zážitok. Ak teda za myšlienku nerátam všeobecnú pravdu, že človek v zajatí z iného kultúrneho prostredia trpí a jeho údelom je buď utrápenie sa, rezignácia alebo smrť. Fakt, že príbeh bol sfilmovaný na základe skutočnej udalosti, ma necháva na rozdiel od tunajších komentárorov dokonale chladným. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Dvouapůlhodinové natřásání obří, celulitictické prdele otylé brikety, která má místo bobra netopýra. Pro ty, kteří rádi vlezou na kdejaký sentinel, zajisté příjemné rozšíření jejich XXX XXXL sbírky, avšak zdravý, heterosexuální divák dá raději příště přednost ženám s kužely. Nepochybně si to ale své hotentotské diváky najde, protože v Zimbabwe už prý zavedli internet na šlapací pohon a pašeráci začali přenášet signál i do JARu. Určitě žhavý kandidát na zlatého Nelsona. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Černá Venuše je drsným dramatem o jednom osudu. Dnešní divák bude možná udiven ,,zvráceností'' obyvatel Londýna a Paříže, kteří si rádi zaplatili aby vyděli pravou hotentotku či si dokonce sáhli na její pozadí... Ale doba začátku devatenáctého století ve které se tento příběh odehrává byla taková. Lid (povětšinou nevzdělaný) se bavil všelijak, málokdo cestoval a tak různí principálové nabízeli ke kabaretním, ohňovým, kouzelnickým, artistickým či zvířecím vystoupením jako specialitku i různé ,,zrůdy'' , a exotiku. Pokud nešlo přímo o nalíčené herce jako mořské pany atd.. jednalo se převážně o jedince s různými anomáliemi (elefantiáza, hirsutismus - nadměrná tvorba ochlupení, extrémní vzrůst, siamská dvojčata, trpaslíci atd...). Holanďanem dovezená pravá hotentotka (Khoikhoi) přímo z jihu Afriky do tohoto ,,podnikatelského'' rámce poptávky a nabídky plně zapadala... Etika se samozřejmě v té době moc neřešila i když mne velmi potěšilo, že v Londýně té doby se našla, řada zastánců Saartjie a snažili se jí pomoci z komediantského vlaku vystoupit. Ačkoliv majitel této atrakce neustále zdůrazňoval, že vystoupení jsou jen hrou a Saartije je plnoprávnou společnicí v jeho podniku, snad ani Saartjie tomu moc neveřila. Ve snímku sledujeme jak jí prezentování činí čím dál větší muka a stud, začíná odporovat, což vede k jejímu odprodání dalšímu principálovi. Ten už neváhá a místo celkem slušných vystoupení v kabaretu ji představuje v erotických klubech, pro její etrémně velké vnady, pozadí a vaginy. To umocní její další odpor k těmto a jiným ,,show'' a sen o vrácení se do do Cape Townu jako bohatá dáma je stále větší chimérou.... Příběh samozřejmě už jen podle nutných zákonitostí té doby nemůže dobře skončit...v tomto případě ostatky této ženy končí v lihu a jako preparáty v muzeu. Ačkoliv se zde někteří rozčilují nad ,, absolutní degradfací hrdinky a herečky samotné'' já naopak vysoce vyzdvihuji otevřenost (někdy až šokující) s jakou byl snímek natočen. Zejména oceňuji odvahu představitelky Saartjie - Yahimu Torres. Bez jejího přístupu by jen těžko šla tak věrohodně znázornit doba v níž Saartije žila svůj smutný a osamělý život. Černá Venuše nebude pro každého to je jisté. Leckoho odradí už jen ta tříhodinová stopáž, já se však i přes pokročilou noční hodinu u sledování nenudil ani na okamžik. Příběh Saartije Baartman je natočen podle doložených záznamů o této ženě. Její ostatky byly v roce 2002 z Francie repatriovány a vráceny zpět do Afriky. ------------ A komu by připadalo, že u nás v našich muzeích se podobné ,,exponáty'' nemohou najít tak mohu potvrdit, že jsem na vlastní oči viděl v oddělení antropologie Národního muzea v Praze v tzv,,obludáriu'' jež není veřejnosti přístupné na zdi na rámu napnutou a vypreparovanou kůži mongolského knížete Chaisana.... * * * * ()

Fr 

všechny recenze uživatele

PŘISTUPTE BLÍŽ DÁMY A PÁNOVÉ, PŘIJĎTE A PŘESVĚDČTE SE SAMI....... /// Není to medvěd, není to slon, není to akrobatka.... černá žena – HOTENTOTSKÁ VENUŠE, divoška z buše, odlišná vzezřením a na jejíž prdel (která je obrovská) si za 1 šiling můžete šáhnout. Životopis (zvrácenej? nebo byl takovej i její život?) Saartjie Baartman, ,,pouťový“ atrakce 19týho století, nebo jen příběh smutný ženy (kolem který byli všichni veselí), která mohla vydělat ,,majlant“, kdyby tenkrát těm vědátorům ukázala osmej div světa. Ale na ,,kdyby“ se nehraje. Ani v životě, ani v tomhle filmu. Připravte se na vožralej Londýn, sexuchtivou Paříž a sodomisticky zvrhlou závěrečnou půlhoďku. (popcorn doporučuju nechat v mikrovlnce). Tohle je totiž NEPŘÍJEMNĚ SKUTEČNEJ PŘÍBĚH, u kterýho touha dozvědět se něco novýho, vítězí nad zážitky z filmovýho řemesla. A celkem chápu i ten vodpad (jako hodnocení...)! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Tajně sním o vagíně, jejíž laloky vytvářejí zástěru.... 2.) Rozhoduju se mezi medvědem a ženskou.... 3.) Thx za titule ,,mmaaja“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

dzej dzej 

všechny recenze uživatele

Strastiplná odyssea hotentotské ženy Saartjie Baartman (Yahima Torres) po metropolích tehdejšího světa. Saartjie je ve filmu prezentována jako objekt, který čelí postupně stále většímu ponížení. Nejprve je vystavována jako atrakce v londýnské freakshow, poté je prezentována jako sexuální anomálie v pařížských erotických klubech, následně se stává prostitutkou a nakonec objektem zájmu profesorů lékařské fakulty na Sorbonně. Pro tehdejší Evropany je lákavou atrakcí především pro svou fyziognomii s nadměrně vyvinutými hýžděmi a stydkými pysky. Režisér Abdel Kechiche skrze Saartjie-objekt procházející ve filmu svoji křížovou cestou odhaluje předsudky a manipulativní podstatu „bílé společnosti“ a záměrně zvolenými filmovými prostředky (dlouhá stopáž, neustálá blízkost hlavní hrdince, rušivé zvuky) útočí na diváka voyeursky sledujícího utrpení jiných a tím pádem i na podstatu filmu jako takového. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (2)

  • Za režii snímku byl Abdel Kechiche v roce 2010 na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách nominován na cenu Zlatého lva. (LoLaa)
  • Představitelka titulní role Yahima Torresová byla nominována na cenu Cézar v kategorii herecká naděje. (LoLaa)

Reklama

Reklama