Ovsjanki
Tiché duše
Silent Souls
Režie:
Alexej FedorčenkoScénář:
Denis OsokinKamera:
Michail KričmanHudba:
Andrej KarasjovHrají:
Jurij Curilo, Viktor Suchorukov, Igor Sergejev, Julija Aug, Larisa Domaskina, Sergej Jarmoljuk, Olga DobrinaObsahy(1)
Kontemplativní snímek zobrazuje poslední rozloučení se zemřelou manželkou tak, jak jej údajně praktikuje menšinová komunita Merjanů. Vše v této středozápadní oblasti Ruska povstává a zaniká s řekou Volhou, proto spolu dva přátelé podniknou cestu na místo, kde Miron strávil se ženou líbánky. Dlouhé statické záběry rozlehlé krajiny prolínají volně do scén pohřebního rituálu. Každé herecké gesto má svůj přesný účel a přirozenost. (Febiofest)
(více)Recenze (10)
Zlatý Lev - výběr ()
Neskutečně zvláštní film, kterýmu podle mě nejvíc ubližuje poněkud nešťastný způsob vyprávění. Uměl bych si představit tu cestu delší, během které bych já jako divák dostal mnohem větší možnost proniknout do duše hlavních hrdinů z komunity Merjanů. Mimochodem o této komunitě jsem nikdy neslyšel a je docela škoda, že film nás neseznámil trošku blíž. Na druhou stranu, ten příběh má v sobě takový zvláštní až trošku magický kouzlo přitažlivosti, kterému pomahají nádherný záběry na krajinu a civilní herecký výkony, ideálně doplňující právě probíhající děj. Současná ruská kinematografie je pro mě bohužel velkou neznámou, ale z těch 4 filmů co jsem měl možnost vidět jí považuju za velice obohacující a osvěžující v záplavě tisiců ohraných příběhů západních kinematografií. Jsem moc rád, za Cinemax, kterýmu nedělá problém vypálit ruský, iránský nebo třeba lotyšský film v prime time a ještě ke všemu v původním znění, Česká televize se má ještě hodně co učit. ()
Ztichlé duše jsou dost zvláštním filmem. Přijde mi to spíš jako absolutní umění. Celý film je vyprávěný především v dlouhých tichých scénách, které jsou proplétány těmi trošku vážnějšími, neobvyklejšími a celé to má tvořit film. Zaplaťpánbůh, že to má 75 minut, protože dýl bych už to asi nezvládl. Každopádně musím říct, že jsem rád, že jsem film viděl. Ukázal mi názory a život jednoho z národů v Rusku, který byl občas...no co občas, skoro pořád, dost absurdní...a právě kvůli tomu jsem film chtěl vidět. I když to mohl ukázat ještě o trošku líp. ()
[AFF 2011, Trenčianske Teplice] Fínsky kmeň Merjanov pred 400 rokmi splynul so Slovanmi a ich tradície/zvyklosti pretrvávajú až dodnes. "Silent souls" od Alexeja Fedorchenka sa zaraďuje pomedzi tie druhy výtvorov, ktoré sa sprvu nesústredia na okamžité vyvolanie spätnej odozvy, ale na osobité predloženie (tu pomenej prebádaných) hĺbavých odkazov konečnému príjemcovi."Mystický pochod" pozostáva z lokálných rituálov (umytie tela pred odvozom a splynutie s riekou Volhou je naozaj silné) nasnímaných v pokojných a pečlivo komponovaných obrazoch. V hereckých prejavoch necítiť žiaden kalkul a v ich vystupovaní dominuje prenikavá civilnosť. ()
Ruská kosa, depka jak z Kaurismäkiho filmu, namakaná kamera a do toho muzika ako Dead Can't Dance... všetko sa mi to dralo pod kožu! ()
ak idem na festivale na ruský film, ktorý má v názve niečo s dušami, viem, že dostanem zmes zvláštneho ruského mysticizmu, pozornosť zasluhujúcich hereckých výkonov a určite aj zručnej filmárčiny - a to všetko Tiché duše ponúkli; ()
ocenenia : MFF Mar del Plata 2010 - Najlepšia réžia (Aleksey Fedorchenko), Najlepší scenár (Denis Osokin) ()
Zacnem z pozitivna. Tento kontemplativny (som si to vyhladal) film ma len hodku a stvrt. Co je dobre, lebo viac by som kontemplateovat asi nedokazal. Rozprava o zvykoch stareho finskeho gangu, ktory sa pred 400 rokmi asimiloval (takze asi aj miloval) so slovanmi. Dokazal si vsak uchovat svoje ine zvyky, ktore ako sa zda casto suvisia so zrodenim (frndo zdobenie) alebo so smrtou (....hmmm zdobenie frndy?) Cas strihu je asi 10 minut, takze sa pripravte na dlhotrvajuce mlcanlive zabery. Co mna vsak odradilo je zaver. Vsetko to plynie strasne pomaly a zrazu hop sup toto toto a koniec. Hotovo. Cakal som este aspon basnicku. A co tie vtaciky? Napiste mi niekto a vysvetlite. ()
Silný zážitek. Ruská tajga, dlouhé obrazy, minimum dialogů a jednou za čas absurdní scéna, která by sama o sobě nemohla existovat, ale do filmu dokonale zapadla. Jo a to vše doplňuje výborná hudba. ()
Stíchnuté duše je film, ktorý vyniká najmä skvelou kamerou a výtvarnou štylizáciou prostredia a vecí v ňom. Scenár je do istej miery reálny, ale takisto je v ňom fikcia. Rozpráva o komunite Merjanov v Rusku, ktorý dodnes zachovávajú svoje špecifické tradície, napr. predsvadobné, či posmrtné rituály. Najlepšia smrť pre Merjana, je utopenie sa v rieke, ale nie dobrovoľne. Mŕtvych spaľujú a ich popol rozsievajú do rieky. Všetko, čo súvisí s nimi, súvisí tak zároveň s prírodou. Zrejme veria v panteizmus, teda v to, že Boh existuje v prírode a že sa mu priblížia tak, že s ňou splynú. Tento film má veľmi pomalé tempo, ktoré sprevádza rozprávanie jednej z postáv, akoby už z iného času. Prekvapil ma záver, ale koniec-koncov to bolo aj logické vyústenie a potvrdenie všetkého, čo sa dovtedy vo filme ukázalo a povedalo. Naozaj kontemplatívne, až meditatívne, film vyhral cenu za najlepšiu snímku v sekcií Medzinárodná súťaž filmov na Arf Film Feste 2011. Trošku prekvapenie, ale asi to bude tým, že je to veľmi výtvarne poňaté a možno to najoriginálnejšie, čo sa premietalo. ()