The Fugitive
El fugitivo
Scénář:
Dudley NicholsKamera:
Gabriel FigueroaHudba:
Richard HagemanHrají:
Henry Fonda, Dolores del Rio, Pedro Armendáriz, J. Carrol Naish, Leo Carrillo, Ward Bond, Robert Armstrong, Mel Ferrer, John Qualen, Fortunio Bonanova (více)Obsahy(1)
Slavný hollywoodský herec Henry Fonda ztvárnil hlavní roli ve filmu natočeném podle románu Grahama Greena Moc a sláva. Jeho děj se odehrává v Mexiku ve 40. letech a osou příběhu je konflikt katolické církve se světskou mocí. Symbolicky je ztělesněn zápasem kněze, vydaného napospas nejrůznějšímu strádání a neustále prchajícího před zákonem, s poručíkem milice, který představuje státní moc... Film natočil režisér John Ford známý snímky Přepadení, Tichý muž, Můj miláček Klementina, Podzim Čejenů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (12)
Zlatý Lev - výběr ()
Neskutočne prázdny a rozvláčny dej, Henry Fonda skoro vo filme poriadne neprehovorí, sklamanie. /20%/ ()
Podle románu Grahama Greena "Moc a sláva" z doby pronásledování katolíků v Mexiku ve 30. letech 20. století. Posledního kněze v zemi hraje Henry Fonda. Myšlenky: Kněz při rozhovoru se svým pronásledovatelem, ateistickým policistou: "Kněžství je tak veliké, že jsem se na něj cítil vždy malý...". Poměrně pomalu plynoucí film se všemi znaky doby vzniku a s několika silným scénami v jinak "měkce" podaném teroru budovatelů "nového světa" i dosti zaobleně podané lidské slabosti člověka-kněze (na rozdíl od mistrovského Greenova románu). Slabší čtyři hvězdičky. ()
Neuvěřitelně nudný snímek o tom, jak mexická vláda pronásledovala kněze a zakazovala alkohol. Za zmínku stojí snad jen zajímavé lokace mexických měst. ()
ocenenia : MFF Benátky 1948 - Medzinárodná cena ()
Film, který lehce zapomenete, i když hlavní roli ve filmu hraje Henry Fonda. Bohužel za celý film skoro nepromluví ani slovo. Celkově se režisér spoléhal hlavně na hudbu, která je na celém filmu to nejlepší a na prázdné scény, kdy si herci významně zírají do obličejů. Ano, někdy to má své kouzlo, ale ne když je to v jedné scéně za druhou. ()
Filmy s pomalým tempem mi nevadí, když mají nějakou sdílnost. Tady mi přišlo, že film nemá moc co nabídnout, přesto, že téma je celkem chytlavé. Přitom myslím, že stačilo málo a mohl to být docela působivý film. Hodně protrpěná hodina a třičtvrtě. ()
Fonda jako kněz váhající mezi povinností vedoucí na popraviště a útěkem do bezpečí podává excelentní výkon. Jen závěrečná scéna je až moc patetická a mystická. ()
Ak niekto očakáva útekovú drámu, bude asi ako ja sklamaný. Posolstvom filmu je cirkevná propaganda, v ktorej ako hlavná postava vystupuje pochybujúci kňaz utekajúci pred druhými i pred sebou samým. Správa sa navyše tak nelogicky, tak nerozumne až stupídne, že si divák priam želá, aby ho policajná chunta zajala a konečne odsúdila. Aspoň na mňa to malo taký vplyv. "Vrcholom" je scéna, keď ide kňaz kupovať nelegálny alkohol. Nielenže vysolí peniaze, vypijú mu fľašu, musí klamať, ešte sa dostane aj do basy - veď kňazi sú experti v kupovaní nelegálneho tovaru. Toto Fordovi nevyšlo. Snáď jediný svetlejší moment je, keď policajná úloha č. 1 je lapať kňazov, pritom vrahovia a zlodeji bánk sa môžu slobodne pohybovať. Lenže to je na celý film málo. ()
Klidně tyhle bláboly přeskočte. // Volné adaptace knih bývají (nebo by snad jen "mohly" být?) lepší než doslovné, protože ať se ty doslovné snaží knihu převést sebepřesněji, vždycky převedou jen základní příběh (část příběhu, protože samozřejmě celou knihu, ať je jak chce krátká, do hodiny a půl nezadaptujete) a všechno ostatní (v naprosté většině právě to, co dělá knihu .. "zajímavou", viz třeba Kundera) zůstane nepokryto. The Fugitive je celkem volná adaptace Green(e)ovy Moci a slávy, která se - přijde mi - z Green(e)ova díla sama o sobě dost vymyká. Bohužel adaptace sice volná, ale .. chycená za špatný konec. // Zpřeházení událostí, vynechání mnoha (i důležitých) postav je pro dobro děje. // Alkoholismus, dítě, jakýkoliv vývoj postavy kněze nebo jakékoliv podrobnosti o něm, všechny vnitřní dohady .. jak říkám, kdyby to bylo příliš doslovné, bylo by to horší, ale .. udělat z románového alkoholika ("páter Chlast") filmového "dokonalého" kněze, který vylévá alkohol z oken... // Co bylo přidáno působí dost lacině .. policajti chastají, zatímco servírka tancuje na baru .. scéna, kdy gringo (zloděj a vrah) v kukuřičném poli střílí policisty... // U mnohých Green(e)ových románů si snadno dokážu představit, že kdyby byly zfilmovány tímto stylem, při troše snahy by to mohlo dopadnout dobře. Moc a sláva by potřebovala jiný přístup. // Druhý pohled na věc: To, že někdo natočí film o bezpráví (...) neznamená, že to nutně bude dobrý film (byť se to nabízí), což letos neslavně dokázal mj. Daniel Adams. // Třetí: Je to skutečně špatný film? Kdybych si odmyslel (skvělou) předlohu? Je možné na tuhle otázku odpovědět? Není každá filmová adaptace špatná? Není každá filmová adaptace dobrá? Neměla by si žít vlastním životem? Záleží na tom? // Pozn.: V literatuře si v roce 1940 mohli dovolit víc než ve filmu v roce 1947. // P.S.: Že by ho podle té fotky nepoznali? V knize mají k dispozici jen starou nekvalitní fotografii. Tady je ta podoba zjevná... // P.P.S.: Flašinetáři v dnešním Mexiku (a obzvlášť CDMX) jsou otravní. Byla to tak vždy? ()
Útrpný Henry Fonda (v jeho výrazu víc bezvýchodnost než váhání), důsledná práce s kompozicí kříže, vyprázdněný děj (sled výjevů propojený přesuny hlavního hrdiny), zajímavé a netradiční pohledy kamery, práce se světlem a stínem. Plus očividný vklad Emilia Fernándeze ("Nevím, Juane Rafaeli, co jsem vlastně za ženu..." - "Ublížil jsem ti, Maria Dolores?") ()
Řada kritiků viděla mistrovské dílo, já tvůrčí nezdar. Ford zploštil předlohu - Greeneovu "Moc a slávu" - do temnotně černobílého komiksu ve službách katolické propagandy. Jeho patos je zvlášť v symbolických odkazech tu nechtěně směšný, tam prostě zastaralý ; přesvědčuje málokde. Natáčelo se v Mexiku, za účasti velkých domácích jmen : Del Río, Figueroa, Fernández.... ()