Hrozny hněvu

NFR 1989, Oscar 2 : Režie, Herečka VR - Jane Darwell + 5 nominací: Nejlepší film, Herec HR - Henry Fonda, Střih, Zvuk, Scénář (11.03.2004)

„A koho máme zastřelit?“ Tendle biják mi už ňákej pátek nedal dospat. Neumím napsat proč, dyť jsem ani neměl šajnu, vo čem je, kdo ho režíroval a že vůbec vznikl podle ňáký jakože prý slavný knížky. Když sem před pár tejdny číhnul, kdo byl ten Steinbeck, že teda jako hroznej tencto… kabrňák, a jaký farky napsal, celý natěšený sem číhal až budou Hrozny v telině. Tož byly. A byly dobrý. Až na ňáký to dramatický zaškobrtnutí, jak říkaj ti inteligenti. Když třebas jeden chlapík majzne jinýho po palici dřevěnou palicí, tak sem sebou neškub a asi sem škubnout měl, ale páč to bylo takový ospalý, neškub sem. Co ještě nejni dobrý na tomdle filmu, co mi nešlo přes nos, ač si jinač – prauda – moc nevymejšlím, byl ten scénář, kerej furt opakoval to samý: rodinka si sebere svých pět švestek a kamsi se odkodrcá na starý zrezivělý šunce a pak musej pro nepřízeň vosudu znovu sbalit fidlátka a alou jinam a tahkle porád a porád až do konce. No já se stejně nenudil, byly tam pěkně napsaný postavy, takoví milí, vobyčejní lidi, šak víte. Žádný složitosti nevykládali, žádný fajnový řečičky, mluvili jak jim zobák narost. Každej jeden jako druhej. A pak ten dojemnej konec, jak ta stará paní říká „..řeka plyne porád dál“, to bylo takový pěkný, skoro až dojemný. Prostě vobyčejnej příběh vobyčejnejch lidí a každej ho pochopí, v tom se snad nemejlím, když to píšu. 80% Zajímavý komentář: sportovec (24.10.2008)

S Hrozny hněvu mám jeden složitý problém. Jako film, je nejen díky své délce a tématu, poměrně nudnou událost, která se může pyšnit "jen" skvělým obsazením, precizně zvládnutou režií a plakátovým popiskem "podle románu Johna Steinbecka". Ten háček spočívá v tématu. To je nudné od pohledu, ale při hlubším zahlédnutí uvidíme ve snímku opravdu detailní pohled do života zemědělců za velké deprese a jejich snahu přežít (plus boj jednoho odsouzence za lepší svět). Koho právě tyhle "civilní" problémy zajímají, bude spokojen i přes pomalé tempo a velkou délku. Přesto John Ford dokazuje, že je velmi univerzální a dokáže kvalitně natočit prakticky cokoliv (čímž se však nevyjadřuji o scénáři nebo příběhu...). Jako ukázka jedné doby, jde o kvalitní dílo, které by potřebovalo už pouze zabrousit pár hran, ale jako film, který má obstát pro spokojenost diváka je těch nedostatků o něco více... PS: na rozmezí mezi 3-4* a ten Henry Fonda si toho Oscara zasloužil... (29.09.2009)

Jedna z nejlepších filmových adaptací světové kinematografie. Silný sociální apel. Dovolil bych si tady připomenout jeden geopolitický dobový kontext - práva k promítání snímku koupil v roce 1948 ze Spojených států i Sovětský svaz. Film pojednávající o chudých rodinách v Americe během velké hospodářské krize ve 30. letech, které jedou přes půlku spojených států, jen aby si vydělaly dolar denně. Film vybral a schválil sám Stalin se šlechetnou myšlenkou - chtěl pokrokovým sovětským občanům ukázat, jak se žije ve zlé, kapitalistické Americe. Ovšem účinek to mělo přesně opačný - byť je film skvěle natočen a zachycuje mizérii chudých Američanů, obyčejné sovětské návštěvníky kina zaujaly hlavně dvě věci. Jak je možné, že i ta nejchudší rodina si dokázala ušetřit na vlastní automobil? A jak je možné, že i ten nejotrhanější chudák ve filmu vypadá lépe, než kdejaký sovětský předseda kolchozu? Lidé se po promítání srocovali a diskutovali, jak jsou tyto věci vůbec možné. Takové řeči byly samozřejmě v pokrokové, vyspělé a moderní komunistické společnosti nepřípustné, protože nikdo se přece nemá lépe, než soudruzi žijící v SSSR! Promítání filmu Hrozny hněvu trvalo tak jen tři týdny, poté byl snímek ze všech biografů stažen, jelikož se zvěsti o výjevech ve filmu začaly rychle šířit a to, že v Americe může každý, i ten nejchudší člověk vlastnit automobil, podkopávalo správnou komunistickou morálku a povinný dějinný optimismus... (09.12.2007)

Jak už je u Fordových snímků zvykem, scénář je chatrný ("velká deprese" a Steinbeckova adaptace by si zasloužila lepší), zachraňuje ho jen spousta kvalitních hereckých výkonů a fakt, že Ford je výtečný řemeslník a dokonalé černobílé provedení dodává snímku na efektu. I tak jde těžko jit nad 60%. (09.12.2007)

Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Celosvětově divácky úspěšný film. Bohužel, přes filmovou krásu, navzdory mé oblibě Forda, přes popisovanou sociální tragédii vykopnuté farmářské rodiny a přes syrové vylíčení bezmoci byly Hrozny hněvu pro mne k uzoufání neskousnutelným filmem. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=wYFJmm0aK-8&feature=related (18.09.2009)

John Ford není můj šálek kávy. Ano, je to docela zajímavé a působivé, ale ani tentokrát mě jeho snaha nechytne za srdce, což námět rozhodně dovoloval. (25.05.2011)

Film sice není bez chyb, ale ve své době představoval mimořádný počin, protože v dobovém studiovém systému nebylo pro sociální kritiku tohoto typu místo a jednoznačně převládala lehká úniková témata. Literární předloha je vynikající a i když film nevyužil potenciál stoprocentně, drží se literárního děje vcelku věrně a ve své společenské kritice zachází poměrně daleko. Výrazně levicový film, který zobrazuje jednak bezvýchodné postavení farmářů a námezních dělníků v období hospodářské krize, jednak rostoucí solidaritu a vědomí sociální odpovědnosti. Typické je to ve scéně v bistru, kde každý, majitelem počínaje až po posledního traktoristu a servírku, nějakým způsobem podpoří nezaměstnané. Celkový dojem: 90 %. (07.04.2009)

HROZNY, film, jehož nadprůměrnost je bezdiskusní, vyjdeme-li ze současných měřítek, se mění v geniální dílo, zasadíme-li toto srovnání do kontextu filmové tvorby Hollywoodu let třicátých. Tato skutečnost se nezmění ani poté, vtáhneme-li do tohoto srovnávání jiná klasická díla té doby. Bezbřehý, konzumismem maloměšťáctví a nekroceného spekulativního kapitálu prožraný blahobyt dvacátých let skončil proslulým černým pátkem na newyorské burze. Byl-li kdy tzv. americký způsob života ohrožen ve svých kořenech, bylo to právě tehdy. Hrůza a beznaděj nepostihly jen chudinské, ale i střední vrstvy a nemalou část horních amerických statisíc. Mezi normálními smrtelníky, farmáři a jejich čeledí, zoufalství dosáhlo maxima. Prudká levicová reakce, ve svých důsledcích předstihující i tu z šedesátých a sedmdesátých let minulého století, pramenila právě z této existenciální frustrace. Steinbeck a Ford "jen" zachytili to, co bylo součástí všeobecného veřejného povědomí té doby. Skutečnost, že většina hvězd filmů z "továrny na sny" jsou vynikající osobnosti své profese, která je tak trochu i posláním, je známa. Henry Fonda ji - nikoliv poprvé a nikoliv naposled - naplnil beze zbytku. Nebyl na to sám. Bylo by dobře, kdyby toto porozumění hercům bylo i dnes vztažitelné na plné pochopení závažného, nadčasového tématu filmu, který sám o sobě rovněž překonává meze a měřítka své doby. (29.04.2008)

Stejnojmenný román od Johna Steinbecka jsem četl a patří mezi ty nejlepší, které mi přišly pod ruku. Film se drží velice věrně knižní předlohy, dokonce i atmosféra se podařila vytvořit. Henry Fonda jedinečným způsobem zahrál Toma Joada - podle mě jedna z jeho nejlepších rolí. Škoda, že film končí o něco dříve než kniha, která má nádherný závěr. Ale i tak John Ford natočil snímek bezvadně a nemám proti němu výhrad. (10.12.2007)

Vo väcsine filmov je to tak, ze najprv pomalsie trva zaciatok, kym ma vtiahne do deja, ale ked sa tak stane, postupne zacina byt dej napinavejsi alebo zaujimavejsi, az kym nepride este zaujimavejsie finale. V tomto filme je to presne naopak. Zaciatok ma velmi zaujal, stred bol este ako tak zaujimavy a zaver zrazu skoncil tak necakane, ze som sa rozhodol udelit mu 3 * a to som si bol isty, ze mu dam 4 *. Ale nevadi, aj ked viem, ze zaryti obhajcovia tohto filmu ma budu odsudzovat, ze vsak toto nebol akcny film. V podstate bol dej filmu velmi zaujimavy, bavil ma a zo vsetkymi clenmi rodiny som sucitil, pretoze v takej chudobe by sa nechcel nikto z nas ocitnut, pretoze oni nemali sancu zaevidovat sa na urad prace ako v dnesnej dobe a poberat socialne davky. Oni si museli zo dna na den krvopotne hladat pracu, aby mali aspon co najest. Problem bol so zaverom filmu, ktory mi aj napriek svojej dlzke pripadal, akokeby skoncil niekde v strede a teda ziadneho vyvrcholenia som sa nedockal. Okrem dvoch Oscarov za reziu Johna Forda a herecky vo vedlajsej ulohe Jane Darwell mal film este dalsich 5 nominacii, medzi ktorymi boli kategorie najlepsi film alebo herec v hlavnej ulohe Henry Fonda. Avsak Oscara za najlepsi film ziskala v tom rocniku mysteriozna drama Alfreda Hitchcocka MRTVA A ZIVA / REBECCA (1940) a za herca v hlavnej ulohe James Stewart v romantickej komedii PRIBEH Z FILADELFIE (1940)... 17.08.2010 ________ Henry Fonda - (Tom Joad) +++ Jane Darwell - (Mama Joad) +++ John Carradine - (Casy) +++ Charley Grapewin - (Starý otec) +++ Russell Simpson - (Otec Joad) +++ O.Z. Whitehead - (Al) +++ John Quillan - (Muley) +++ Eddie Quillan - (Connie) +++ Produkcia: Darryl F. Zanuck +++ Hudba: Alfred Newman, Danny Borzage +++ Nemecka Cinema - 100% (17.08.2010)

Další z filmů, u kterých jsem nevěděl, do čeho přesně jdu a nechal jsem se překvapit. A překvapení to bylo milé. John Ford si bere na mušku hospodářskou krizi a lidi, kterých se ta krize nejvíce dotýká - prostý lid. Věřím, že v tehdejší Americe tohle muselo vzbudit vcelku rozruch (špatný kapitalismus x komunismus) ale tohle mě ani tak nezajímá jako film samotný, který mě po většinu času bavil. Ne v pravém slova smyslu, ale sledoval jsem ho s napětím, co se stane potom a až na pár hluchých míst a možná až moc šablonovou postavu Henryho Fondy (proti jeho hereckému výkonu ani slovo, ale přišlo mi, že jeho postava je vykreslena jako chudáček, který i když udělá/udělal něco špatně, nikdy to nebyla jeho chyba) to bylo bezchybné a docela depresivní. A to v době, kdy (alespoň co jsem viděl a četl) se točily převážně "veselé" filmy, se cení. 80 %. (26.06.2012)

Perfektne natočený a parádne zahraný (Jane Darwell je neuveriteľná) depresívny, kritický a nepríjemny pohľad na hospodársku krízu. Trošku som mal problém akurát s tým, že hrozne cítiť že to adaptácia knihy a nie samostatne funkčný filmový celok ( občasná skratkovitosť, nedostatočná charakterizácia niektorých postáv, epizodičnosť). Na východ od raja alebo O myšiach a ľuďoch (keď mám ostať pri Steinbeckovi) mi prišli prispôsobené filmovej štruktúre o dosť lepšie. Aj napriek tomuto zádrhelu vynikajúci a dôležitý film 9/10 (08.07.2015)

Kdybych tento snímek ohodnotil 5*, tak by zůstalo celkové hodnocení na 77%. Jelikož dávám 4*, tak se o jedno procento snižuje...nevadí, určitě číslo 76 není konečné. A teď k samotnému filmu. Není třeba zmiňovat, kdo je autorem stejnojmenného románu, na jehož základě John Ford pracoval. Máme možnost nahlédnout do života prostých Američanů, kteří byli nucení okolnostmi opustit své domovy v Oklahomě. Domovy, v níž se narodili, vyrůstali, pracovali, vychovávali další generace a umírali. Jak se říká, "cesty Páně jsou nevyzpytatelné", a tak se stalo. Celé rodiny odjíždějí za slibovanou prací do Kalifornie, sbaleni na nákladních autech. V novém státě jsou ovšem nemile překvapeni vykořisťováním a malé mzdy velmi těžko stačí na uživení celé početné rodiny. Film popisuje osud rodiny Joadových, které potkalo přesně to, co jsem napsal výše. Tom Joad, de facto hlavní postava příběhu, je ztvárněn opět zcela bezchybným Henry Fondem, díky kterému hodnotím 4*, jinak bych dával 3*. V průběhu snímku se objevuje několik scén, které jsou napínavé a zvyšují divákovi tepovou frekvenci srdečního svalu ;) Tom alias Henry Fonda je v příběhu na podmínku propuštění trestanec, takže se musí vyhýbat veškerým konfliktům, což celý film dělá opět napínavější. Samozřejmě ke střetům a afektovanému jednání dojde, což celý děj dramatizuje....Už dost těch slov chvály. Shrnuto, opravdu snímek, který mě potěšil. (01.03.2009)

Sociální drama podle světového románu. Jedna z prvních významných rolí pana Fondy. (09.07.2015)

Když jsem to viděl v televizi, tak mě to něčím zaujalo, přitom na černobílé filmy moc nekoukám. Má to zvlášní nádech, takovou zajimavou atmosféru a celkem se na to příjemně kouká. (10.02.2012)

Velká klasika si mě získala jen částečně. Na jednu stranu film výborně zachycuje tragické osudy chudých farmářů postižených ekonomickou krizí a jejich strastiplnou odyseu za pracovním uplatněním, přičemž mu výrazně pomáhají skvělé herecké výkony a naprosto věrohodné ztvárnění tehdejšího společenského chaosu a nedůvěry. Naproti tomu ho ale zbržďuje dost jednotvárné schéma scénáře, kdy se s hlavními hrdiny stále přesouváme z místa na místo, a hlavně poněkud nevýrazné emoce, které režisér Ford i ve vypjatých momentech odflákl a nedopřál jednotlivým scénám ani celému příběhu téměř žádnou gradaci. Ovšem pořád se jedná o mimořádný snímek, už jen tím, jaké téma a v jaké době se odvážil zpracovat, nemluvě o citlivém a precizním přístupu k dané látce z hlediska historie. USA na počátku 30. let minulého století rozhodně není místo a čas, kam bych se chtěl jednou podívat- minimálně tohle mi Ford svým vyprávěním celkem jasně zdělil. (08.08.2013)

Filmy, které jsou vyráběny jako politické agitky, jsou většinou nedobré, ať jsou točeny zleva, zprava a podle jakýchkoliv předloh. Tak i tento. Filmové řemeslo se může strhat, ale "vyšší poslání" to stejně nakonec pokazí. (12.04.2013)

Jelikož jsem se ještě stále nedostala k přečtění tohoto románu, rozhodla jsem se zhlédnout alespoň jeho filmovou verzi. Dál nemám, co bych dodala. Snad jen to, že se mi OPĚT potvrzuje, jak dokonale realistické a procítěné může Steinbeckovo dílo být... Nebýt prvních patnácti minut (rozhovor Toma s kazatelem byl až příliš "trhlý"), byla by tu další silná nominace na pět hvězd. Nezapomenutelná scéna: Zatímco paní Joadová vaří chudou večeři pro svou početnou rodinu, postává kolem ní vyhladovělá skupinka patnácti dětí. Po vyzvání, aby si na zbylé jídlo "něco" přinesly, se děti rozbíhají k místní táborové skládce, kde se perou o staré kusy nádobí... (09.07.2010)

Poměrně zajímavé přpomenutí hospodářské krize a zároveň stinné stránky průmyslové revoluce v příběhu o rolnické rodině kterou z domova vyženou zlí kapitalisté posílající zlé traktory, které kradou chudým lidem práci. Po odchodu z rodné půdy se rodina slepě vydává napříč Spojenými Státy s vidinou dobře placené práce a cestou poznává že ostatní lidé dokáží být i pěkné svině. I přes své stáří je film poměrně dobře koukatelný, jen mě překvapuje že jsem z něj cítil poměrně značně silnou levicovou orientaci (přitom už v něm je naznačován hon na "rudé") což ve své době v Americe muselo být docela kontroverzní... 7/10 _(ps. dabing na čt2 je vražedný) (09.12.2007)