Nastala chyba při přehrávání videa.
  • nascendi
    ***

    Polovičným tempom plynúci, do hneda ladený poľský film z obdobia II. svetovej vojny, s hlavným predstaviteľom, ktorý mi vizuálne pripomínal malého Brada Pitta ma nemal čím zaujať. Striedanie reality s predstavami jedenásťročného chlapca tiež pútalo moju pozornosť iba zriedka. Takže priemerné hodnotenie je maximom, ku ktorému som ochotný pristúpiť.(12.12.2014)

  • radektejkal
    **

    I když tu je dobrý nápad, i když je to dobře natočeno, nemusí to být dobrý film. A zde jako by chybělo nějaké pojivo, které by to celé dalo důvěryhodným způsobem dohromady; nějaký akord, na který by se dalo harmonizovat. Film se tak nějak sune od desíti k pěti, až je člověku líto námahy, která do něj byla vložena. Měl jsem podobný pocit jako u Menzlova "Obsluhoval jsem..." Pokud se se dá režie přirovnat k šachům, při nichž je nejlepší ten, který vidí co nejvíce tahů dopředu, pak tohle nebyla dvouhodinová partie, ale turnaj bleskovek... A pokud nám distributor říká, že (režisér) "mistrovsky kombinuje brutální obrazy války se sny a představami dítěte...", pak místo "mistrovsky" by spíš mělo být "mechanicky".(14.3.2016)

  • Volodimir2
    *****

    Je rok 1939 a blíži sa 2. svetová vojna. Marek žije v dedinke Venice, kde chlapci v katolíckej škole píšu v noci svoje sny na kúsky papiera a vkladajú do múrov kláštora. Toto je príbeh o ceste, ktorá sa nikdy neuskutočnila, je to príbeh v ktorom sila snov z cestovania do Benátok nahradili zatopené pivničné priestory v rodinnom sídle Marekovej mamy. Vo svojom živote u tety brutálne nastúpi do vojny a tak symbolické zasvätenie dospelosti, spojené s dlho očakávanou cestou sa odkladá.(18.4.2015)

  • Snorlax
    *****

    Čarokrásná práce se světlem, když děti leží na kopci a pozorují koupající se vojáky, slunce zlatí jejich vlasy a tvoří kolem jejich hlav svatozář. Celý film spíše připomíná procházku galerií plnou nádherných obrazů, které pečlivou volbou světla a stínu štěbetají se svým sousedem příběh válečného života viděného dětskýma poetickýma očima. A k tomu občas hlubokým basem odněkud zazní hromování a všechny obrazy se leknou, zatřesou a ztichnou, neboť chvíli zní hlas jen toho jednoho, chladného a cynického, plného krve a násilí. Zasvítí, ale záhy pohasíná, protože dětská duše je příliš silná, aby podlehla svodům beznaděje, když je nejhůře rozkáže ruce svírající kámen, aby jej hodila a rozbila sklo jako symbol božího odrazu, kterému přestává věřit.(5.6.2020)

  • Mulosz
    ****

    Nemelo to tak velkou silu, jako napr. Pornografia nebo Afonia i pszczoly, ale jak jsme u Kolskeho zvykli, v kontextu celosvetove tvorby opet nadstandardni uroven, od zakladni myslenky po vysledne zpracovani. Udelat si Benatky ve vlastnim sklepe, proc ne.(25.10.2011)