Reklama

Reklama

Lidé a párky

  • USA People and Sausages (festivalový název) (více)

Obsahy(1)

Film je součástí a byl vydán na DVD s názvem Film - náš pomocník.
Rozsáhlá kolekce informačních a osvětových filmů z let 1948 až 1959 reflektuje proměny české společnosti 50. let v jejích pracovních zvyklostech i volnočasových aktivitách. (Filmexport)

Recenze (16)

roswelll 

všechny recenze uživatele

Filmový fejeton Pavla Blumenfelda, je situován do prostředí pražských automatů, bufetů a levných jídelen. Snímek komentuje stravovací návyky místních konzumentů, zaznamenává obědové tlačenice i poklidné odpolední chvilky. Záběry běžných hostů pak kombinuje s hereckými hříčkami i režisérskou sebereflexí o hledání filmového námětu. Komentář namluvil Karel Pech. ()

filmsim 

všechny recenze uživatele

Tleskám, něco takového se jen tak nevidí a v dnešní době už vůbec ne. Po skoro 70 letech mít pocit, že snímek i přes svou černobílnost a jasné stáří působí přítomným dokumentárním dojmem a ve kterém i po tolika letech skvěle funguje humor a nevšední realistké pojetí. Je to skvělý odkaz doby dávno minulé, zasazený do "útulného" rychlého občerstvení typického pro naše čecháčkovství. Objevují se zde epizody lidí, které výborně fungují a dokreslují Blumenfeldův záměr o praktické vyobrazení měšťanů této doby. V rozsahu 12 minut tento úkaz snad ani nemohl fungovat lépe. 9/10 ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Je ten filmeček inzerován jako dokumentární, ale tu dokumentární hodnotu nabyl hlavně až časem, původně je to film z velké části výchovný a agitační. Nostalgie je velká čarodějka, takže dnes jsou zábavné i ty pasáže o potápkách, které v své době měly být satirické. Ale mnohé reflexe lidských typů, které se v automatech vyskytovaly, jsou vlastně nadčasové. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Dynamická, zkratkovitá, ale přesto komplexní a trefná je tato sonda do života lidí navštěvujících pražské bufety. Snímek je typický pro těsně popřevratovou dobu. Sice je prostý ideologie, ovšem obsahuje tu skrytý, tu trčící sociální komentář. Díla v pozdních čtyřicátých letech nebyla primárně propagandistická - a kvůli tomu byla ještě zákeřnější, ale na druhou stranu jsou v klidu sledovatelná i dnes - pokud si je divák schopný uvědomit, kam ten čtyřicetiletý experiment vedl. ()

Ironfood 

všechny recenze uživatele

Desetiminutová sonda do podniku s rychlým občersvením v poválečném období. Za dokument bych to ovšem neoznačoval, když je vše nahrané. Moc zábavné to taky není (pobavili jen poslední mohykáni dobrovolné nezaměstnanosti). ()

Arkanoid 

všechny recenze uživatele

Nenáročný úsmevný kraťas poteší pohodovou atmosférou a príjemným rozprávačom, ku plnému počtu mu chýba však viac humoru. ()

Adramelech 

všechny recenze uživatele

Je pozoruhodné, jak se film míněný jako reklama s trochou humoru a satiry může během času proměnit v zajímavý dobový dokument. Rok 1948 sice nepamatuji, ale snad bych zde mohl zmínit historku z roku 2014, kdy jsem byl v jedné lidové jídelně svědkem téměř filmové scény. Asi 35letý muž tam přišel na oběd se svou sotva tříletou dcerou. Koupil vepřo-knedlo-zelo do hlubokého talíře, jídlo nakrájel a oba pak konzumovali každý jednou vidličkou. Holčička nejprve seděla na stole, aby se k talíři vůbec dostala, ale pak jí personál přinesl dětskou židli, na kterou se postavila a mohla jíst pohodlněji. Vidličku držela celou rukou, neboť tak malé děti to ani jinak dělat nemohou, pokud se chtějí najíst. Ještě nedisponují potřebnou koordinací prstů. Navzdory omezením daným věkem však holčička jedla dovedně, nic netrousila kolem sebe, a co nabodla či nabrala, to také úspěšně dopravila do úst. Navíc jedla ne-li přímo hltala s úžasnou chutí a s vysloveně blaženým výrazem v obličeji. Skoro to vypadalo, že by jí nevadilo, kdyby přicházela s potravou do kontaktu častěji. Otec i dcera byli oblečeni chudě leč čistě; zámožní lidé do takových jídelen ostatně ani nechodí. Mimochodem, hned vedle jídelny se nachází úřad práce pro Prahu 2. Když vidím fotky hladovějících afrických černoušků, tak je mi to jedno, ale bílé děti by v chudobě vyrůstat neměly... ()

seeba10 

všechny recenze uživatele

WTF? "Tak tedy potápka, stále méně obecná, původu protektorátního, sporadicky se vyskytující, protože pořádnou prací, úspěšně hubne." Úchyláci a nepracující plebs čekající na zbytky jsou top zdokumentované skupiny. Jinak není nad cigárko u párku nebo lívance. ()

Binne 

všechny recenze uživatele

Pro pamětníky jistě velmi příjemné zavítání do dob dávno minulých. Pro poměrně mladší pozorovatele relativně unikátní vhled do standardu lidského bytí, které se ani s dobou příliš nemění. Jsou patrné agitační prvky, které mají zdánlivě plnit výchovnou úlohu. Na druhé straně se jedná o dokument natočený na poměrně těsném prostoru v blízkosti velkého množství lidí. Každé sousto svého párku prokládají vřelými úsměvy na cizí tváře, přičemž sdílení jednoho pultu s někým, koho nikdy neviděli je pro ně zcela přirozené. Ocitáme se v době socialismu, kde rovnost byla nad rovnost a všichni jsme byli jednotou, která kráčela ke společným zítřkům. Jak harmonické prostředí s přátelskou atmosférou, které nebralo ohled na společenské postavení. Spíše, než aby dokument odrážel jakýkoli režim, který v té době ovládal život každého z těch lidí, zaměřuje se na všední radosti, které do dnešní doby zůstávají stejné. Dokument sám o sobě nemá příliš velkou výpovědní hodnotu, je ale zdrojem jiného úhlu pohledu na rok, v němž jsme si zvolili dobrovolně komunisty. Z roku, který odstartoval krvavá padesátá léta a spolu s nimi i monster procesy v plném rozsahu, doba, kdy nadšený hlas Josefa Urválka hovořil k drahým soudruhům o zradě Trockysticko sionských zrádců, doba masivního zatýkání a prvních propagandistických akcí. Dokument je o lidech a jejich párcích. ()

Víteček 

všechny recenze uživatele

Dokument? Jaký dokument? Tohle je jen připitomělá nahraná agitka, která se snaží být za každou cenu vtipná. Ne, raději párek. ()

Reklama

Reklama