Brestská pevnost

Dlouho se mně nestalo, abych z nějakého válečného filmu byl tak nadšený, jako právě z Brestské pevnosti. Přiznám se, že tento německý pogrom v okolí města Brest jsem nevěděl, ač je to jedna z nejvýznamnějších událostí běloruské historie druhé světové války. Alexandr Kott nicméně udělal výpravu takovou, že srovnatelná by mohla být snad jenom se Zachraňte vojína Ryana. Samozřejmě si ani zde Rusové nemohli odpustit pár patetických momentů, jako třeba, že opravdu hodně silně dávali najevo, jak moc velkým problémem byl nedostatek zbraní. Lidé pak hrdinsky pochodovali na smrt a nezacukli ani koutkem oka, že by chtěli změnit něco ohledně toho, že jsou v první linii a nemají ani zbraň. Místy chybělo místo pro logiku, ale dá se to odpustit. Kór v tak velkém filmu. Každopádně nejenom efekty, ale i pohled dítěte dělá z tohoto filmu místy až strašidelný příklad jednoho válečného momentu, který je tu popsán víceméně dopodrobna. Nemám, co bych víc dodal. Válečný film, co je tak na půli cesty mezi psychologickým válečným filmem a čistým válečným filmem plným výbuchů. Přesto ale oboje dělá tak dobře, že se těch 138 minut nedokážete přestat koukat. Viděno na základě Challenge Tour 2015. (03.05.2015)

Úvod je jak od Honzy Svěráka (a to nemyslím nijak pejorativně), idylka je rázně ukončena scénou bombardování, která se právem může okamžitě zařadit do zlatého fondu těch vůbec nejlepších a nejpůsobivějších válečných scén... A poté již následuje "klasický" ruský přístup k látce z druhé světové; tedy ultra zlí a podlí Němci v roli bezejmenného cannon fodderu (ne, že bych od Rusů čekal něco jiného, ale překvapili by) a pro Rusko typická značná míra "gerojismu" a patosu. Oboje ovšem film celkem v pohodě ustojí a úspěšně balancuje na hraně ještě snesitelného a nesměšného; a že desítky a desítky scén ve stylu bosý neozbrojený rudoarmějec běží zpomaleně vstříc Wehrmachtu pouze s okenním rámem apod. není zrovna lehké režijně ustát se ctí. Problém je, že se tento styl po hodině přejí a spíše až otupí a to v té zbývající hodině je to stejné, akorát v ještě hojnější míře. Být navíc pokrácena i linie mladšího Akimova, která se neúspěšně snaží být něčím ve stylu Jdi a dívej se, jen na nezbytné minimum, tak je to o třídu lepší. I tak jde ovšem o dobrý film, kdyby to však bylo méně pro ruského člověka a více i pro zbytek světa ocenil bych to více. (05.06.2011)

Obrana pevnosti Brest se stala jednou z prvních významných bojových střetnutí Velké vlastenecké války...... Dojmy: VÝBORNÉ! (Sovětský) Ruský válečný film o bránících se a bojujících lidech v pevnosti a malém Saňjovi, který splnil rozkaz a všechno nám odvyprávěl, dokonale mísí historická fakta spolu se zajímavými obrázky. Organizovaní obrany s (téměř) holýma rukama (nevěřil bych, že to řeknu) - SOVĚTSKÝ ČLOVĚK JE NEOBYČEJNÝ! Syrové záběry z bojiště při kterých často dochází ke zrychlení tepu a situace, kdy se z kluků stávají chlapi. Pěkně od začátku, až DO KONCE! V plné kráse a síle! Až po zoufalství pološílených vojáků či obyčejných lidí. Ve válečných filmech jde o realitu. Tohle je hodně reálné. Zapomeňte na Leningrad. Vlastně se divím, že jsem nedal 5*. Možná proto, že neumím ,,kozáčka“. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Už mi to udatné ,,HURÁÁÁÁÁ“ chybělo! 2.) Připravuji obranu a nemám moc (střelných) zbraní. 3.) Zjistím, proč je Akimov udatné příjmení. 4.) Veni, vidi, vici – jen jsem to zatím nikomu neřekl. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ ** (19.03.2011)

Překvápko od Rusů. Jeden z nejlepších válečných filmů, co jsem kdy viděl! Super kamera, Plno krve, Převážná stopáž válčení.. Neuvěřitelné co neznámý Autor s neznámými Herci dokázal Natočit! Doporučuji Všem Fanouškum válečných filmů bez debat! (19.06.2012)

Kvalitní bělorusko- ruský válečný film, o obraně Brestské pevnosti. Na rozdíl od Ozerovova filmu Boj o Moskvu, který v první části věnuje obraně Brestlitevské pevnosti také velký prostor, se Brestskaya krepost nedívá jen z pohledu velitelů a vojenských rozkazů, je více osobní výpovědí očitého svědka, v té době maličkého kluka - kadeta a trubače. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=g4eODo-WfUs (23.01.2012)

Technicky pecizní záležitost, jejíž hodnocení ovšem není úplně jednoduché. Na jedné straně několik perfektních režisérských fines (viz několikrát zde vzpomínaný záběr s letadly odrážejícími se na vodní hladině), obvyklá sověts-é-pardon, ruská naturalističnost (neuhýbání kamery před utrženýma končetinama, špína po chvíli bez vody), dobrá technika (výborné repliky tanků Pzkpfw III - vyrobené zřejmě z "béemdéček") a celkově výborné technické provedení. Na straně druhé trochu chybí jednotná linie, film přeskakuje z polohy historické do osobních příběhů a zpátky ne zrovna plynule. Navíc mi ta předválečná idyla k sovětské realitě moc nesedí. Hrdinské ano, nesouhlasím ovšem s tím, že by byl film patetický, podle mě to bylo vyvážené. Třeba Fomin když vyjde tváří v tvář Němcům kryjícím se za civilisty se zachová "hrdinsky", ale je přitom ochromený strachem. O to je to působivější. A jednotlivé osobní epizody jsou velmi působivé, např. krátké shledání otce s dcerou mi vehnalo slzy do očí. Evropské, potažmo ruské vyjadřování emocí tváří v tvář těžkým situacím na plátně sedí více než zámořská rozmáchlá gesta. Celkově se mi film rozhodně líbil a fandům válečné kinematografie ho můžu doporučit. (23.10.2011)

Nemám tolik zkušeností s ruskou/sovětskou válečnou tvorbou (ke srovnání se mi nabízí nejvíc Jdi a dívej se), ale Брестская крепость patří v daném žánru mezi to nejlepší, co jsem kdy viděl. S výše uvedeným filmem má společného dětského hrdinu, nebojácné sovětské vojáky a také realičnost (až na pár výjimek), naturalismus. Bretská pevnost není natočena tak syrově jako Иди и смотри, ale to je v tomto případě spíš výhoda, protože v mnohých scénách může svojí výtečnou výpravou a technickým zázemím směle konkurovat hollywoodským příbuzným. Nezdravě poklidný začátek se mi s odstupem času přecejenom zalíbil, natahovaný konec mě už pak docela zklamal (odkaz na Ryana?!). Vše mezi tím je napínavé válečné drama, které ocení snad každý fanoušek žánru a filmů z II. světové války, takže se tentokrát plácnu přes kapsu a dám možná ne úplně objektivních, ale z mého úhlu pohledu zcela zasloužených 5*. (13.05.2011)

Je to dosť dobrá vojnová dráma z ruskej produkcie. Má veľmi dobrý príbeh o posádke pevnosti, ktorá si žije obyčajným životom, pričom väčšina neverí, že by mala začať vojna s Nemcami a preto nie sú ani dostatočne pripravení. Ale čoskoro sa presvedčujú, že sa mýlili a tak musia čeliť hromadnému útoku lepšie vyzbrojených Nemcov, ale sovietski vojaci sa len tak nevzdajú a urobia všetko preto, aby agresora zastavili. No uvedomujú si, že sú v tom sami a že vyhrať takýto boj je prakticky nemožný. So spracovaním som dosť spokojný, pokojný úvod pôsobí vzhľadom na celkovú situáciu až prekvapivo idylicky, ale aj tak to má svoje čaro a dá sa aspoň čiastočne zoznámiť s pár výraznými postavami, takže mi to sadlo. A po tej rozbehovej dvadsaťminútovke sa to už naplno rozbehne a skutočne ma veľmi príjemne prekvapilo, ako to celé pôsobí tak dynamicky a intenzívne, keďže na prípravu nie je prakticky žiadny čas a útoky nepriateľa neutíchajú, naopak len silnejú, vďaka čomu ma to výborne vtiahlo. Navyše sa dej neustále presúva po rôznych miestach pevnosti, pričom na každej z nich sa vždy nájde nejaká výborná postava, vďaka ktorej som im fandil o to viac a ešte poteší aj viacero menších, osobnejších príbehov, hlavne chlapec hľadajúci svoju kamarátku naprieč celým bojiskom alebo dvojica mladých zamilovaných. Ale očakávane už časom predsa len cítiť, že film už nemá čo nové ponúknuť a začne pomaly upadať do stereotypu, kvôli čomu ma už hlavne posledná tretina bavila podstatne menej, než prvá polovica, ale aj tak som sa ani v tých slabších častiach nenudil a pozerá sa na to dobre až do konca. Akcie je tu dosť a páči sa mi. Platí o nej prakticky presne to, čo aj o spracovaní, takže spočiatku je intenzívna a časom sa už kvôli odohrávaniu v tom istom prostredí nutne začne opakovať, ale aj tak je skvelo natočená, pôsobí dostatočne veľkolepo a správne drsne, poteší výber techniky, hlavne na nemeckej strane a nájde sa tu aj viacero nezabudnuteľných momentov, hlavne ťažko zranený muž chrániaci svojho syna pred granátom. A nevadila mi ani tá dávka typického ruského heroizmu, to už k takýmto filmom patrí. S hereckým obsadením som dosť spokojný, výborná postava chlapca, dvojica výrazných dôstojníkov a ešte plno zaujímavých vedľajších postáv. Réžia a technická stránka sú výborné, skvelá vizuálna stránka, má to tú správnu atmosféru, drsné prevedenie a ani emócie nie sú najhoršie, v rámci žánru tu nemám čo vytknúť. Takže tu ma mrzí skutočne iba to, že to časom upadne do stereotypu, ale aj tak patrí Brestská pevnosť rozhodne medzi tie najlepšie vojnové filmy za posledné roky. 76% (01.06.2014)

Němci nečekaně přepadli svého spojence, s kterým si výtečně ideologicky rozuměli (pozdější dokonalý a největší úspěch Stalina vůbec je, že nacionálnímu socialismu říkal fašismus a přesvědčil SSSR a později svět, že fašismus není popravdě levice, ale ultrapravice). Rozhodně si nehráli na fair play, takže přepadení bylo drsné. V extrémně rychlém pohybu vpřed, který měli již nacvičený z půlky Evropy, jim kladla ruská armáda a další síly jen velmi chabý odpor. Pozoruhodná výjimka je Brestská pevnost přímo na tehdejší hranici s Německem zabraným zbytkem Polska (hranice byla posunuta invazí SSSR do Polska 2 roky předtím). Ta se svými bastiony, příkopy, desetimetrovými zdmi a náspy spolu s počáteční posádkou 9.000 vojáků proti 17.000 (ruská i německá wiki) vzdorovala týden naplno, a další týdny ojediněle, jako ostrůvek hluboko v týlu. Tento v plném slova smyslu sovětský válečný film má řadu kladů -- uchvacující kameru, skvělý dojem autentičnosti postavený na doladěných detailech (technika, reálné "opotřebovaní" fyzické i psychické). Dále ale nastávají otázky. Opravdu obě strany postupovaly tak takticky špatně, jako je ve filmu zobrazeno? Jdou Němci útočit na pevnost, kterou už pouhé dva roky předtím jednou dobyli, nekrytí, pěší, vycházkovým krokem, v počtu desítek vojáků, na volném prostranství proti opevnění? Umějí Rusové bojovat jinak než vrhnout všechny muže do frontálního útoku, což je strategie, kdy na vaší straně musí být totální převaha, i ve stavu početní a výzbrojové nevýhody a do kopce a přes řeku? Když dopadají na nádvoří pevnosti bomby, musejí desítky vojáků pobíhat nikoli odněkud někam, ale několik minut do kruhu, aby šlo točit estetické exploze hlíny s krví? (to je samozřejmě neobratnost režie). Pokud je toto historicky věrohodné, pak se nedivím počtu padlých. Letecké útoky pomocí CGI animace jsou místy neobratné (fyzika letu), místy výborně (střemhlavé bombardování štuk). Z hereckých výkonů zaujmou velitelé a několik dalších osob. Byl jsem trochu nesvůj z toho, že film postrádá výrazného hlavního hrdinu, mladý chlapec Akimov je totiž jen vypravěč, který představuje osudy osazenstva pevnosti, nikoli ústřední hrdina. Nicméně to je asi deformace poté, co člověk viděl spoustu filmů hollywoodského formátu, které se bez cool hrdiny neobejdou: Zde je v nejlepší tradici sovětského klasického filmu kolektivní hrdina. Trochu zamrzí zarputilí velitelé, kteří situaci tváří v tvář nezvratnému osudu využijí k zaujímání póz a vyslovování přeci jen trochu moc patetických hlášek. Také vykreslení invazních sil je ploché poněkud přes snesitelnou míru. Chybí i zasazení do doby, zdá se, že se v Bělorusku nedá k diktátorskému rudému režimu moc vyjadřovat. Podtrženo sečteno, dobrý film s potenciálem být mnohem lepší po sestříhání a přetočení pár dialogů. (03.07.2013)

Velkolepá záležitost. Pohled na válku očima Rusů se vážně vyvedl. Excelentní práce s kamerou, výtečné herecké výkony vcelku neznámých tváří.... Možná nejlepší válečný film poslední dekády - 90%. (10.03.2011)

Jak hodnotit válečný film, těch možností je mnoho; třeba z hlediska vojenské techniky, tak to u mě vcelku nepřichází v úvahu, je to velký, růžový, jezdí to po lese a louce, je to tank, já jsem spokojená, v tomhle věřím všem kritikům, kteří poznají který podvozek, nástavec a bedna od banánů byla použita a zda je výsledek věrohodný (tady prý je). U letadel tedy ano, ta vypadala tak, jako v ruských válečných agitkách, ruská byla hezky přátelsky baculatá a německá byla podle ksichtu zlá. Další možnost jsou věrohodné osobní příběhy, ať už opravdové (tady velmi často), nebo smyšlené (podle principu, tohle se někdy stalo nebo se stát mohlo), v tomhle ohledu si divák nemá na co stěžovat. Těch epizod, ať ukázaných nebo aspoň odvyprávěných, je tu hodně. Fomin, vyznamenaný s velkou slávou šestnáct let po smrti, což si jistě jeho rodina, patnáct let po smrti (ano, postřílet zajatce, zejména jsou-li to ženy a děti ... co k tomu říct, jak se říká u nás v pohraničí, mrtfa Němec, topra Němec) užila náramně, stejně jako si to vychutnali všichni ostatní po smrti vyznamenaní. Pokud v tomhle filmu někdo vidí patos, koukám koukám, div si oči nevykoukám, ale fakt ne. V čem? Mrtvá milenecká dvojice? Patos by byl, kdyby se vzali (dobře, přiznávám, přesně v to jsem doufala, taková naděje v lepší příští). Je patos projev milosrdenství vůči umírajícímu koni, nebo v tom, že otec brečí, když se najde jeho dítě, které považoval za mrtvé? V tom, že člověk před smrtí vytáhne fotku rodiny? V tom, že děd, který nějakým nedopatřením přežil, vypráví veselé příběhy o tom, jak kolem něj umřeli postupně všichni, koho znal, svému vnukovi? Jsem zvědavá, zda se ukáže, že Alexej Kopašov je stejnou hvězdou, jako Nikolaj Burjlajev, který kdysi jako dětský voják zazářil v Ivanově dětství. (24.11.2013)

Sovětský občan vydržel vše. Kromě smrti teda. V tomto postsovětském díle je však gerojská laťka naštelována snesitelně. Občas je tu dokonce kladen i důraz na člověka! Proč ne, trikově solidní, historicky opodstatněné, slušně zahrané. Jenom ty výpady z hrádku se tak nějak liší - buď je úspěšný a umírají pouze berlínští, nebo ne a potom padne tolko Ivan. Povinná záležitost pro všechny rusofily, pedofily (ten kluk je tak sladkej!) a militanty. (30.05.2012)

No, bouchá to tam pěkně, všechna čest pyrotechnikům... Ale kde že se vytratila ona pověstná ruská zemitost a naturalismus? Autoři Brestské pevnosti se nám skrze Akimovův voiceover snaží namluvit, že ukázali válku děsivou a krutou, ale divákovi těžko ujde, že ji ve skutečnosti zachytili hollywoodsky efektní a estetizovanou. Výbuchy a bortící se budovy lahodí oku, zabití tiše padají k zemi bez agonického úpění a dokonce i raněným hrdinům ty krvácející rány spíše dodávají drsný, rambovský vzhled, než že by evokovaly bolest a utrpení. Tohle mi nakonec vadilo více než skutečnost, že filmu chybí koncepce a vypadá jako skládanka z několika jiných (lepších) snímků, či scény, v nichž rudí bojovníci holýma rukama kosí po zuby ozbrojená vojska hákového kříže. (13.02.2012)

Jak bych to tak řekl, je to válečný nášup, který je přímo nabit válečnými scénami. I když na druhé straně, nic na válce není zajisté hezké. Četné nové ruské filmy těžící z historie druhé světové války ať tak nebo tak, už nejsou to, co to bývaly, ale v tomto případě z tohoto stereotypu tento snímek určitě vybočuje. Nejenže se opírá o skutečné události operace Barbarossa, která právě při přepadení Ruska narazila u pevnosti Brest na překvapivý odpor, ale poměrně nepřehnaně zachycuje události, které se tak mohly přihodit a jeho smyslem bylo vylíčit události hrdinství obyčejných vojáků. A podle mého názoru se to podařilo natočit opravdu výtečně a s neobyčejnou citlivostí, kde je cítit opravdu drsnost války. (10.12.2011)

Keď som pred niekoľkými mesiacmi prvýkrát zaregistroval existenciu i dobré recenzie na tento ruský vojnový film, nepochyboval som, že to bude bomba. Každý, čo i len trochu dostupný a kvalitný ruský film si nenechám újsť a rusi opäť potvrdzujú, že to vedia. Neviem aký rozpočet pomohol tomuto výbornému výsledku, ale lacný film to určite nebol. Nechýba množstvo komparzistov, obrovské bojové scény i tiché rozbombardované ulice plné mŕtvol. Množstvo postáv, i menších, vo filme režisér výborne obsadil a každá dejová linka či postava tu má svoje miesto. Ústrednou postavou je malý, ale smelý chlapec, ktorého spomínanie a rozprávanie už ako starého veterána súčastnosti sprevádza film. Ja osobne by som dal chlapcovi v tomto filme ešte viac priestoru. Určite mnohých napadne prirovnanie k výbornému filmu E. Klimova Idi i smotri , ale až takejto psychickej brutality sa tu nedočkáme. Spája ich hlavne detský hrdina, ktorý prejde vojnovým peklom. Nenudil som sa ani sekundu a aj kľudné pasáže sú nádherne natočené (chytanie rýb s Naďou) a podfarbené dojímavou hudbou. Úvodné bombardovanie je fantasticky natočené, výbuchy majú správnu šťavu a nie každý film ukáže ten pravý chaos a bezmocnosť pri náletoch. Film obsahuje množstvo skvelých i drsných scén, no najviac mi utkvela v hlave scéna v závere, kde jeden z posledných ruských vojakov hraje na harmoniku, no nie dlho. Nie som zástancom sťahovania filmov z internetu, ale ak je film nedostupný, musím voliť túto možnosť. Akonáhle výjde DVD či Blueray, neváham ani sekundu. Jeden z najlepších vojnových filmov, ruských určite. Distribútory, budíček! ... Ruský film žije ! 90%. (05.07.2011)

Rusové měli vždy dobré válečné filmy, leč mnohé z nich byly až příliš SSSR propagující, což je ovšem pochopitelné, když vznikaly v době, která tohle nesla s sebou, a kromě toho si musíme uvědomit, že Rusů zemřelo daleko nejvíce, takže i to je možná důvod, proč v mnohých starších válečných snímcích Němci umírali rychle a Sověti při pomalých záběrech (např. Osvobození). Charakteristické pro jejich filmy bylo, je a asi i bude, že vlastenectví z nich přímo čiší a to dodává na sugestivní výpovědi. Brestskaya krepost je velmi zdařilý snímek, který nenudí, dokonale ukazuje otřesnost, zrůdnost a syrovost války. Obdobně jako v Jdi a dívej se, tak i zde je hrdinou mladý chlapec, jenž svoji odvahou velmi pomáhá vojákům. Na konci snímku z něj však není psychicky zničená troska bez veškerých rysů dětské tváře, jako tomu je v případě vzpomínaného sovětského filmu. Je jedině dobře, že diváci mají možnost pohlédnout na politicky neangažovaný válečný počin ze sovětského pohledu, protože Afriky a Normandie už tu bylo ažaž. Po zhlédnutí Brestské pevnosti nám nemůže zbývat nic jiného, než víra a naděje, že něco podobného (či ještě horšího) se již nikdy nebude opakovat! Hodnotím 4*, ovšem zvažoval jsem i lepší hodnocení. . . . Chyba: Asi 50. minut před koncem si můžeme všimnout, jak se hlavní hrdina - chlapec Saško - poraní na hlavě, konkrétně na pravé straně a je od krve až na spánku. V následující scéně se dostane do kantýny k Anii a můžeme si všimnout, že krev je pryč. Záhy následuje záběr, kdy opět krvácí až ke spánku a hned poté krev opět zmizí. Dále už je poranění až do konce filmu viditelné. (21.02.2011)

Brestská pevnosť je asi jeden s najlepších vojnových ruských filmov. Skvelá výprava, kostýmy, akcia, fakt pútavo a drsne natočene, kde je doslova vidieť prečo je vojna peklo. Trošku mi chýbali lepšie napísané postavy, ktoré by si divák trošku obľúbil. 85% - 4* (17.09.2017)

Rusové umí. Kde jsou ty doby neslaných a nemastných válečných filmů (samozřejmě tam byly i vyjímky) ze sedmdesátých a osmdesátých let... Tohle je vlastně můj první film o spojenecké zradě a napadení SSSR Němci. Mezi námi ten pakt Stalin - Hitler, to stejně nemohlo fungovat... Válka mne baví a velmi zajímá, ale podrobnosti o tom jak to probíhalo v pevnosti neznám. Byl jsem tedy odkázán sledovat děj tak jak mi jej předložili tvůrci. Rusové válku umí a zejména pyrotechnické efekty. Když někam dopadne dělostřelecký granát, není to jen rána od kapslíku a oblak dýmu jak vídáme jinde. Zde prostě vyletí do vzduchu hromada země ... Když to koupí barák, tak mu prostě upadne stěna... Řada věcí byla do filmu dodělávána počítačovou animací (třeba letouny), ale bylo to provedeno velm slušně. Hned od úvodu nás film seznámí s několika hrdiny, kteří měli při obraně pevnosti zásadnější význam. Všechny tyto linky držely pohromadě a neměl jsem problém se celkem velkou řadou postav identifikovat a rozeznávat je. Jak jsem psal, nevím jak to v pevnosti bylo. Některé scény se mi však nezdály. Ziňuje to tu i DaVIDˇ82. Když byly Rusové napadeni, chápu že po dělostřelecké přípravě a bombardování neměl každý u sebe zbraň. Většina jich však nějakou našla. Nechápu, proč proti Němcům, vstupujícím otevřeným prostranstvím hoši vyběhli se známým URÁ jen s polníma lopatkama v ruce a nechali se kosit palbou. Chápu, že to mělo na Skopčáky asi děsivý účinek a že pak se skupinka vojáků skutečně dostala až k boji muž proti muži, ale logičtější by bylo zůstat v domech. Mělo se čekat až nepřítel přijde až před okna a pak ho zasypat palbou z krytých střelišť... Tyto scény jsou ve filmu vícekrát, přičemž při jedné Rusové sebevražedně běží přes most na jehož konci mají Němci zátaras s emgéčkama 42 a kosí je jak mouchy... Ale kdo ví. Rus nehleděl na člověka a těch případů, kdy Němec prohrál boj jen proto, že byl zavalen hordami často neozbrojených vojáků je známo vícero... Musím uznat, že tady mi ruští herci přišli velmi sympatičtí, nepřhrávali a kamandirové družstev měli správné charizma. Oceňuji i množství naturálních scén, které do takovéhleho snímku prostě patří. Jak jsem tak sledoval statečnou obranu pevnosti, říkal jsem si kolik schopných lidí i v tom roce 42 ze sovětského velení hnilo kdesi v gulagu či bylo zrovna popravováno kulkou od NKVD. Stalinovy čistky v armádě Němcům asi dost při počátečním napadení pomohly... Tohle je další ze skvělých válečných filmů a doporučuji jej vidět. Dávám 4 hřebícky z bagančat. kulaté! * * * * (13.06.2014)

Tvůrci se až moc snaží dojmout a konec přesahuje meze slušného citového vydírání, ale i tak jsem jim to sežral. A scény válečného běsu jsou na špičkové úrovni. (09.06.2012)

Na východní frontě boj. Dokonalý válečný film se dá natočit i bez účasti známých obličejů a pobrekávání na hřibitově. (04.04.2011)