Stud

Odvážné, upřímné, vizuálně úchvatné drama, ve kterém se toho příliš nenamluví, a které má i přesto obrovskou výpovědní hodnotu. Drama, ve kterém ani jednou nepadne slovo 'shame', a přesto vás při jeho popisování okamžitě napadne. Drama, které zobrazuje člověka s nepříliš známou závislostí, a přesto takovou, kterou v mírnější formě zná snad každý dospělý člověk na Zemi. Tak podmanivý, tak komplexní film s tolika zapamatovatelnými scénami jsem už dlouho neviděla. Záleží totiž jen na vás, co si z něj odnesete. Každý z nás si totiž vytváří vlastní realitu a ve filmu, který disponuje tak nejasnými fakty, tak intepretací otevřeným dějem, to platí dvojnásob. Je vaše vlastní vědomí tak může určit, kdy (a zda-li vůbec někdy) přestanete vnímat hlavního hrdinu jako docela normálního člověka a začnete jeho projev považovat za známku nemoci. A mě přesně takové filmy baví, protože filmů, které se vám snaží do hlavy narvat svůj pohled, je více než dost. I proto si nakonec nemůžu odpustit jednu malou, závěrečnou výtku: Ukončit film o tři scény dříve v koupelně nebo zkrátit závěrečný záběr o pět až deset vteřin, vůbec bych se nezlobila. Zrovna tomuto filmu totiž ten jistý náznak uzavřenosti moc nesluší. Nedůležitá poznámka: Čím více se mi líbil film, tím méně jsem byla nadšená ze sekce Q&A, která následovala po jeho promítání. Málokdy se podaří, aby moderátor kladl tak nezajímavé otázky a aby na ně režisér filmu tak nezajímavě odpovídal, že si ze čtyřicetiminutové diskuze neodnesete vlastně vůbec nic. (11.01.2012)

Zvrátené, práznde, nudné. Pozitívne hodnotím len perfektnú hudbu od Escott-a. (27.05.2012)

McQueenova (vizuálně) ulepená reflexe současné doby a čistá filmařská rozkoš bez rizika – SHAME aneb těžko stravitelná stominutovka, která člověka nejprve sežvýká a pak ho bez milosti vyplivne čelit realitě. Malá sexuální dekonstrukce o tělesné a materiální svobodě ochuzená však o svobodu duševní prezentovaná skrze hypnotické fragmenty s mrazivým obsahem o vyprázdněném cyklu plném mechanické rutiny směřující od jedné masturbace k druhé. Tam, kde skončilo Kubrickovo Eyes Wide Shut Shame teprve začíná a hned prvními minutami staví diváka do pozice chtěného voyaera, jenž má možnost nahlédnout do života jednoho náhodného spolucestujícího / běžce / jednorázového milence. Obnažená studie, která je chirurgicky přesnou "vivisekcí bez narkózy"" - té jsou vystaveni nejenom hrdinové snímku, ale i divák samotný, jehož mysl je neustále dokola nahlodávána jednotlivými tahy kamery. Just do it! NIKE (17.02.2012)

Co se nám stalo? Pod tlakem moderní doby se hroutíme, tváříme se že se nic neděje a splýváme s davem, abychom přežili, tak se však sami v soukromí měníme zpět v nás. V nestabilní jedince, kteří nikam nepatří, se sklonem k... experimentům. STUD, se věnuje pokročilé sexuální závislosti a zachycuje muže ve finálním rozpadu, který vrcholí s příjezdem jeho sestry. K tomu se mimochodem vztahuje, několik scén, které jsou noční můrou každého bratra. Naprosto přesné herectví Michaela Fassbendera (kde je přinejmenším nominace na Oskara?) vás vtáhne do slizského světa úspěchu, možností, ale také prázdnoty. Pozorujeme spolu s ním figuríny lidí, se kterými navazuje vztahy, postelové i pracovní, vidíme snahu uniknout i selhání provázející jeho pokusy. I tresty, které na sebe za svůj neúspěch uvalil. Hodně osobitý a pomalý film, který leckomu nebude pochuti, nebo ho nepochopí, možná i vyloží špatně. Už jen za neuvěřitelně silnou scénu v metru (úchvatná Lucy Waltersová) v úvodu snímku si zaslouží plné hodnocení. (18.03.2012)

Očekávání se vyplatila, film roku se dostavil. (14.04.2012)

Shame na mě působí jako drama na kterém si budou honit ego pseudointelektuálové, kteří si myslí, že za dlouhými scénami v metru za doprovodu klavíru a scénami vystřiženými jako z nějakého soft porna se skrývá neskutečné umění. Netvrdím, že to nemělo něco do sebe, ale chybělo mi něco, po čem bych si říkala "Páni!" Takhle jen koukáte na povislý penis Fassbendera a jeho postelové skotačiny a povislá prsa příšerné Carey, která jen hysterčí ( tak už si oboje můžu vyškrtnout z bucket listu;)) ). Deprese?Ale kdeže. Mě to chvílemi dost nudilo, i když uznávám, že např.běžecká scéna vystihla hrdinovu samotu dokonale. Zajímavý komentář: Morien. (26.08.2012)

Emocionálně naprosto komplexní masterpiece, který tu za poslední dobu (a specielně v rámci žánru) nebyl ani zdaleka. McQueen se podobně jako Woody Allen točí kolem vztahových problémů společnosti, ale naprosto diferentní formou. Je šokující, je perverzní, je minimalistický a intenzivní. Herecky bez chyby, obrazově je New York vyšťaven na maximum, hudebně brilantní. Velkolepý hudební motiv do takto minimalisticky laděného filmu - a přece to funguje. Těžko by se dalo něco vylepšovat. Snímek, který v sociální rovině definuje 21. století. Work of art. (07.06.2013)

Povrchne o povrchnosti. Obraz? Videoart, ktorý vcelku rád zhliadnem v galériách, či na youtube. Lenže tam trvá tak maximálne desať minút. Toto, natiahnuté do hodiny a trišvrte, sa stáva navršovaním slučiek prázdnoty tým, čo Brandon robí najradšej - teda kefovaním samého seba. A je úplne fuk, či je pri tom sám alebo s niekým. Rozkrývaním diétne dialógových obrazov sa sa dá celý film skvele uchopiť. Jeden príklad za všetky: rozmazaný obraz epizódy Betty Boop, sledovaný súrodencami môže pôsobiť ako symbol nepripustenia si podnetov zvonka. A podobné blabla. Celok pôsobí chladne, nudne, podobne ako väčšina Antonioniho konštruktov o odcudzení. Všetko tu už bolo. No hudobne sa to počúvalo príjemne. Chápem adoračné reakcie: v jednom akorde s hrdinom filmu sa ukájajú všetci tí, ktorí nadšene opisujú slová ako "neschopnosť", "nemožnosť", "povrch" a "prázdnota" (veď hej aj ja som tieto slová použil:). Výstižný komentár: verbal (12.09.2012)

Po vězeňské hladovce a prvním vskutku fyzicky nepříjemném setkání se Stevem McQueenem se s tímhle britským chlapíkem potkáváme znovu. Opět to není nic příjemného, tentokrát slabším jedincům pořádně poklepe na psychiku. Žít pro sebe, hlavně se citově nevázat. I přes velmi slušný sociální statut mu záleží jen na krátkodobém plánu – ukojit svůj silný sexuální apetit. Tvůrci ale nejde o okukování ženských klínů i mužských zadků, nedopracovává se k nějakým konkrétním závěrům, nesoudí všudypřítomné vyprázdněné životy. Přesto dokáže pohltit. Sice ne tak moc, jak bych si dokázal (chtěl) představit, ale je velmi zajímavé, jak dokáže balancovat/pracovat na téhle velmi křehké rovnováze, která Michaelu Fassbenderovi „ke štěstí“ stačí. Jeho hraní bez dialogů je výborné, na to se mi bude zapomínat obtížně, na film jako takový o poznání snáze.. Mimochodem skvělý trailer!! (12.03.2012)

Stejně jako McQueenův předchozí film Hunger je i tento snímek z kategorie "těžký, reálný a upřímný jak to jen jde". Ale stejně jako Hladu ani tady nemůžu dát plný počet. A přesto jsem si po většinu filmu myslel, že to půjde. Shame se mi přesto líbil o něco víc, než Hunger (slovo líbil asi není zrovna vhodné, ale co už) hlavně kvůli hereckému obsazení. Od Fassbendera jsem takovýhle výkon čekal, ale od Carey ne a musím říct, že v mých očích byla ona hvězdou filmu. Scéna, ve které zpívá v baru… to se musí vidět, slyšet a hlavně (po)cítit. Všechny komentáře zde chválí především Michaela, chápu proč, ale já budu hlavně chválit ji, protože si myslím, že uchopit takhle složitou postavu bylo o něco složitější a ona to zvládla dokonale. Celý film je jedna velká depka, která vámi postupně prostupuje a nepustí vás ještě dlouho po skončení filmu. S odstupem tedy film hodnotím 80 % s tím, že na rozdíl od Hladu, tady vím, že druhá projekce odhalí víc. I když nevím, kdy na ni budu mít chuť… (29.04.2012)

První porno kde mi nevadil příběh. (25.02.2012)

Dúfam, že po vzhliadnutí tohto snímku, väčšina žien pochopí, že to muži ako takí, nemajú v živote ľahké. Snáď s nami začnete konečne súcitiť! ;) To mi je teda novinka, chlap, ktorý nie je schopný citov. Teda až na ten jeden jediný pud, ktorý ma vrodený od nepamäti. Miesto "pomáhať a chrániť", nazvime to "loviť a klátiť". A pointu tohto snímku si mám teda ako vysvetliť? To znamená že po svete chodí 90% chorých mužov, ktorý chcú len "trt...ť"? Na našu obranu. Samotný podnet nám dávajú pobehlice, ktoré sa otáčajú len za "vyššou triedou", lebo sedieť v Alhambre r.v. 2002 či novej Dácii 1.1 TDI je skôr na hanbu, ako píšenie sa pri kočíkovaní svojich ratolestí. Človek to buď stretne peknú ženu s monštrom bez krku s tetovaním cez celý chrbet, alebo s pánom v pokročilom veku tesne pred smrťou, aaaa-leee-bo, slobodnú mamičku v rozmedzí od 18 do 38 rokov (kurva aké zodpovedné!). Áno, áno, nie len vďaka sociálnym sieťam ako je "Fuck book" je pomerne stále dostatočný výber na krátenie si voľných chvíľ, ale presto všetko, kde je láska? :( Každopádne, mužské ani ženské pokolenie si nie je nič dlžné. Sme si (50/50), no a tento film rozhodne nie je žiadnym preborníkom, ktorý by mal šokovať, alebo vyobraziť niečo, čo by sme už dávno nevedeli. (07.10.2015)

Hlad i Dvanáct let v řetězech se mnou pohnuli - Stud nikoliv. Co mělo být filmem řečeno jsem pochopila, vnímala jsem i filmovou řeč, jenom se mě to vnitřně nedotklo. (12.10.2017)

Michael Fassbender (nebo Steve McQueen) už nemá chuť hladovět (zajímavé spojení), takže tentokrát raději kouká po holkách. Teda, kdyby jen koukal .. on by s nima nejraději dělal všechno možné/nemožné .. nejspíš i ten cream pie (což jsem doteď ani nevěděl co je, ale díky, poučil jsem se) a kamera se nám to nebojí naplno ukázat. Stud mi přijde emočně neskutečně vyprázdněný (podobně jako Brandonův život), ta jeho atmosféra je až dusivá. Ještě že to odlehčuje Escottův báječný soundtrack, jinak by sem se i já vydal na dráhu sexuálního ztracence .. (30.05.2013)

Silně intenzivní a pohlcující snímek, který však není pro každého. Režisér McQueen dost často vypráví pouze skrz dlouhých záběrů, jsou zde pasáže, ve kterých se třeba i 5 minut vůbec nepromluví a to nemusí vyhovovat všem. Jedná se však o psychologické drama a právě ty dlouhé záběry slouží k dokonalému vyjádření vnitřních pocitů hlavního hrdiny. Každý pohled, každý záběr je zde nesmírně důležitý. Především celá úvodní sekvence a pasáž v metru dokáže vydat za tisíc slov, takových momentů je ve filmu ale celá hromada. Film ve mně většinu času vyvolával nepříjemný pocit mrazení, sledujeme člověka, kterého jeho závislost ničí, protože není schopen navázat jakýkoliv vztah a všechny sexuální scény ve filmu jsou vlastně velmi bolestivé i pro diváka. Akademie by se měla skutečně stydět za nenominování Michaela Fassbendera, který podal famózní herecký výkon. (30.03.2012)

Jak utéct realitě? Skrze sex, hrající hlavní roli. Sex jako vášeň, sex jako apatii. Sex jako radost, sex jako nenávist. Sex jako nutnost, sex jako zbytečnost. Jako sobeckost a zároveň altruismus, svobodu a vězení, sdílnost a mlčení, upřímnost a přetvářku. A přitom: život zdaleka není jenom o sexu! Fuck. Teď si to přeberte... vážně tuhle artovou pecku s Fassym (ne)chcete vidět? (12.05.2016)

Telo trpelo hladom a teraz aj hanbou. Už nejde iba o fyzický, navonok demoštrovaný protest, ale aj o psychické, vnútorné pnutie. Dôstojnosť mizne, ego slabne, bolesť ostáva. Nebolí len penis, svrbí i svedomie a ani sprcha nespláchne či beh nevypotí to, čo vniklo/uviazlo hlboko dnu. Telo-zbraň. Newyorská šeď korešpondujúca s rozpoložením uväzneného jedinca, obavy v zajatí nekontrolovateľných vzplanutí, strata súdnosti. McQueen je veľký pán, Bobbitt okultný mág, Fassbender nadchádzajúci kráľ a ich "Shame" predstavuje čistý zásah do čierneho. Obľuba u ľudi ktorí inokedy ledva ledva vstrebávajú max. 4-6 sec. zábery budiš partikulárnym dôkazom. (22.02.2012)

Další z letošních důkazů, že akademici nějakou "záhadou" přehlídli kvalitu. Jak jinak si vysvětlit že soška neputovala Fassbenderovi do spárů? Obě hlavní postavy si nominaci naplno zasloužily. Steve McQueen nevyžaduje nic jiného než realitu a nepovolí Michaelovi ani trošku herectví. Ono minimalistické herectví ústřední postavy je až dechberoucí. Fassbender je u mě bez jakékoliv debaty prostě Pan Herec, který je pro roli schopen udělat cokoliv. Například chodit po bytě s nádobíčkem proklatě nízko je vlastně to jediné při čem se divák ještě nestydí. Kdo viděl, rozumí. Film ke kterému se budu rád vracet, protože nám přesně ukazuje jací vlastně dneska jsme. Moc se těším na další Steveův film. (12.04.2012)

Skvělý.. Film svého druhu, svého žánru. A v rámci toho pro mě v podstatě dokonalý. (Hlavní postava je samozřejmě po většinu doby k smíchu.) (13.03.2012)

Skvěle. Jen doufám, že sám Steve McQueen příběh nevnímá jako "mrazivou analýzu vyprázdněnosti současné produktivní generace," jako sugeruje oficiální text distributora. Tak velkohubé nároky Studu moc nesluší. Brandon, zahraný výborným Fassbenderem, má problém se sexualitou, ale rozhodně za ním není citová vyprázdněnost. Stejně tak Brandon není ani mýtickým tělem reprezentujícím žádnou "generaci," ale unikátní postavou. ___ Mrzí mě, že poslední záběr zůstal nedořečený. Přišlo mi to trochu pohodlné. (31.07.2016)