Nevěstinec

Vypravit se začátkem minulého století do tohohle vyhlášeného (filmově artového) nevěstince nevyžaduje jen plnou prkenici, ale také určitý respekt pro všechny ty lehké holky v něm. Prodejná láska měla v té době šmrnc, kurvičky byly spíše milenky, které umí nejenom roztáhnout nohy, ale třeba i zamilovat se a naslouchat. Tak nějak se nám to snaží v nádherných pochmurných obrazech ukázat režisér Bertrand Bonello. Druhá polovina vyprávění se odcizuje, dramatizuje, překvapivě se hrábne do rockových strun v místech, kde by to nikdo neočekával a my zjišťujeme, že s koncem vykřičených domů se stává z prodejné lásky jen obchod bez emocí ve špinavých ulicích, bez vší té noblesy předchozích let .. (20.09.2013)

Tak trochu osobnější a soukromější a intimnější Black Dahlia :) Ale divák by neměl čekat nějaké vyšetřování, pátrání nebo dokonce odhalování PROČ. L'Apollonide je zkrátka takovou sondou do každodenního života prostitutek v lepším bordelu kdesi v Paříži. Mně se tahle nedějovost líbila. Mělo to totiž svůj účel - film se tak zaměřil zejména na vztahy mezi dívkami a mamá a na to, jak ony samy vnímají svůj životní osud. Film nastiňuje jejich sny (vdát se, být bohaté), obavy (syfilis, podivní zákazníci a někdy dokonce úchylové) a jak jsem už napsala - hlavně všední problémy. Jaká má prostitutka být, co má dělat, co nedělat. Poslední scéna jako by byla poselstvím do přítomnosti: bordely a jejich osazenstvo se ani během sta let nezměnilo. Svými hrami s retrospektivou mě Bonello několikrát úplně dostal. (26.03.2012)

Nevěstinec je dekadence a deprese sama. Svět petrolejových lamp, korzetů, syfilis a přehnaných líčidel provází skupinu dívek z proslulého domu s červenou lucernou v Paříži na přelomu 19. a 20. století. Zatímco Coppolová v Marii Antoinettě udala tón, Bonello se stal jedním z mnoha jejích následovníků a rozhodl se přiblížit zkázu a bol tohoto světa za pomoci ahistorické hudby. Střihovou skladbou dal také najevo poněkud jiné vnímání světa a udělal tak dobře. Nekonečně smutné oči zmrzačené Židovky, nikdy nevyplněné naděje Juliiny a jasné představy o získání majetku té nejmladší... to všechno je rámováno téměř hmatatelnými pocity morálního neklidu. (05.12.2011)

Jsem velice zklamaný, rozhořčený a nadšený. Taková je směsice pocitů z této dnešní večerní kino projekce. Zklamaný s chutí s nožem v ruce vykouzlit úsměv na tváři u některých diváků, kteří mi kazili zážitek z tohoto brilantního filmu. Už kdysi před lety jsem přemýšlel, že do kina přestanu chodit vůbec, a tento názor se mi dneska v paměti oživil. Filmy pro kino projekci si často dobrovolně vybírám, film v kině na velkém plátně s kvalitní zvukovou technikou lépe vynikne, díky povaze tohoto umění. Pokud však diváci odmítají být citlivý k filmům a zdůrazňují svojí vlastní sobeckost vyrušováním ostatních diváků, odmítám naopak já v takovém "kurevsky zkurveném" diváckém prostředí film přijímat. Nový film Bertranda Bonella nás zavádí do uzavřeného světa, vybudovaného pro nenaplněné sny, skryté touhy nebo jen rozptýlení mužské pařížské smetánky. Je to svět, ve kterém se plní tajná přání až za okrajem únosnosti, zákazník platí, takže rozhoduje. L'apollonide (Souvenirs de la maison close) je psychologická studie života tamnějších dívek s jejich uměle vytvořeným profesním obalem, který jim postupně rozežírá krásné nitro, přímo souvisejicí se sociálními proměny tehdejší doby. Vyjímečnost filmu spočívá nejenom díky Bonellově citlivé, vysoce kvalitně režijní a scénáristické práci, ale také zvolené narativní konstrukci, výtvarnému řešení či symbolickému ztvárnění. Také však kameraman Josée Deshaiese s delšími, často statickými záběry, oba a také jiní spolutvůrci (např. vybraný stříh či zvuk) do filmu vnesli vyšší umělecký rozměr, při jejimž spojení zapřičiňují naprosté divácké rozplývání ve filmovém čase. [9,5/10] (18.02.2012)

Tento snímek je ponurý a nechutný, ale na druhou stranu je v něm hodně silný podtext lásky, kamarádství a zdraví. Nevím, jak mám vyjádřit můj pocit po shlédnutí, jelikož jsem se na jednu stranu celkem nudila, na druhou mě toto téma zaujalo - například v tom, že mají prostitutky malou hlavu :D, děj je dobrý až na to že to nikam nevede a konec mě hodně zklamal, čekala jsem něco originálnějšího. Ženské role byli vybrány dobře, jelikož si každý chlap najde to své. Opravdu nevím, jak tento film ohodnotit, je pro mě hodně rozporuplný, myslím že zlatý střed odpovídá kvalitě. Málem bych zapomněla - Jokera no. 2 aka usměvavou ženu fakt mě dostala! (03.06.2012)