Reklama

Reklama

Nevěstinec

  • Francie L'Apollonide - souvenirs de la maison close (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti. (Festival francouzského filmu)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (116)

Matty 

všechny recenze uživatele

Nevěstinec zde funguje jako soběstačný svět s vlastními pravidly a vlastní měnou a zároveň jako metafora ne/dobrovolné ženské nesvobody. Dívky otrocky plní mužské fantazie s vidinou vykoupení, k němuž ale nakonec nedojde jejich přičiněním, nýbrž vinou širších společenských změn. Na svobodu se těší a zároveň je naplňuje obavami, ne nepodobnými strachu vězňů z neschopnosti uvyknout podmínkám světa bez pevně daného řádu. Jak přitom ukazuje jediná scéna mimo nevěstinec, během které se dívky dokážou bavit jenom o svých zákaznících, nesvazuje je prostředí, ale vlastní myšlení. Pokračování zde. 90% Zajímavé komentáře: Jordan, ScarPoul, ClayGirl ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

To i známá dětská říkanka paci, paci, pacičky má v sobě víc děje než tohle. Koukat se dvě hodiny na to jak si děvky mejou frndu, vyplachujou si hubu nějakým sajratem a nebo ležej rozvalený na gauči a žvatlaj o hovně je dokonce i pod mou nízkou úroveň. Jediný co filmu přiznávám, je určitá atmosféra starých bordelů, která z toho jde, ale to je tak všechno, protože snaha ukázat, že děvka, ta tvrdej chleba má, se v dnešní těžký době, kdy tvrdej chleba máme všichni, ale ne všichni to řešíme tím, že si 8x za den umejeme čárku mezi nohama míjí učinkem. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Návštěvu Nevěstince by neměl riskovat nikdo, komu jde především o silný příběh, zajímavý děj a vývoj postav. Nic z toho se totiž v Bonellově snímku nekoná. Ten se snažil především o zachycení dobové atmosféry nebo aspoň o to, jak si takovou bordelovou atmosféru z přelomu 19. a 20. století v Paříži režisér ve své umělecké fantazii představuje. Evidentně ji považuje za součást dobové kultury a rušení nevěstinců a přesun prostituce na ulici považuje za určitou ztrátu jednoho kousku staré Paříže. Zároveň je Bonello režisér, který se vyžívá v tom, čemu říkám umělecká onanie, tzn. snaží se o umělecký rozměr ve svém filmu, takže se připravte na dlouhé dialogy, nivé pohledy, ejakulát prýštící z očí apod. Určitou představu o tehdejších mravech ve věcech sexuálních sice divák může získat, ale historicky věrný pohled na provoz tehdejších bordelů to určitě není už proto, že si režisér jejich atmosféru idealizuje a líčí osazenstvo málem jako ten nejpříkladnější pracovní kolektiv, kdy se děvčata cítí tak nějak na jedné lodi, nezištně si pomáhají a soucítí spolu. Řekl bych, že ten běžný provoz a osazenstvo bylo daleko přízemnější a i v té luxusnější kategorii, ve které se pohybujeme, poněkud hrubší. Už proto, že ty holky tam byly v podstatě v pasti a nedostávaly se běžně ven, takže ponorková nemoc byla asi běžná. Film mě nenadchl už proto, že tak nějak nechápu, co tím chtěl jeho autor sdělit, ale ani mě nijak neurazil, protože na to je příliš dobře obsazený pohlednými herečkami, které navíc slušně hrají, a snímku jde přičíst k dobru i slušnou výpravu. Celkový dojem: 55 %. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Pařížský bordel koncem 19. století byl luxusním místem! Hygiena na úrovni E55, syfl, výtoky a přesto nejeden průmyslník gurmánsky po jídle vylíže pekáč. A ty dámy!!! Nádhera! Vybere si snad úplně každý. Tedy pokud je na hnusné, tlusté, anorektické, znetvořené nebo hrbaté. A to jsem ani nevěděl, že tehdy řádila ve Francii epidemie povislých koz. No, smradlavá, otylá, padesátiletá romská stopařka s vyhnitým chrupem na výpadovce do NDR, co se pravidelně pečlivě myje lopuchovým listem, se v tomto světle jeví jako úlovek měsíce! A jak jsou vášnivé! No nevzrušte se, když štětka umí tak dokonale předstírat, že málem uvěříte, že si to to statické, tiché prkno, co s otráveným výrazem fixuje strop, opravdu děsně užívá! Esteticky naprosto nechutný film o ničem, po kterém nebudu mít nejmíň měsíc chuť na řízek! ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,ZASOULOŽÍME SI?“...,,VELMI RÁDA“..... /// Není hanba bejt fascinován (nahou) ženskou krásou. Film určitě přiláká hodně lidí jen kvůli nahotě, pár jedinců možná i kvůli přehlídce úchylek (nebo snad pohlavních chorob?). Jeden dům (narvanej předstíráním, kde to páchne po semenu a šampaňským – říkejme mu děti třeba bordel…), několik holek (hovno holky – kurvy to jsou!), blíže nespecifikovanej počet nocí (jo, hrátky s časem jsou fajn…) a furt nevím, co si mám jako vodsaď vodnýst (syfla?). Záliba sledovat ženskej klín je brzy přerušena bolestí huby, z toho neustálého kloktání (a su rád, že se na mě nepodepisuje ,,ono“ máchání). JEBÁNÍ JE POJEBANÁ ROBOTA! No jo, někoho v práci přejede tramvaj, někdo zas chcípne na syfla (a kolikrát nebyl ani v práci!). Nespravedlnost? Uzavřenej svět s nádherným ,,NO FUTURE“. A že nikoho nezajímá, jaký jsou ,,pod maskou“? (horší bude, až je přestane zajímat, to, co mají v trenkách - vím, vím…) Pár okamžiků, na který se nekouká dobře, ale že bych si při návštěvě bordelu vzpomněl na něco víc? Pokud tam nebude zrovna Joker…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vobčas nás s holkama přepadne nostalgická nálada... 2.) Doma si hrajeme ,,na panenku“. (ne, ten fotbalista se nepočítá!!) 3.) Před spaním si čtu v ,,Antropedický studii o prostitutkách a zlodějích“ od Pauline Tarnowsky. 4.) Nejsu žádnej Hotentot! 5.) Thx za titule ,,Plukovník“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Galerie (35)

Zajímavosti (7)

  • Ve 14. minutě (lépe na 48. minutě) lze spatřit obraz „The Oreads“ autora Williama-Adolphe Bouguereaua (1825–1905) z roku 1902, což je zároveň chybou, protože film se odehrává v letech 1899–1900. (Petsuchos)
  • Ve 12. minutě můžeme spatřit obraz„ Danae And The Shower Of Gold“ (cca 1908) autora Leona Francoise Comerrea (1850–1916), zároveň jde o chybu, jelikož se film odehrává v letech 1899–1900. (Petsuchos)
  • V 10. minutě nad pohovkou s pumou můžeme spatřit obraz „The jewel case“ autora Guillaume Seignaca (1870–1924). V 10. minutě a v lepším záběru v 92. minutě uzříme obraz „Water Babies“ (1900) autora Sira Edwarda Johna Poyntera (1836–1919). Ve scéně s měděnou vanou (39. minuta) můžeme na stěně vidět obraz „The Nymphaeum“ z roku 1878 autora Williama-Adolphe Bouguereaua (1825–1905). Ve 110. minutě můžeme vidět na stěně visící obraz „A Summer Night“ z roku 1890 od Alberta Josepha Moorea (1841–1893). (Petsuchos)

Reklama

Reklama