Nevěstinec

Prostitútky v parížskom bordeli na prelome 19/20 st. mali relatívne spokojný život. Po náročnej noci, kedy sa venovali klientom a zaslúženom spánku sa na obed prebudili, aby po neskorých raňajkách mohli plkotať a plkotať.... samozrejme o ničom a zároveň o všetkom :). Ich rádoby hrozne inteligentné dialógy niekedy privádzali do šialenstva, inokedy zase do milosrdného mikrospánku - to bol ten lepší prípad. Medzitým si dievčence vyumývali frndy, navoňavkovali, nakrémovali aby tak voňavučké mohli ísť privítať svojich nadržaných a miestami aj rôzne úchylných zákazníkov, skrátka úplne zbytočný film a hodne zlá, nezáživná sociálna štúdia. Dve hviezdy prostitútke, čo sa smiala a slušnej kamere. 30/100 (16.02.2015)

Nevěstinec je prototyp filmů, u kterých je ze začátku těžké odhadnout, jestli je tak výborný nebo je to ztráta času, ale rozhodně není nikdy obyčejně průměrný. Bohužel v tomto případě jsem se musela přiklonit k té druhé možnosti, ačkoliv mi nevadí bezcílné vyprávění a absence děje, čekala jsem, že tomu konec nasadí nějakým způsobem korunu. Mohlo to skončit nijak, to by by docela sedělo, ale přece (a podle mě zbytečně) se hraje na notu vždycky bylo, vždycky bude, což mě utvrdilo v tom, jak povrchně režisér pojal svůj příběh. Ale atmosféra je zajímavá. (18.03.2012)

To i známá dětská říkanka paci, paci, pacičky má v sobě víc děje než tohle. Koukat se dvě hodiny na to jak si děvky mejou frndu, vyplachujou si hubu nějakým sajratem a nebo ležej rozvalený na gauči a žvatlaj o hovně je dokonce i pod mou nízkou úroveň. Jediný co filmu přiznávám, je určitá atmosféra starých bordelů, která z toho jde, ale to je tak všechno, protože snaha ukázat, že děvka, ta tvrdej chleba má, se v dnešní těžký době, kdy tvrdej chleba máme všichni, ale ne všichni to řešíme tím, že si 8x za den umejeme čárku mezi nohama míjí učinkem. (15.12.2011)

Vypravit se začátkem minulého století do tohohle vyhlášeného (filmově artového) nevěstince nevyžaduje jen plnou prkenici, ale také určitý respekt pro všechny ty lehké holky v něm. Prodejná láska měla v té době šmrnc, kurvičky byly spíše milenky, které umí nejenom roztáhnout nohy, ale třeba i zamilovat se a naslouchat. Tak nějak se nám to snaží v nádherných pochmurných obrazech ukázat režisér Bertrand Bonello. Druhá polovina vyprávění se odcizuje, dramatizuje, překvapivě se hrábne do rockových strun v místech, kde by to nikdo neočekával a my zjišťujeme, že s koncem vykřičených domů se stává z prodejné lásky jen obchod bez emocí ve špinavých ulicích, bez vší té noblesy předchozích let .. (20.09.2013)

Na Bonellův Nevěstinec jsem se velice těšil, možná až příliš, protože má očekávání nebyla tak docela naplněna. Na můj vkus byl film až příliš roztříštěn velice svévolnou, avšak nikoli nezajímavou střihovou skladbou a nezřetelným, roztěkaným příběhem. Jakoby režisér chtěl, aby se divák dověděl co nejvíce informací o každé jedné prostitutce a v důsledku toho těká mezi postavami a neví, na kterou se primárně zaměřit. Vizuálně je film opravdu povedený, ale ani zde nebylo mé chtivé já dostatečně ukojeno - dokázal bych si představit ještě o kus větší kameramanské orgie. Uměleckého zážitku se mi určitě dostalo, ale poněkud nekonzistentního a ne úplně plnohodnotného. Občas jsem se u té které scény ptal sám sebe - nasvíceno skvěle, barvy nádherné, výběr hudby výborný, ale proč mám pocit že to tak úplně nefunguje? V každém ohledu tomu prostě kousek něčeho chyběl. Na druhou stranu, například dvě nebo tři scény, kdy jsou čteny dopisy a zároveň je obraz rozdělen na několik částí nebo se odehrává variabilně nastříhaná scéna, jsou výtečné, sice poněkud náročné na vnímání, ale současně z nich plyne potěšení. Na podobné téma se mi vybavují dva filmy, Malleho Děvčátko, které se mi líbilo o trochu víc a letošní Sleeping Beauty, která byla naopak neporovnatelně méně kvalitní než Nevěstinec. (29.02.2012)