Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vesnický hospodář nechce dělit majetek, a proto pošle tři dcery do kláštera. V rámci kolektivizace mu však majetek začátkem padesátých let vezmou a on hledá ochranu u dcer. Pouze nejmladší mu vyjde vstříc ... (oficiální text distributora)

Recenze (34)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ak by som mal Tri dcéry pomenovať jedným slovom, tak možno by som použil termín nekompromisný. Možno je to divné, že ma nenapadlo hneď civilný, alebo poeticko realistický, ale Uher s Bednárom sa myslím pustili do vybranej témy bez kompromisov. V 60. rokov sa smelo v oboch republikách točiť omnoho smelšie a práve Uherove filmy sú toho najjasnejším príkladom. Film sa nijak zvlášť nevyvíja, negraduje, proste sa niečo pred koncom skonštatuje a je záver. K vyslovenému a vyjadrenému už proste niet čo dodať. Tá pesnička mi už však poriadne rezala uši, už ju dúfam nikdy nikde nebudem počuť :) ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Už delší dobu se pokouším objevit nějaký skrytý poklad slovenské hrané tvorby, něco z archivu, co mi dosud unikalo, ačkoli jde o mimořádný počin. Víckrát jsem se přesvědčil, že filmy, které mě dosud míjely, za to opravdu nestály. Tentokrát jsem se ale trefil do černého. Tři dcery se podobají tomu nejlepšímu z Kachyňovy tvorby, snad nejblíž mají motivem řeholnice, která musí najít smysl života mimo klášterní zdi, k Noci nevěsty. Uher ale používá jiný styl a kormidluje příběh jinam. Ve střetu těch, co představují vítězný pokrok, s těmi, co budování nového světa překážejí, používá režisér hořkou ironii a obě strany konfliktu ukazuje v hodně nelichotivém světle. Pokrokový předvoj společnosti ztělesněný trojicí funkcionářů představuje jako chlípný, zbabělý a trapně pokrytecký, matku představenou jako cynickou intrikánku a společenství jeptišek jako bigotní a zapšklou komunitu. Obě strany pak shodně neschopné soucitu. Když je třeba, ustoupí všichni ze zdánlivě nesmiřitelných ideologických pozic a jeptiškám najednou nevadí snaživě papouškovat režimní fráze na školení, zatímco funkcionáři se s těmito vnějšími rituály spokojují a nechávají své svěřenkyně žít více méně po svém. Je to vlastně podobenství života v reálném socialismu. Z tohohle festivalu malosti vyčnívá jediné lidské stvoření, u kterého vítězí obětavost a vědomí odpovědnosti. Copak se s ním asi stane? Celkový dojem: 90 %. ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Takový střet dvou totalit. Budovatelské a náboženské. Film, zdánlivě jen o hledání střechy nad hlavou, má silnou dobovou atmosféru, která se prolíná s groteskními, až paradoxními problémy vesnických funkcionářů a pro někoho určitě i podobně paradoxní, snad i otrocké víry. Převýchova nejen politická, ale i duchovní. Štefan Uher je mistr kontrastů, jak mi dokázal i zde. Pochodující dělnická mládež vs. nově oděné sestry, jsou jen jeden z mnoha, které nám nabízí. Nadhled nad nastalou situací má snad jen vesnický proutník a jeden hopsající "blázen". Z písně, která doprovází celý snímek, je atmosféra doby cítit nejlépe. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Štefan Uher má dar od Boha. Aj v tomto jeho filme je vidieť takmer v každom zábere silný cit pre vizuálne podanie snímku. Schátralé a ošúchané budovy, celé ulice, kláštorné múry...a to všetko v čiernobielom podaní vyznieva ako kus umenia. Čakal som príbeh otca a troch dcér, ktoré vyhnal do kláštora, ale táto linka je už v úvode zatlačená do úzadia a hlavnou témou filmu je nútená prevýchova mníšok komunistickou ideou. Nie je to komédia, ale nájde sa tu mnoho vtipných momentov. Tak trochu na nervy ide dookola opakujúca sa pieseň, ktorá sprevádza celý film. Miestny hlupák si ju spieva v jednom kuse...Doteraz som na tento film nemal šťastie a trochu chápem prečo ho bývalá československá či slovenská tv nevysielala často. Dávnejšie určite z propagandistických dôvodov a cenzúry a v dnešných zhýčkaných časoch je pre väčšinu divákov príliš umelecky podaný. Ja to však ocením, kvalitu a Uhrov talent som tu videl. 80%. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Dali ma za mníšku, na čo to všetko bolo?"                                                                                                                                     Kterak soudruzi chtěli sestřule Bohu zasvědcené začlenit do pracovního kolektivu pomocí drátěných postelí a potištěné textílie. Přiznám se, že jsem jepťulím od začátku moc fandila. Nečekala jsem, že by na konci ocházely v bikinách s budovatelskou písní na rtech žnouti jetel, či seno obracet. Ale byla jsem zvědavá, kam nás příběh zavede. Štefan Uher mi uhranul. Co film, to jiný příběh, skvost. Neopakuje se, používá různých prostředků, jak vyjádřit poselství. Tragická postava starého otce, který nechtěl dělit majetek. Dcery poslušně odešly do klášterů, grunt připadl synovi. Ale jak už to bývá, kde chce moc, nemá nic. Naskýtá se hned několik otázek. Zůstal by majetek rodině, kdyby se rozdělil spravedlivě mezi sourozence? Vlastně všichni čtyři vnímají otcovo jednání jako chybu, prohřešek vůči sobě, ale jen jedna jediná nevyčítá a jedná. Ona jediná má nejen respekt a lásku ka tatínkovi, ale i odpuštění. A navíc má i pravého řeholního ducha, a jak už to bývá, právě to jí paradoxně nakonec ze společenství vyloučí. Uniformita obou seskupení - soudružského i řeholního je zde volena záměrně velmi radikálně, odlehčení by znamenalo zlehčení tématu a snížení kýženého efektu. Výsledkem je vyhrocené drama, které vlastně končí pro všechny zúčastněné nezdarem.                                                                                       Zajímavé komentáře: Filomena.I. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (3)

  • Úvod filmu sa točil v dnes už zaniknutej obci Doupov. Statok, na ktorom pracovali mníšky, je v skutočnosti žrebčín v slovenskej obci Kopčany. Točilo sa aj v ďalšom slovenskom meste Skalica (Škarniclovská ulica a kostol Najsvätejšej Trojice) a v obciach Stráže nad Myjavou a Šaštín. (Samuellsson)

Reklama

Reklama