Tri dcéry
Režie:
Štefan UherScénář:
Alfonz BednárKamera:
Stanislav SzomolányiHudba:
Ilja ZeljenkaHrají:
Jozef Čierny, Ivan Rajniak, Dušan Blaškovič, Milan Fiabáne, Viktor Blaho, Věra Tichánková, Hana Slivková, Ernest Šmigura, Alžbeta Štrkulová, Mária Sýkorová (více)Obsahy(1)
Starý statkář Majda (J. Čierny) nechtěl dělit svůj majetek mezi své tři dcery, a tak se rozhodl je všechny poslat do kláštera. Během tzv. kolektivizace mu byl však jako kulakovi majetek vyvlastněn a měl se přestěhovat do vesnice, která neexistovala. Nyní zlomen a na kolenou hledá útočiště u svých dětí. Syn mu jeho jednání nedokáže odpustit, a o to víc pak jeho dvě nejstarší dcery. Jenom jediná, nejmladší Klemencia (A. Štrkulová), se nad ním dokáže slitovat. Ta je řádovou sestrou v klášteře, který hodlají členové místního družstva přeměnit v sušárnu obilí a řeholnice přemístit jinam. Předtím je však potřeba se postarat o jejich „převýchovu“, aby zapadaly do obrazu socialistické společnosti. Právě Klemencia je sestrou představenou vybrána, aby získala lidi z družstva na svou stranu, resp. na stranu kláštera, a zvrátila nastalou situaci. Tím se však ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny, jejichž střetnutí může znamenat její nevyhnutelnou zkázu... Štefan Uher natočil v uvolněných poměrech 60. let filmovou baladu podle scénáře Alfonze Bednára vycházející z motivů známého lidového příběhu o králi a jeho třech dcerách, nejznáměji ztvárněném v Shakespearově Králi Learovi. V tomto filmu zasazeném do Československa počátku 50. let se vedle příběhu otce, který hledá pomoc u svých dcer, rozehrává spor mezi dvěma zcela odlišnými světy – katolicismu a socialismu. Kvůli tématu byl podobně jako další Uhrovy filmy Panna zázračnica a Organ i tento snímek po roce 1969 stažen z distribuce. (Česká televize)
(více)Recenze (45)
Film akoby sledoval dva prúdy, ten prvý, komorný, je nešťastný osud otca, ktorý sa zbavil troch dcér do kláštora, aby ich nemusel živiť a druhý, satirický, kde sa vedenie Štátnych majetkov ( poľnohospodárske družstvo ) snaží prevychovať mníšky v socialistickom duchu. Tieto prúdy sa schádzajú v postave najmladšej z dcér, mladučkej mníške Klemencie ( Alžbeta Štrkulová ) a jej vedomých či nevedomých rozhodnutiach. Štefan Uher ( scenár Alfonz Bednár ) sa nekompromisne vysporiadava s politickou situáciou začiatku 50 - tych rokov. Predstavitelia vtedajšej moci mali v plnej nahote nastavené zrkadlo v komických figurkách ( Dušan Blaškovič ) a preto musel ísť film do trezoru. ()
Uherova vizuálna hra naprosto korešponduje s baladickým vyznením diela. Je utiahnutá, rozplýva a cirkuluje okolo stiesnenej melanchólie a dopĺňa smutný príbeh dedinského prostredia, ktorý ide ruka v ruke s bezohľadnosťou, ktorú ktorou sa človek opája a zároveň samotou, ktorá ho bezprostredne ničí. Akurát mám pocit, že prostriedky, ktoré na to zobrazuje, výrazne prevládajú v lyrickej prázdnote, ktorá na to, ako je formálne výborne vystavaná, stráca dáku esenciu rozprávačskej zručnosti, ktorú by som najmä u takých tvorcoch ako Uher dodatočne očakával. ()
Obsah distribútora pojal iba vedľajšiu líniu príbehu, ktorá má predlohu v Shakespearovej hre. Hlavná línia je o niečom inom - o snahe včleniť zostávajúce kláštorné spoločenstvá do socialistického spoločenstva práce a jednoty. Táto snaha však naráža na odpor. Za niektoré odvážnejšie myšlienky a kritiky systému môžeme vďačiť otvorenejšej dobe pred šesťdesiatymôsmym. Nie nezaujímavá téma s typicky slovenským trpkým koncom. Škoda, že obsadenie je väčšinou iba béčkové, v niektorých prípadoch asi len ochotnícke alebo totálnymi nehercami. ()
Štefan Uher má dar od Boha. Aj v tomto jeho filme je vidieť takmer v každom zábere silný cit pre vizuálne podanie snímku. Schátralé a ošúchané budovy, celé ulice, kláštorné múry...a to všetko v čiernobielom podaní vyznieva ako kus umenia. Čakal som príbeh otca a troch dcér, ktoré vyhnal do kláštora, ale táto linka je už v úvode zatlačená do úzadia a hlavnou témou filmu je nútená prevýchova mníšok komunistickou ideou. Nie je to komédia, ale nájde sa tu mnoho vtipných momentov. Tak trochu na nervy ide dookola opakujúca sa pieseň, ktorá sprevádza celý film. Miestny hlupák si ju spieva v jednom kuse...Doteraz som na tento film nemal šťastie a trochu chápem prečo ho bývalá československá či slovenská tv nevysielala často. Dávnejšie určite z propagandistických dôvodov a cenzúry a v dnešných zhýčkaných časoch je pre väčšinu divákov príliš umelecky podaný. Ja to však ocením, kvalitu a Uhrov talent som tu videl. 80%. ()
Možná jen, že jsem místo "dcéry" podprahově vnímal "sestry", nebo za tím bylo ještě něco jiného, ale k filmu jsme se dostal až po skoro 50 letech od natočení, - a bylo mi jako bych našel na ulici peněženku... Uherův film zarámovaný do Shakespearovské mezní situace Krále Leara, má kolektivní těžiště. Jedním kolektivem je skupina vesnických komunistů a druhým skupina (už také vesnických) jeptišek. A příběhem není jen jejich vzájemná interakce, nýbrž také jejich vzájemné odlišnosti a shody, kterých je zřejmě víc: oddělování zrna od plev, snaha o vytvoření páté kolony atd., prohlášení "ti jsou všude" platí tam i tam. Ve spodní částí rámu odchází starý Lear s Cordelií ( Klemencií, velmi decentně předvedenou Alžbetou Štrkuľovou). Kam? Je ještě nějaké místo, které je může přijmout? Pozn: Z mých oblíbených uživatelů hodnotilo tento film 5 osob, průměrné hodnocení 100%. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (4)
- Alžbeta Štrkuľová (Klemencia) sa počas natáčania v roku 1967 stala historicky prvou Miss Československo. (Raccoon.city)
- Úvod filmu sa točil v dnes už zaniknutej obci Doupov. Statok, na ktorom pracovali mníšky, je v skutočnosti žrebčín v slovenskej obci Kopčany. Točilo sa aj v ďalšom slovenskom meste Skalica (Škarniclovská ulica a kostol Najsvätejšej Trojice) a v obciach Stráže nad Myjavou a Šaštín. (Samuellsson)
Reklama