poster

Ostrov svaté Heleny

  • anglický

    St. Helen's Island

Hudební

Česko, 2011, 83 min

Kamera:

Richard Špůr

Producenti:

Vlastimil Šimůnek

Střih:

Filip Issa

Zvuk:

Roman Čapek

Kostýmy:

Iva Rašková
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MA.KI
    ****

    Částečně autobiografický pseudo-dokument o cestě stárnoucího muzikanta Františka Kůzleho (Laďa Kerndl) do rumunského Banátu, kde žijí čeští krajané stovky kilometrů od české kotliny a udržují český jazyk i literaturu. Ačkoliv důvod jeho cesty je naleznutí své dcery, na tomto prostém, však dobrosrdečném místě, kde hodnoty i Bůh mají svou váhu, nalézá cestu k sobě samému. Ostrov svaté Heleny působí amatérsky, možná až antifilmově, každopádně je mimořádně osobitý a lidský. Bohužel však poměrně nevyvážený. Silné momenty střídají vyloženě trapné, přičemž pasáže z Rumunska jsou o dvě třídy lepší a zajímavější než ty odehrávající se v tuzemsku (v nichž mimochodem "vyčnívá" otřesně přehrávající Slavíková). Stoprocentně pevný v kramflících jsou film i Kerndl ve chvílích, kdy zní tóny zpěvákových swingových songů. ~ Snímek o bilancování na podzim lidského života / o jeho radostech i strastech / o důležitosti rodinné pospolitosti i pevnosti přátelského pouta / o naleznutí cesty k pokoře / o smíření se se smrtí a odchodu do nebe. Nejen díky písním umí navodit onu melancholii, kterou lidé zažívají na sklonku svého života. Objektivně je filmová kvalita nejspíš průměr (některé herecké výkony podprůměr), ale výsledný dojem a prožitek maximální.(24.5.2012)

  • LTeez
    *****

    V poslední době se setkávám s názory, že Češi snad už ani neumějí udělat opravdu kvalitní film a bohužel jsem donedávna musel souhlasit! Až na pár vyjímek jako Protektor či Habermannův mlýn se tu u nás opravdu hemží směs vykrádaček (Ženy v pokušení ) s příběhy, kterým by to snad i víc slušelo jen v televizi. Celkově 80% - minimálně 10% a ostatní procenta jsou za odvahu do podobného projektu jít, bravurně ho zrealizovat a ukázat lidem, že naše kinematografie se neřítí do propasti!(19.12.2010)

  • Matty
    *

    Aneb Ládi Kerndla výlet do rumunského Banátu. Esteticky i obsahově Ostrov dokonale zapadá mezi bulvární portréty slavných (resp. těch, kteří by slavní ještě chvíli být chtěli), ačkoli přesnější žánrové zařazení není jednoduché a nejspíš v něm neměli jasno ani tvůrci. Na psychologické drama jde o dílko ostudně zjednodušující – hrdina neprodělává žádnou proměnu a na konci se zdá být stejně nezpůsobilý žít bez osobní kuchařky a pradleny jako na začátku. Na speciální díl Cestománie, k němuž má prostřední cestopisná část poměrně blízko, je to zas neskutečně r o z t a h a n é – jako kdyby tvůrci v zájmu česko-rumunského přátelství nechtěli vystřihnout jediný záběr krajiny, jedinou hlubokou pravdu vesnické stařenky. Snesitelná je tahle programová vycpávka díky své délce, roztomile mizerným scénám typu Kerndl kontra pizza s kečupem a napínavému čekání, kdy se konečně objeví titulky slibovaná Vilhelmová. 30%(3.11.2013)

  • hrona
    **

    Tak o tomto filmu je velice těžké cokoliv napsat, kamera a celkové provedení je hodně amatérské. Takové trošku domácí video. Nenechte se zmást obsazením, kromě Ladi, který prakticky ze záběru nesleze ostatní jmenování jsou spíše figurky hodně vedlejší. Dal jsem tomuto snímku druhou šanci, jelikož první mě odradila prakticky po 20minutách právě celkovým amatérizmem. Jedna věc která se ovšem tomuto filmu nedá upřít, je naprosto ale naprosto luxusní hudební složka, nejen staré swingovky v podání Ladi, ale i zpracování Malina bandu. Už jen kvůli té hudbě pro milovníky tohoto či podobného stylu doporučuji. Za jedno podívání to stojí.(23.5.2012)

  • kingik
    **

    Když je mně špatně a ležím v horečkách s chřipkou a chcípu, tak mně každý film přijde jak od Spielberga. Tohle neplatí o filmu, co se v našich kinech moc neohřál. Chraplák Ladi Kerndla, co si hraje už nějaký ten pátek na českého Franka Sinatru, je pak to jediné, co si lze na filmu zapamatovat spolu s jeho perfektními jazzovými výstupy v klubu. Se závěrečným zpěvem Vilhelmové trošku přestřelili. V nemoci je každý rád, když je pohlazen po duši a to bylo od tohoto filmu hezké, ale jinak nemá moc co nabídnout. Respektive, svoji šanci zařadit se k divácky vyhledávaným českým titulům zcela propásl. Předně Kerndl herec nedosahuje kvalit Kerndla hudebníka. Fajn, po vzoru "naturščiků" šel do toho, ale ovládat hlas umí hlavně ve zpěvu, jinak neodboural svoji moravštinu, jejíž dialekt "dobrééé večer" lze omluvit původem jeho postavy z Brna. Jeho neherectví o to více vynikne v obklopení hereckými profesionály. Nemyslím si však, že by svoji roli až tak zfušoval. Hrál, respektive většinou odříkával, v rámci svých možností a s nulovými hereckými zkušenostmi před kamerou, celkem snesitelně. Film zfušoval režisér Vlastimil Šimůnek. Chtěl si vyzkoušet po práci pro televizi také film pro kina, ale takhle se pro velká plátna netočí. Technická stránka filmu je ryze amatérská. Námět je silný. Stárnoucí hudebník neví, kolik mu ještě zbývá času, poté, co je mu diagnostikována zákeřná plicní choroba a jeho touha vycestovat za jeho dcerou do Rumunska se kterou se rok neviděl, je silnější, než obcházející smrt. S tímhle si režisér však nevěděl rady. Přišel s filmem, který se vleče odnikud nikam a co se vleče neuteče. V tomto případě se neotřelý námět proměnil na amatérskou a nefunkční fušeřinu s prvky nedomrlého dokumentu, to když se v ději přeneseme do rumunské vesnice, a jisté je jedno, tohle v kinech nemělo co pohledávat. I když z toho sálá relativní pohoda, těžko se o filmu dá psát jako o vynikajícím českém počinu. Lépe mu sluší televizní obrazovka. Jako plus vidím vedle autenticky nasnímaných brněnských lokací, neokoukaného Kerndla a spolu s ním slibný potenciál námětu, částečně volně inspirovaný a čerpající ze skutečného hudebníkova života, i jeho soukromého archívu ze zaoceánských lodních cest, který se ovšem v mimořádně fádní režii a celkové realizaci, utopil. Kerndlovu dceru mohla hrát jeho skutečná dcera Tereza. Film jako je tenhle rozhodně nepomůže českému filmu z krize. 40%(23.5.2012)

  • - Dialogy s místními obyvateli Rumunska byly převážně improvizací. Podobně svatba, jejíž oslavy trvaly tři dny, je zachycením skutečné události. (Walley)

  • - Film byl natočen v roce 2005 v Rumunsku a v letech 2006 a 2007 v Česku. (Ded@M@tes)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace