The Doll of Satan
The Doll of Satan
Obsahy(1)
Mladá žena Elisabeth sa so svojím snúbencom vyberie na hrad, ktorý zdedila po svojom strýkovi. Po príchode na miesto sa zoznámi s Carol, ktorá je správkyňou stavby. Carol Elisabeth oznámi, že jej strýko chcel hrad predať, ale ona jej neverí, lebo je presvedčená, že o takomto zámere by sama vedela. Sprvu sa myšlienke predaja bráni, ale po istom čase strávenom na hrade si to rozmyslí. Začnú tam totiž zomierať ľudia, pričom práve Elisabeth a jej snúbenec sú v najväčšom ohrození. Čoskoro je zrejmé, že im skutočne ide o život. (Astaroth12)
(více)Recenze (7)
Barvité, ale bohužel zcela nekrvavé pozdně gothické giallo, efektivní je jistě nastavní (starý hrad, spousta temných chodeb a katakomb ale např.i mučících nástrojů, nejlepší scéna filmu se odehrává právě v této kryptě, kde je mučena hlavní hrdinka), námět je klišovitý a spiknutí spíše decentní, nechybí nějaká cudná nahota, krásná neměcká herečka Erna Schürer v hlavní roli špatná nebyla, bohužel napětí bylo spíše mizivé, stejně tak jako nějaké větší atmosféra, zvláštní efekty byly na svou dobu poměrně dětinské. Ve své době šlo navíc svým způsobem už o starý film, protože ta černobílá éra (63-66) podobných a daleko lepších filmů, byla už nenávratně pryč. Pouze pro nadšence. ()
Snímek se jako horror jen tváří. Vpodstatě jde o detektivní příběh, zdráhám se napsat giallo. Kulisy starého hradu mají nádech gotiky, ale ta se zastavila jen na několika interiérech a podzemních chodbách. Světlým momentem je bouře a několik nedotažených snových scén. Bičování, kdy se houpe kamera, aby divák nic neviděl, je k smíchu. Spíše jsem měl pocit, jako bych sledoval italskou verzi Fantoma Morrisvillu. Nabízená erotika zůstala na startovní čáře, a tak problesknutí bradavky v několika záběrech bylo asi spíše neplánované. O nějakém gore nemůže být řeč. Obojí se dá odpustit, pokud by měl snímek alespoň tajuplnou atmosféru. Tu však nabízí jen název a posledních deset minut. Žádný okultní horror, jak by se mohlo zdát, ale průměrný příběh s pár mrtvolami a pohlednými herečkami. Pro běžného diváka ztráta času. ()
Takový nevinný pokus o giallo. Málo napětí, málo násilí, cudná nahota a v celku jasná pointa od začátku (s jedním malým ale dobrým twistem). Ferruccio Casapinta hold ještě nebyl ovlivněn Argentem, a proto film nemá žádnou atmosféru navzdory možnostem využití gotického hororu. Škoda.... ()
V podstatě italská "wallaceovka", převažuje detektivní žánr, ovšem na starobylém zámku, proto bývá neprávem řazena do gotického hororu. Jediný film Casapinty, který byl jako tvůrce tvrdě kritizován (byl prý lepší spisovatel než režisér), není až tak špatný a určitě nevybočuje z běžného dobového braku. Kladem je jen náznaková erotika i násilí, v tom se také film podobá soudobé západoněmecké produkci. Peroxydová blondýnka Erna Schürer je sice tuctová, ale do tohoto žánru se přesně hodí. ()
Je tu temný zámok, búrka a aj podzemné, dosť pochmúrne chodby. Ano, toto je veľmi vzrušujúco atmosferické, ale škoda ,že film má tendenciu nudiť, ale ani technicky či vizuálne nebol dokonalý. Ale hlavne už pár podobných filmov bolo aj pred týmto a tak si myslím, že príbeh je značne okopírovaný a tak nemal čím prekvapiť. Tak toto sa nepodarilo, lebo tak nudný a nezáživný film som nečakal, lebo aj vraždy okrem čiernych rukavíc nič neukázali a aspoň tam mohol film zaujať, ale nestalo sa tak. Príbeh je veľmi predvídateľný. Ale jedno film ma a to krásnu a zmyselnú herečku. Triky aj na tu dobu boli úbohé. Ako giallo to bolo slabučké, ako gotika to bolo o niečo lepšie. ()
Mladá slečna přijede se svým přítelem na starý hrad, který zdědila po svém strýci. Dozvídá se, že strýc chtěl hrad údajně prodat, ona to ovšem udělat nehodlá. S tím samozřejmě kdosi z dalších přítomných nesouhlasí a tudíž je další vývoj poměrně jasný... A tentokrát i dost čitelný, ale nikterak mi to nevadilo, je to zábavné giallo, i když se tu operuje s docela obehraným námětem. ()
Na tu dobu slušný snímek. ()