Lesní panna

Velmi nadčasová hra a nádherně se dnes ukazuje kam ten americký sen vede. Výborné herecké obsazení, kterému kraluje Květa Fialová, která i ve čtyřiačtyřiceti letech je nádherná ženská, přesto nepřekvapuje, že učitel Isidor, ve výborném podání Václava Postráneckého, dá přednost dvacetileté Libušce Šafránkové. Za komančů se sice inscenace točily ve studiích a co nejlaciněji a to je také poznat, ale v dnešní době si nedokážu představit, že by vzniklo něco podobného. Tak nám ta krásná Libuška Šafránková už také odešla do hereckého nebe a z herců z této inscenace už zůstává naživu pouze Josef Somr. (02.04.2021)

Hned v počátku jsem si říkal proč komunistům nevadila hra, která velebí Ameriku. "Vivat Amerika." Pak jsem si vzpomněl na první díl série Básníků Jak svět přichází o básníky. Ze severní Amerikyse totiž výletníci vrací s velkou nepořízenou a najednou už ódy nepějí, což se komunistům naopak hodí. Bohužel této inscenaci škodí především hrůzostrašně jednotvárné kulisy. Všechno je natočeno v jednom studiu a je to poznat. Bez špetky nápadu či jakékoli snahy opustit jednotvárnost. Při filmové délce bych očekával, že alespoň část bude natočena v exteriérech. Takže i když je pak obsazení vcelku slušné, tak při naprosto hrozném studiu, a platí to i co se týče kulis a dekorací, je to jen ztěžka snesitelná verze. (29.10.2020)

Normalne bych hodnotil za tri, cili prumer...citim vsak povinnost pridat ctvrtou, a to na pocest puvabu nadherne Kvety Fialove... Jinak se jedna o studiovou zalezitost - pribeh o lidech, kteri jsou stastni, ze se mohli vratit z Ameriky zpet na nasi rodnou hroudu (ehm...), coz je podtrzeno tim, ze "soundtrack" konci sborovym zpevem pisne Kde domov muj... :-) V tomto pripade je to vsak vlastne samozrejme...(Tyl) (25.05.2011)

Klasická báchorka Josefa Kajetána Tyla, v níž vyniká ta unikátní, krásná, stará česká mluva. Kulisy dotváří pohádkový děj, ve kterém exceluje celý herecký ansámbl v čele s Josefem Somrem v roli hospodského Barnabáše a jeho ženy Voršily (sluníčko Karolína Slunéčková). Hodně mě bavil i František Vicena jako otec Terezky a jehož řadím mezi naše tehdejší přední české herce. Květa Fialová v roli Jasany půvabem jen zářila. Bohuš Záhorský coby žid Šimon Moreles byl přesnej. Korunu všemu dodal ke konci Vladimír Menšík v roli Kapouna, co chtěl sbalit Terezku (Libuška Šafránková). Režisér Jiří Bělka vyprávění postavil hlavně na vlastenectvím, které vyústí až k hymně "Kde domov můj". Možná by se mohlo zdát, že zpracování zavání bolševickou ideologií, ale to je nesmysl, Tyl byl Tyl a Jiří Bělka se jeho látku snažil převést k obrazu svému. Což se mu taky podařilo. Je to lidské, hravé a vtipné. Američtí indiáni mě hodně pobavili :D. Luboš Fišer hudbou pohladil a chvílemi jako bych zaslechl motivy z televizní Babičky. Lesní panna v sobě kromě lásky nese i odkaz doby, kdy lidé prchali přes moře za svým americkým snem. (13.06.2021)

V roce 1973 mi byly sladké 4 a možná se mi tahle pohádková agitka i líbila. Však jsem taky byla cílová skupina. Jenže dneska už jsem někde jinde. A tak se mi z toho podprahového sdělení otvírá kudla v kapse. Tyl to možná ještě myslel dobře. O motivech Československé televize si ale myslím svoje. Jedna hvězda se skřípěním zubů za Libušku. (29.10.2016)