• rt12
    *****

    Ne moc známý snímek, který zobrazuje dobu zlou, v našich dějinách jednu z nejhorších. Životní filmová role Jana Hrušínského, kde se projevily jeho nesporné kvality. Kluk, který se dostal na nějakou chvilku STB na kobylku. Prý se to skutečně stalo, to by tedy byl Husarský kousek.(20.5.2014)

  • ripo
    **

    Hrušínského tvár, oprostená od akejkoľvek mimiky s totálne nehereckým prevedením len dala pomyselný klinec do rakvy tohoto nemastného - neslaného filmu . Katastrofálny scenár a hlavne príšerný strih . A pritom námet to bol vynikajúci. A propos ... Nebol to náhodou TV film. Celkovým prevedením tak vyzeral(19.3.2009)

  • jatamansi
    ***

    Pokud někdo poslouchá Bacha, Mahlera či Beethovena, jsem mu dopředu nakloněna. Jan Hrušínský se definitivně zbavil otřesnéhu kuňkaného Orlíka a Kramol udržel své pokleslé herecké umění na uzdě. Tajemný příběh se pomalu rozvíjí a hudba skvěle podbarvuje či dokresluje. Znalost prostředí, drzost kombinovaná s odvahou – ovšem kde b byly bez obleků zděděných po otci? Švandová s perfektním make-upem v každé situaci včetně sauny a vody – to byl totální maskérský úlet. Umaštěný Potměšil nezklamal. Znalec poznal Žofín i Národní divadlo, zejména záchodky zde hrály velkou roli. „Vzali všechno stříbro a míšeň, teď se bude servírovat na alpace a Karlovarsku.“ Výstižná definice doby a jejího marasmu. Balíček karet na poslední cestu byl dojemný, ale t dětství pamatuji pohřby, kdy se do rakve podobné věci fakt dávaly. „Čas nikomu nic neřekne, lidi všecko vykecaj!“ „Zlikvidovat nebo získat. Ale ať se to udělá pořádně.“ Laskavý divák ať si sám domyslí.(28.4.2009)

  • Master19
    **

    Jo tak on to byl Thriller? :-) Pomalu plynoucí děj je možné si dovolit u příběhů poetických, melancholických - čili nutkajícícm k zamyšlení. Tady je to spíš ke škodě. Herci jakési druhé ligy (bez urážky, větišnou v pohodě) tu tedy splácávají málo uvěřitelný (čili těžko hmatatelný) příběh, který byl - zdá se - právem zapomenut...(19.3.2009)

  • JitkaCardova
    **

    Pěkný námět, a snad i záměr. *** Mít představu o tom, jak a čím by scény měly působit, žel není totéž jako toho neupoceně dosáhnout. Některé moudré knižní deklamace směrem do věčnosti pootočených hlav jsou přímo na zabití, banální práce s kamerou a obecně s řešením scén a vůbec celková doslovnost a prvoplánovost (včetně herectví, viz Báru Štěpánovou, agenty, papaláše a celkově typová klišé, nebo dramaticky temných či impresionisticky laděných tónů doprovodné hudby, podle situace) to místy srážejí k neukoukatelné trapnosti, byť člověk toho evokovaného, leč nenaplněného potenciálu zároveň lituje a věřím, že mnozí spokojenější diváci ve snímku díky té sugestivnosti, jak významně se to všecko tváří, viděli víc, než v něm je reálně přítomno. A to především díky povrchnosti, absenci prokreslených osobních příběhů, vztahů, kauzalit a vodítek, pod níž si hloubku možného dramatu může každý doměřit podle svého - to je ovšem velký zápor každého díla sázejícího na nedořečenost, neboť ta je každopádně bezpracná, nic důležitého sice nezkazí, ale ani nedosáhne. S tím také souvisí nečitelný výraz Hrušínského-Františka - on přísně vzato ani jiný být nemůže, protože nemá jaké konkrétní emoce jakožto osobnost konzistentně vyjadřovat, není, jak mu jako člověku rozumět, jeho příběh a vztah k životu neznáme, ve scénáři je za ním prázdno, neřeší, jestli je to dobrý nebo zlý člověk, uměřený, apatický, nebo dusící hněv, přemáhající zklamání, jaké má s kým úmysly, co se ho dotýká, si od toho, co dělá, slibuje, jestli ho to uspokojuje a proč, a až zúčtuje, jaké vlastnosti a schopnosti bude moci v jiné životní etapě nabídnout, jakým člověkem bude... nada, nula, nic. Jeho vnitřní život je autorům ukradený, a stvořili tak vlastně velice arogantní postavu a film, jimž jsou ukradení diváci - ať si o nich myslí cokoli, nezáleží na tom, film žádnou interpretaci neocení víc než jinou, je to zbytečná práce, ztráta času. *** Film zkrátka nestojí o hlubší pozornost, a především proto také za hlubší pozornost nestojí, byť se člověku nechce ten přitažlivý námět a nedostatečné náznaky jednoho zvláštního životního osudu a příběhu, který by stálo za to odvyprávět důkladně, opustit. Přímo to volá po nějakém poctivějším ztvárnění. *** Podle mého dobrá příležitost pro remake. *~(26.2.2020)

  • - Film vznikl na základě povídky Evy Kantůrkové z knihy "Černá hvězda". (sator)

  • - Pohřební scéna se točila v barokním kostele sv. Jana Křtitele v Osově. Většina místních obyvatel však o ničem nevěděla. Záběry, kdy František (Jan Hrušínský) navštíví "poprvé" svou matku, se točila na nádvoří osovského zámku. V době filmování se na tomto místě skutečně nacházem domov důchodců. (HJ-FILIP)

  • - Hlavní hudební složku filmu tvoří Goldbergovské variace Johanna Sebastiana Bacha (BWV 988, Klavírní cvičení spočívající v Arii s rozličnými variacemi pro dvoumanuálové cembalo). Ústředním tématem je právě opakující se Arie a jednotlivé rozličné variace (veselé i smutné, rychlé i pomalé) jsou potom podbarvením konkrétních odpovídajících míst filmu. Použita byla přelomová nahrávka slavného kanadského klavíristy Glena Goulda z r. 1955. (alonsanfan)