Smuteční hudba za padlé hrdiny

Cupak byl vyborny, take jak jinak, pribeh ponekud nudnejsi, tedy pokud porovnavam cely tyden o skladatelích na ct3, nicmene jsem netusil, ze jsme meli v cizine dalsiho takto uspesneho Čecha, ktery proslavil nase usurpované národy tentokrat az v Paříži. (13.08.2020)

,,Také v budoucnu bude muset mít člověk štěstí, aby se na něj nezapomnělo." Český hudebního skladatel a pedagog působící převážně ve Francii Antonín Rejcha měl zjevně štěstí i po smrti, že on něm mohla vzniknout tato zcelku zajímavá televizní inscenace. Přeci jen nepatří mezi tolik známé/hrané autory, přičemž o jeho zásluhách pedagogických jsem se poprvé něco dozvěděl až díky tomuto filmu. Štěstí jistě bylo i to, svěřit hlavní roli Eduardu Cupákovi, který tuto zajímavou postavu hudební historie ztvárnil velmi uvěřitelným způsobem. Samotný koncept  inscenace, kdy životem vyčerpaný skladatel (v podstatě na smrtelném loži) si v hlavě rekapituluje svůj život, je v celku tradiční. Jednotlivé útržky nejsou sice úplně vyrovnané, ale minimálně v některých je zajímavý náboj. Určitě jde třeba o scénu, kdy se Rejcha po letech setkává se svou matkou, kterou v dětství opustil, aby spolu vedli nelehký rozhovor. Nebo ta, kdy je Rejcha nucen před francouzských dvorním radou obhájit uvedení své opery Nathalie. Jiné aspoň člověku nabídnou další zajímavé informace o tomto skladateli (třeba to, že byl prvním učitelem Charlese Gounoda nebo že se stal členem francouzské akademie). Hodnocení zaokrouhluji na 4 hvězdy, protože televizní inscenace o hudebních skladatelích mám obecně rád, byl jsem potěšen se s další takovou seznámit. (30.03.2023)

,,Také v budoucnu bude muset mít člověk štěstí, aby se na něj nezapomnělo." Překvapivě jsem si televizní inscenaci o mě neznámém českém skladateli Antonínu Rejchovi, proslaveném v napoleonské Francii, užil s výrazným zaujetím. Úvodní scéna s loudáním se polomrtvého pána po městě mě hned vtáhla dovnitř a v samotném vyprávění na přeskáčku přes různé útržky vidím zdařilý nápad, malinko horší to je se samotnými útržky. Těm, které mají už samy v sobě napětí, v atmosféře velice napomáhá komorní výprava (zejména někde na začátku dialog Rejcha s matkou a později zase prosazování opery Nathalie před politicky neúprosným diplomatem v podání excelentního Josefa Vinkláře). Při stejném stylu po celou dobu ale přichází naopak místa, kde už ke konci inscenace ztrácí na šťávě... Jsem rád, že se mi po delší době povedlo vidět další kus z čs. televizní dramatické tvorby (díky ČT3 !), který čekal na své znovuuvedení několik desítek let. Byl jsem překvapen nebývale velkým počtem zvolených herců, mezi nimiž Eduard Cupák v hlavní roli předvedl skutečně zdařilý výkon.  70% (10.08.2020)

Poutavě a zároveň kultivovaně ztvárněný životní příběh Antonína Rejchy, který zdobí výkony řady vynikajících herců, mezi nimiž vyniká Eduard Cupák, jenž vtiskl hlavnímu hrdinovi psychologicky velmi uvěřitelnou a zároveň osobitou tvář. Až nostalgické připomenutí, jak kvalitní uměla kdysi být televizní inscenační "klasika". (06.09.2020)