Režie:
Viliam PoltikovičScénář:
Viliam PoltikovičKamera:
Viliam PoltikovičHudba:
Ladislav FaktorHrají:
Jaroslav Dušek, Iveta Dušková, Vlasta Dušek, Eva Holubová, Ivana Uhlířová, Květa Fialová, Pjér la Šé'z, Agáta DuškováObsahy(1)
Film o Jaroslavu Duškovi není typickým portrétem známé osobnosti – jde spíše o zachycení jeho vnitřního života, jeho názorů a postojů k věcem, které se dotýkají každé bytosti. Film se natáčel více než jeden rok a uvidíme v něm nejen ukázky z divadelních her, ale i setkání s mentálně postiženými, s delfíny, komunikaci s kameny, stavbu ekologického hliněného domu, chození po žhavých uhlících a mnohé další. Jaroslav Dušek zde velmi sugestivně a přesvědčivě vypráví o základních momentech života jako moudrá a inspirující osobnost, jejímž životním postojem je radost. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (57)
Nehodnotím film, hodnotím to, že Jarda Dušek žije jak žije, že přišel na to, že každý jednotlivec má svůj vlastní pohled na svět a že si plně zodpovídá za to, co žije, a vůbec není k jeho vnitřní spokojenosti podstatné to, co si o něm myslí ostatní. Stačí žít s láskou v srdci. ()
"Smyslem života je znovuobjevit radost." Nikdy jsem s žádným šutrem nepokecal, stromy jsem příliš neobjímal, energii z katedrál také nevysával, ale asi budu muset svůj život trošku přehodnotit. Také totiž chci žít v přátelském vesmíru a schytávat rány osudu s vědomím, že se mne to vlastně netýká. Takže hluboká poklona panu Duškovi a poděkování za ukázání alternativní cesty života. ()
Nikdy jsem žádnému kameni nenaslouchal, tudíž nevím, jaká slova od něj čekat. Ovšem Jardu Duška jsem poslouchal s nadšením (stejně jako na jeho divadelních představeních) a užíval si s ním jeho pozitivní přístup k životu a bytí. ()
Tohle není žádná upocená čtyřka protože Dušek. Jaroslav Dušek se vámi v tomhle dokumentu úplně normálně baví. A baví. A nemusí u toho zrovna ryčet jako Menšík. Mluví potichu a i slova jako kunda nebo čurák, znějí v jeho podání tak nějak hřejivě. Takže asi takhle: Ono je lepší mluvit s chytrým člověkem o něčem hloupém, než s hlupákem o něčem chytrém. To kdyby se Čtvrtníček ptal, co na to Honza Kačer. Teda Werich. ()
Asi to bude tím, že mi mystické věci jako mluvení s kameny moc neříkají, ale dokument mě příliš nezaujal. Jaroslav Dušek je bezesporu zajímavá osobnost a film tohoto stylu k němu sedí, ale mě tu zkrátka chyběla alespoň nějaká dramatická linka, náznak příběhu, něco, co by všechny ty věty a úvahy drželo pohromadě. Nicméně pár scének a Duškových průpovídek je hodně vtipných a zajímavých. ()
Tady si očividně nerozumíme. Já mám Jardu zrovna tak rád, jako vy, a zrovna tak je mi sympatický jeho postoj k životu. Kdyby se tu hodnotila osobnost Jaroslava Duška, máchám tu všemi hvězdami, které mi přijdou pod ruku, ale že tu spíš hodnotíme práci Viliama Poltikoviče, můžu máchat leda tak prostředníčkem. Duška je pro jeho osobité názory potřeba vykreslit jako novodobého vizíra a ne jako pošahaného egocentrika. Tolik tedy ode mě a teď nechám opět hovořit kameny. (Filmfest Hurghada 2012, 12/67) ()
Jaroslava Duška mám rád od prvního shlédnutí Pelíšků. Přiznám bez mučení do té doby jsem jej neznal. Od onoho posvátného roku 0 jej však sleduji a vždy jsem rád, když se někde ochomejtne ve filmu, nebo uvádí např. Českého lva. Nelze opomenout ani jeho účinkování v rozhlase , či jeho divadelní vystoupení jemuž pro mne doposud vévodí zpracování Cavemana. Dokument mapuje jeho vzpomínky na dětství na Sázavě, kdy se dle jeho slov u něj formoval onen zájem o podstatu radosti z pouhého bytí i jeho současné názory včetně propagování Dohod Toltéků... Jeho niterné upřímné vysvětlování svých názorů a poznatků je věc, která musí jednoznačně nutit racionálně a materiálně založené jedince ťukat si na čelo či rovnou vytáhnou telefon a volat Centrum krizové intervence v Praze Bohnicích...(I když blázen by zase nenazval naše současné společenské uspořádání a fungování koncentrákem !!!). Pro ostatní je Dušek neskutečně pozitivní bytostí (s vlastním kompostem v sobě:-) ), žijící si po svém. Já osobně si myslím, že postava Jaroslava Duška je jen do lidské podoby převtělená jiná bytost z vesmíru. Sbírá tu informace o lidech a snaží se jim ukázat i jiné způsoby našeho bytí zde. Až skončí své poslání, nasedne do vesmírné lodi a zmizí do své galaxie světla a radosti :-)) Přeji si aby zde na své misi vytrval co nejdéle! * * * * ()
Po nádherne napísaných knižkách od Pavlíny Brzákovej - Ze mě a TVARYTMY je tento dokument vynikajúcim bonusom, ktorý mi ucelil obraz a akoby doplnil chýbajúce časti mozaiky zo života Jaroslava Duška, ktoré sa len vykrištalizovali v mojej hlave a už iba potrebovali konečnú podobu. ()
„Kam bych ji ukryl (informaci), kde ji nebude člověk hledat. Na nejvyšší horu…. tam vyleze, zakopat ji hluboko….on ji určitě vyhrabe,.... na dno oceánu...tam se potopí ….vložím ji přímo „do něj“. Myslím, že toto rčení (pojednávající o stvoření člověka bohem) vystihuje mnohé zde vyřčené a byť jsem z přesvědčení ateista, zcela chápu a rozhodně mi není samotná podstata (myšlenka) proti srsti. Čistě objektivně, (filmařsky) těžko (o)hodnotitelné. Tohle je veskrze pocitová záležitost. Tentokráte žádné sáhodlouhé komentáře, snad postačí, když napíšu, že Jarda mě (téměř) přesvědčil, že je to (viz samotný název dokumentu) možné. Minimálně mě „přinutil“, zamyslet se nad spoustou zde vyřčeného. To není zase tak málo a mám pocit, že o to tu (mu) šlo. P.s. nevím, jestli to byl skutečně sen nebo se mi to doopravdy zdálo, ale tu holou prdel (v závěru) jsi si mohl Jardo skutečně odpustit :-) zajímavý (zcela výstižný) komentář (pro mě): uživ. MaMitti ()
Jarda Dušek je člověk, který mi nesmírně ovlivnil život. Jarda Dušek je člověk s neuvěřitelným darem a schopností dokonale a srozumitelně formulovat své myšlenky a přesvědčení a mluvit o těžkých a často velmi abstraktních tématech tak, že mu každý člověk rozumí. Pamatuji si, že jsem byl nesmírně okouzlen představením 4 dohody, když jsem uviděl, že takhle nepřemýšlím a nevnímám svět jen já. On tam byl sice jen v roli přednašeče myšlenek Riuze, ale to člověk prostě vidí, že on v tomto rozpoložení žije. Když jsem ho v tomto dokumentu viděl si povídat s kameny, tak to nutí k zamyšlení, zda už se zemskému povrchu nevzdálil příliš. Ale když jsem já schopný vnímat v blízkostí stromů jejich energii a cítit konkrétní emoce, tak proč by Jarda nemohl slýchat od kamenů celé věty a konkrétní sdělení. Když v něco takového nevěřím, tak to neznamená, že to tak nemůže být. Dokument se mi velmi líbil svojí formou a především mi dal to, co jsem od něj žádal. Představil mi Duška jako člověka a jediný okamžik mě nepřekvapil. Takhle jsem si jeho osobnost a soukromí představoval. [80 %] ()
Mluvící kameny, korunovační klenoty, chození po žhavých uhlících, stavba přírodního domu, improvizované divadlo, hendikepovaní spoluobčané, vesmír a vůbec... Jak to všechno souvisí? O Jaroslavu Duškovi kdyby natočilo dokumenty deset filmařů, tak by každý vypadal úplně jinak a byl o něčem jiném. A i díky tomu zřejmě nemá šanci diváka nudit na něj koukat, i kdyby zrovna třeba pekl chleba. ()
Dušek je duchovní převaděč. ()
Velice zajímavý pohled do duše, vnímání světa a energie kolem nás pana Jaroslava Duška. Konečně jsem pochopil, kde se bere jeho herecký potenciál, lidský přístup a nekonečná komediální fantazie. ()
Hodně jsem se na to těšil a trochu jsem se bál celé té formy a podání, protože s těma hláškama a "moudrama",které tam Dušek háže-z hlavy rovnou na kameru-se celý projekt mohl lehce zvrhnout buď v jakousi skorobibli rádoby-free-eko-bio-intelektuálů, nebo třeba až nelichotivý obraz jednoho chudáka, který je zralý na rekreační pobyt ve cvokhausu.......Pravdou je, že s tou záplavou (někdy více jindy méně smysluplných) myšlenek se tenhle dokument pere chvilkama trochu těžce, nezáživně a v kolísavém tempu..ale nakonec to celé statečně ustál a jde "jen" o bližší pohled na život jednoho člověka, který si to žije tak trochu po svém..........osobně jsem za takový projekt rád ()
Je to magor. Pojdme byt vsichni magori a prozijeme stastny zivot. ()
To, že je Dušek pošuk, ještě není nic špatného. Salvador Dalí byl taky šílenec, ale zároveň byl génius, který si své šílenství plně uvědomoval a udělal z něj tvůrčí metodu. Je hodně bláznů, kteří svoji poruchu dokážou kreativně použít, a když ne, tak alespoň drží pysk. Duška bylo možné tolerovat, dokud svou nonkonformitu používal jako inspiraci pro své herecké projekty, teď ale ze sebe dělá mesiáše, vysvětluje vesmír a lidi mu to žerou - nebo se, nedej bože, řídí jeho radami. A v okamžiku, kdy se autoritou pro každodenní život stává psychicky vyšinutý člověk, tady máme problém, panstvo. Hlavně mu nezapomenu to, že do Česka přitáhl Monforta - evidentního podvodníka, který tvrdí, že se živí vzduchem, má na svědomí několik úmrtí členů své sekty a v Brně radil nějaké mladé holce, aby přestala krmit své dítě a rozvedla se s manželem, pokud by se proti tomu postavil. Pokud Dušek dělá z takového grázla světce, tak je spoluviník a patří buď do kazajky nebo za mříže. Tečka. ()
Herec první třídy a velké dítě v jednom Dušek se ze všech sil snaží ostatním zprostředkovat něco, o čem se ve skutečnosti nedá pořádně mluvit. V tom ohledu to líp asi dopadnout nemohlo. Námět ke klepání na hlavu je to solidní, bez debat. Jenže... :) ()
Jo jo, je to zajímavý. Měla bych pár otázek, na který bych se Duška potřebovala zeptat - v tom mi dokument příliš nepomohl. Do malýho prostoru se toho moc nevtěsná, asi taky proto, že chtěli udělat nějakej "širší záběr" jeho osobnosti. No ale co se dá taky o "jednotě universa" povídat. ___Málokdy se stane, že někdo dokáže o těchto věcech mluvit s takovou přirozeností a nebejt trapnej. Ve mně taková výpověď probudí touhu něco se sebou už konečně udělat! Že by? ()
laska k balvanom skalam a sutrom : 50 % ()
Rozumím ti, Jardo, a děkuji. ()