10 Years
Režie:
Jamie LindenScénář:
Jamie LindenKamera:
Steven FierbergHudba:
Chad FischerHrají:
Channing Tatum, Justin Long, Rosario Dawson, Max Minghella, Kate Mara, Lynn Collins, Chris Pratt, Oscar Isaac, Scott Porter, Anthony Mackie, Brian Geraghty (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Deset let je docela dlouhá doba a člověk, ať chce, nebo nechce, se za ty roky změní. Když po deseti letech náhodou narazíte na starého kamaráda ze školy, může se stát, že v něm už jen těžko poznáte osobu, na kterou si pamatujete. Jsou však i lidé, na které po takhle dlouhé době nezapomenete, ať se snažíte sebevíc. Film je o jednom obyčejném srazu spolužáků po deseti letech a na takových srazech se může stát prakticky cokoliv. (Foox)
(více)Recenze (63)
Působilo to autenticky, hlavně konec, pár panáků a masky a přetvárky jdou dolů, známe, známe. ()
Dazed and Confused/SubUrbia naší generace? ()
Sice si myslím, že podstatu třídních srazů po letech možná nejlépe a nejmrazivěji vystihl Nick Nolte ve filmu Off The Black a to tak, že vůbec nejde o to nostalgicky zavzpomínat a pobavit se s bývalýmy spolužáky, ale vysondovat kdo co a jak a dokázat si, že vy jste to v životě dotáhli dál než ostatní, ale tahle hodná hollywoodská varianta mě dokázala obměkčit. 7/10 a za vylitýho týpka přihodím. ()
,,PODÍVEJ. JEN TI MUSÍM ŘÍCT, ŽE JSEM ŠŤASTNÝ, ŽE SES ROZHODLA PŘIJÍT.“ … ,,MŮŽU TI NĚCO ŘÍCT? JSI JEDINÝ DŮVOD, PROČ JSEM PŘIŠLA.“...... /// Třídní sraz. Sraz třídy. Cizí třídní sraz. (Cizí sraz třídy.) Miliarda nezajímavejch týpků a ženskejch, mele ještě víc nezajímavejch keců. (Ó můj bože! Ó můj bože! Ó můj bože! … ukázka uvítacího dialogu…) Někdo si chce zašukat, někdo ne. (20 minut v řiti… tohle mě zabije!) Prostě tak to na srazech bejvá…. NECHODÍM NA CIZÍ SRAZY! Nebavilo by mě poslouchat ty debilní kecy a sledovat protivný nezajímavý lidi, který si navíc myslej, že jsou vtipný. Taky si nahrávaj monology na kameru – to je na přihlášku do soutěže - ,,Kolik nudy se dá narvat do filmu plnýho lidí (otazník?) (cože fotky? Jo táák, taky budou…). Po 50ti minutách valej do baru. Komický taneční číslo (dělám si prdel)… Šťastnej dospělej, nešťastnej dospělej, zamindrákovanej dospělej … a jsme na konci – šuká ten kdo nechtěl, ten kdo chtěl vaří, a ten co se chtěl ženit (co myslíte?) - MALÍČKOVÝ SLIB. Tohle není odpad. Ale sračka, která má do romantický komedie daleko, jako tihle čuráci do Vegas! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych bejt negr. A moji holku to štve. 2.) Vždycky jsem toužil po tom, omotat někomu barák hajzlákem. 3.) Prej nemám brát na sraz starou…. a nevím proč. (Tak ty se na to mrkni dvakrát!!!) 4.) Thx za titule ,,NikkiNicotine“. /// PŘÍBĚH * HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Tak podle mě je to o tom, že se tam mezi ně buď okamžitě ponoříte a prožíváte to s nimi od samého začátku a nebo se vám to moc nepodaří. Já měla tu smůlu, že jsem si tam s celou tou partou sedla až tak po polovině, poslechla si pár bezvadných songů (i když moc jich tam nebylo), nasákla trochu té nostalgické atmosféry, sledovala jak vybublávají na povrch staré resty, někdy s většími a jindy s menšími emocemi a najednou byl konec a šlo se domů, nebo ještě někam jinam. Kriticky trojka, nekriticky čtyřka = 3,5*. ()
Takhle atmosférické a živé pojetí třídního srazu po deseti letech na filmovém plátně dlouho nebylo. Fajn dialogy a dobře trefený feeling neznáma, kdy se dotyční sice znají, ale přece jen 10 let je určitým způsobem v poznávání vrací o krok zpět - a to je na filmu to nejlepší. Bohužel tu ale také nechybí neslaný nemastný konec a pocit, že dobré postavy o kterých chcete vědet víc dostávají trestuhodně málo prostoru (Dawson, Issac), zatímco provaření hluční tahouni (Tatum, Pratt) jsou tam zbytečně příliš mnoho času a přitom jako charaktery nemají moc co nabídnout. ()
Narazil sem na to jenom kvůli Kate Mara a sem docela nadšenej. V tomhle žánru natrefit na podobně pohodovou věc, to se jen tak nevidí. Silnějších 8/10 a jdu shánět soundtrack. A pak musím zavolat pár lidem ()
Téměř dokonalý film. Scénaristická ukázka, jak během pár minut charakterizovat množství postav a pak je rozvíjet tak, že to zasáhne především tím, že (se) v nich lze poznávat. Skvělé dialogy, výteční herci a chemie. Závěrečný cover Tonight, tonight od Smashing Pumpkins byl třešničkou. Pecka za devět pětek. ()
Celkom pohodová nostalgická záležitosť... čas už nevráti nikto späť. Šťastie, že väčšine z tej partie ich plány vyšli a v konečnom dôsledku si celkom príjemne vyrazili. Príbeh samotný ma síce nenadchol, aj keď podobné stretávanie po rokoch mám veľmi rád, no snímok dýchal akousi zvláštnou atmosférou, ktorá mala svoje čaro. Lepší priemer. 65/100 ()
Myslím, že po pozretí tohto filmu každý dostane chuť poobvolávať zopár priateťov a ísť sa s nimi natrtkať niekde mimo mesta. Balzám na dušu... ()
Je pravda, že režisér Linden úplne nezvládol prácu s hercami, čo nesie za následok, že herci ako Justin Long alebo Kate Mara vyzerajú akokeby hrali prvýkrát a kreácia Lynn Collins pôsobí omnoho nesympatickejšie, než by v skutočnosti mala. Vcelku sa ale nato pozerá dobre a svoj účinok plní. Ja som z toho napríklad dostal parádnu depku. Jeden z tých filmov, ktorý s každým ďalším odžitým rokom vnímate inak ()
Z nízkého očekávání, které se z počátku naplňovalo, se překvapivě vylopnul inteligentní film o srazu SŠ po 10 letech. Komedie? Ne. Vážné? Ne. Má optimistický nádech, je to prostě americký. Lidi se setkají a jsou tu nedořešené vztahy, stará šikana, nové děti, nostalgie, ale hlavně to vypadá věrohodě + žádný tlak na happyend + romantika tak akorát – a v tom je síla filmu, který mě nakonec dostal natolik, že jsem na chvilku uvažoval i o 4*. Snad proto, že se mě to za rok taky týká. Je hodně do pohody. # [viděno: monitor, 5.1, EN sub] # příběh 6 | hudba 6 | humor 1 | akce 0 | napětí 0 | pustil bych si znovu 6 ()
Takové milé, citové vypětí, vzpomínkové memoáry osobnosti, které vzpomínají na své mládí, kam se posunuli, co zažili, co dělají, co se změnilo?! Přirovnal bych to k milému, malému, sladkému mačaťu. A také už to bude 10 let, potřebovalo by to něco podobné, no světě div se, nikdo mně nepozval, to ta povaha?! 6/10 ()
Každá stretávka raz skončí a je len na vás, či budete hrať divadlo, alebo výjdete s pravdou von. Tí ostatní ju môžete celú prepiť. Oscar Isaac krásny chlap a jeho príbeh romantika ako sviňa. 3,5* ()
Pro mě jen stvrzení mojí praxí ověřené teorie, že mladí idioti dospívají do starých idiotů, chudáčci do ubožáků, frajírci do nadutců, pokrytci do prospěchářů... a jen velmi zanedbatelné procento se nás posune dál :-). To bychom ale nesměli narazit na Hollywood, kde jsou všechny hrany pečlivě obroušeny a v podstatě až na jeden kousek se nijak zvlášť nevybočuje ze střihu podle šablony americké korektnosti, což dotváří celková jalovost dialogů, uváděných zaklínadlem "Oh, my gooood", které co chvíli zazní z bezradného scénáristického chaosu. Z herců stojí za zmínku pouze Channing Tatum - bych nevěřila, že to někdy řeknu... jinak nic, co by mohlo obohatit nebo pobavit. ()
Tohle se mi moc líbilo, přitom třídní srazy nesnáším. Úspěšně se jim vyhýbám po té, co jsem absolvovala asi jeden a půl této bizarní nucené zábavy v otřesném salónku, kdy jsme si s dvojicí kámošů, která mě ostatně provází soukromím dosud, zavolali taxi a odjeli raději pařit do Desperáda, které Michal zavřel v osm ráno, vypil s námi bar, tequila tekla proudem a my tři se shodli, že tyhle srazy asi nebudou nic pro nás. Chlapi jak chlapi, ti jsou vlastně všichni napříč mentálním spektrem docela fajn, ovšem banda zahořklých slepic, kterým ujel vlak i mládí, pročež se rozhodly vdávat a porodit dvě děti před dvacítkou, které zrovna v těch osmadvaceti ještě nezačaly normálně žít, čili pro takové byla svobodná, upravená, vcelku úspěšná ženština, která pere jednou týdně, hotovým peklem, protože a vyloženě proto, že ještě nemá a nechce mít děti, ani manželíčka, a celkově: neukazuje album s fotkami, nebaví se o sporáku, no hotový děs běs. Dotyčná skutečně neměla potřebu rozebírat jejich posrané životy, ze kterých dnes už mladé maminy mentální východisko lepší mají, jenomže v devadesátkách to bylo stále v módu pakárny největší, čtyř stěn, minima peněz a koprovky s vejcem, no ale normální byla nakonec aspoň jedna, skutečně rozumná, přívětivá žena, která platila na základce za tu nejblbší a nejšikanovanější, světe div se, najednou z ní byla očividně milující a s osudem absolutně srovnaná maminka, spokojeně vdaná za hodného muže, smířená s běžnými starostmi, srdečná, z níž jediné čišela upřímnost a pohoda. S takovým člověkem jeden posedí moc rád. Z filmu na mě všechno dýchlo a jelikož jsme o další dekády dál a doneslo se mi, jak mnozí dopadli, musím se smát. Píše spokojeně vdaná máma dvou dětí, která o nic nepřišla, zachovala si smysl pro humor i pro pařby, čas na zájmy a jak s chutí ironicky říká: stále z nich vypadá nejlíp a proto na srazy nechodí. Moc pěkný film. Ocení ho více dospělejší divák, který už v životě něco zažil. ()
Takovej ten typ filmu, co se zajímavě rozjíždí a rozjíždí a rozjíždí a já si furt říkám, že to je dobrý start a teď se stane něco zajímavýho. No a samozřejmě se nic takovýho nestane. Základ je dobrej, ale upadnul do scenaristický bezradnosti a už se z ní nevymanil. A taky to moc není komedie. ()
Bože, tohle byl tak skvělý film, že si vlastně ani nepamatuju, kdy naposled jsem z filmu cítil tak pohodovou energii a tak dobrý vibe. Neskutečně zábavná, ale zároveň uvědomělá komedie s pekelně áčkovým obsazením (vážně, doslova každá postava zde je prostě známá tvář), skvěle napsanými charaktery, jejichž vzájemnou interakci a chemii jsem žral od úvodních minut a se strašně fajn průběhem od komediálního začátku až po citelný a nenuceně emotivní závěr. K tomuhle nemám výhrady, už dlouho jsem se totiž u filmu necítil takhle uvolněný a nedokoukal jej s tak uspokojivým pocitem. ()
Je to dlouhá doba a obsazení je humorné ale jak si tomu hodně zase chybí celkem škoda u takových filmu ale co s tím já nic nenadělám příště. ()
10 rokov a u mňa prezívaných 100 minút ! ()