Terapie láskou

Celkem povedené romantické drama s pár povedenými komediálními prvky. Bradley Cooper je naprosto úžasný, De Niro taktéž a Jennifer Lawrence zvládla svou divokou a nespoutanou postavu taky obstojně. Nějak ale stejně nedokážu pochopit, za co se stal tento snímek oscarovým. Podle mě se jedná o sice ne naprosto nezáživnou komedií, která ovšem lehce zapadne v hřehršeli dalších filmů. Bavit se budete, ale jednou to vidět bohatě stačí...70% (27.04.2013)

Romance pro blázny. Nejsou tu klasické romantické typy, jsou tu samí blázni, jeden vedle druhého. Je jedno, zda se někdo léčil v psychiatrické léčebně nebo ho pánové v bílých pláštích tak nějak zapomněli doma, tady jsou lidi, se svými obsesemi, které potkáváte kdekoliv a kteří své problémy léčí svými specifickými postupy. Vytváření pouta mezi lidmi skrze to, co mají společné a v čem si jsou blízcí je přeci naprosto normální a přirozené. Tak proč ne u bipolárního jedince se sklony k násilí? Na mě to fungovalo, i když jsem si uvědomil že ta Jennifer Lawerence je vlastně tuctová holka, která má pěkné tělo a vlasy (ale kdyby ke mě lezla po čtyřech...hm:)). Vždyť v troše toho šílenství je vlastně i zvrácená vychytralost... (28.01.2013)

Kdo je vlastně blázen? A kdo normální? Mně spíš příjde, že blázen je v každém z nás, jen je otázka, co, kdo a jak ho aktivuje. Tady ho Jennifer Lawrence a Bradley Cooper aktivovali ještě před začátkem tohoto příběhu a já vlastně už jenom vidím samotnou terapii. A musím říct, že se na to hrozně hezky koukalo. Hlavně na Jennifer Lawrence se hezky koukalo, speciálně když se kroutila u těch tanečků. Nicméně fakt musím uznat, že takhle originální romantiku jsem hodně dlouho neviděl. Poctivě bláznivou, upřímně lidsky vtipnou a realistickou tak, jak jenom život umí být. (07.05.2014)

To si dřív zalyžuju v pekle, než přiznám tomuhle rádoby nezávislému, vypočítavému a vykonstruovaně nelogickému filmu nějakou hloubku. Mám-li užít příměru k hrdinově bipolární poruše (dříve známé jako maniodepresivní psychóza), člověk, který zažil mánii, si potom i v normálním stavu následně často připadá jako v depresi, a z tohohle dvouhodinového přesvědčování, že Jennifer Lawrence sluší tmavý přeliv, jsem při pomyšlení na mánii, do níž mě uvedl Mistr, který u Akademie nedostal pro jistotu vůbec šanci, krapet v depresi já... (08.03.2013)

Pôvodne som sa mal výčitky voči tomu, že som sa počas filmu bavil, smútil a páčil sa mi aj po jeho skončení, no skrátka som to O. Russellovi zožral aj s navijakom. Potom som však zistil, že asi niesom jediný, a tak na tom filme asi niečo bude. Pokiaľ bežné rom-comy trpia nedostatkami ako príšerní herci, medzi ktorými nie je cítiť chémiu, scenárom, kde už počas piatich minút viete predvídať záver, či prvoplánovou melodramatickou zápletkou, tu nie. Herci sú skvostní, chémia je tak hmatateľná, že by som miestami nevidel Bradleyho a Jennifer ale Pata a Tiffany, scenár ma naozaj podarené dialógy, ktoré oplývajú šarmom a eleganciou, zápletka je jednoduchá, no dej filmu sa naozaj nedá porovnávať s tuctovými nádielkami bežnej hollywoodksej produkcie. Každá scéna má svoj zmysel, je to nepredvídateľné, milé, kreatívne, očarujúce a ja sa zase prichytávam pri tom, ako sa nad tým infantilne rozplývam. Každopádne sa mi to teda páčilo, bol v tom cítiť závan žánrového čerstvého vzduchu na poli romantických klišé komédií. 85%. (03.04.2015)