Godzilla

Godzillu si, milí pamrdi, dovoluji okomentovat až nyní, neboť tenkráte v časech pradávných, kdy jsem jí nasolil tři hvězdy, jsem viděl pouze kinorip o kvalitě čínských petard. Takže šlo o život. A hodnotit tady film na základě kinoripu je taky o život. Samozvaní arbitři morálky by mohli povolat HOMOrotu a ta by vás za trest v hlubinách pekelných až do skonání jsoucna šukala do prdele. Takže si dovoluji utrousit pár slov až nyní, po zakoupení kvalitního BRripu. Mno, hodnocení se teda nemění, neboť mé předčasné soudy nejsou nikdy neuvážené a pokud někoho na základě jedné zprávy z pošty nazvu vypatlaným čurákem s inteligencí nedopečeného kuřete, tak jím zaručeně je. A jeho matka by se měla stydět! Tedy pokud toho jsou ovečky schopny. Takže, Godzilla. Jasně, jedná se o praštěnou popcornovku. Jasně, hlavní postavy pobraly asi tolik rozumu, co zdegenerovaný syn dvou sourozenců poté, kdy jej i vedení Kauflandu odmítlo zaměstnat jako regál na tvarůžky, ale debilní rozhodnutí k filmům prostě patří. Kdyby si ráno hlavní postava šla prostě vyčistit zuby, namísto toho, aby omylem stvořila geneticky zmutované monstrum co ohrozí veškerý život na planetě, asi by to nikoho, kromě pravidelných čtenářů měsíčníku Mladý dentista, moc nebavilo. Takže díky za filmové dementy. Musím taky zmínit hlavně mého oblíbence Heisenberga, na kterého jsem se těšil jak Jaro Slávik na klystýr, bohužel jej musím značně politovati, neboť borec si zahrál v Godzille a ani se jí nedožil. A není se čemu divit, když slavné monstrum spatříme kompletně až v padesáté páté minutě a ještě ke všemu vypadá jak SPOILER piča KONEC SPOILERU. Do té doby jistě nepřežije i nejeden netrpělivý divák, který potřebuje digitální efekty i při sraní. A ještě taky musím konfrontovat názory ohledně tmy, kdy si i mnoho mých oblíbenců stěžuje, že ve filmu je prakticky neustále tma a monstra (hups, ano, je jich tam víc) nejdou téměř vůbec vidět. No jasně! Vždyť o tom to taky je, atmosféra je mnohem temnější a scény napínavější, pamrdi. Já si na to navíc naladil atmosféru i doma, takže jsem si to pustil v noci, úplně sám, dal televizi naplno, zatáhl závěsy, nezamkl si vchodové dveře, podřezal pár morčat, vypil jejich krev a temné scény si dost užil. Bohužel na čtvrtou hvězdu to stále není a to za Godzillí superschopnost, kterou nám velkolepě předvede na konci. To bylo teda velkolepě trapný, ale jinak filmek dopohůdki. (28.08.2014)

Biják, ktorý sa síce vezie v bezpečných klišé, detskej prístupnosti a ničím neprekvapí, ale aspoň drží pokope (Pacific Rim bol odvážnejší a viacej cool, ale dramaturgicky nefunkčný). Na rozdiel od Emmerichovej verzie navyše ctí pravidlá japonského kultu a s hollywoodskymi technickými možnosťami umožňuje arigatovcom užiť si ich Jánošíka tak, ako ho ešte nevideli. Postavy, hoci hrané oceňovanými a v blockbusteroch nevídanými hercami sú druhoradé, podstatná je epickosť a atmosferický vizuál v duchu spielbergovských dobrodružstiev. Toho pripomínaju i konkrétne scény ako úvodný let vrtulníka na ostrov či opakované umiestňovanie detí do každej napínavej akcie. Dnes spokojnosť, pred piati rokmi by to bolo nadšenie. (14.05.2014)

Baví mě představa pubertálních popcornožroutů jdoucí na další Pacific Rim, případně Emmericha a dostávající Edwardsův v tradici zakořeněný sequel, který Godzillu neikonizuje jako hrozbu, kolem níž je potřeba akčně kroužit a kochat se destrukcí, ale jako kámoše, kterého matka příroda využívá jako ultimátní regulační prostředek, zatímco lidi (resp. Američani) statují a veškeré průsery ve filmu způsobují svojí vlastní debilitou vycházející z touhy řešit konflikty sami bez otevřenosti k poznatkům jiné kultury. Což samozřejmě všichni vykládají jako přešlapy proti logice, ačkoli nikdo nezná svět, v němž by koexistovala jadernou energií napájená MUTA, takže pasovat nějaký neprůstřelný realismus na podobný fikční svět, jenž jde očividně ve šlépějích šedesátileté historie, vlastně ani nejde. Godzilla je (imho, samozřejmě) hodně pevně uchopený autorský projekt nadšence, který vyžaduje, aby měl sledující divák alespoň nějaké godzillovské základy a chápal tudíž přebíhání od stylu a myšlenek poválečné japonské kaiju kinematografie k japonsko-americké moderně, která si zachovává intelektuální přesahy a zároveň dovede gradovat k jedné z nejimpozantnějších monstr-fatalit na stříbrném plátně. (15.05.2014)

Naprostý a totální náser od "vypuknutí" kokonu ..... od téhle chvíle se film nezasataví a jede těžce kupředu spolu s Godžirou, která jde nasraně rozbít nějaké ty držky ..... člověk si uvědomí, že je jen malé hovno v porovnání s těmahle monstrama a dostává vlastně Cloverfiied dvojku se vším všudy ..... za mě maximální spokojenost a upřímně doufám ve vymazlené pokračováníčko, jak nasvědčoval konec filmu .... Edwards je BOREC JAK CYP !!!! (17.05.2014)

To, co se slibovalo nejvíc, tedy nový pohled na nejslavnějšího bořitele mrakodrapů, to jediné nakonec nepřišlo. Civilní pojetí přináší spoustu zbytečných podzápletek a až překvapivě průhledných klišé, vědecký podklad zase skrývá neuchopitelnou hromadu kulometné odborné hatmatilky. A monstrem v celé jeho kráse Edwards až zoufale šetří, dokonce tak moc, že jsem byl ještě před příchodem hlavních atrakcí doslova ubitý věčným čekáním a odkládáním. Na to, jak vysoko se mířilo, byl ten pád při začátku závěrečných titulků až bolestně střízlivý. Několik vysloveně nervy drásajících scén (tunel) proto zachraňuje alespoň nějaký zážitek jen velmi střídmě. (14.05.2014)