Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Malarkey
    ***

    Drsný. Ruská realita všedního dne, která na konci srazí divákovi hřebínek. Ale to jenom v případě, když od začátku bude respektovat neuvěřitelně utahanou režii, která na atmosféře žebrá každý detajl, až se ztratí v nekonečně dlouhých záběrech. Každopádně život, jak byl napsán. Člověk si říká, že někdo má takové životní osudy, co by scénárista ani nevymyslel. Jelena je výjimkou.(3.8.2013)

  • Hwaelos
    ****

    Co si budeme povídat, působivosti Návratu Zvjagincev s Jelenou nedosahuje a většina ho bude jistě milovat víc za jeho výlety do metafyzických oblastí bytí. Přesto je Jelena zatraceně působivou realistickou studií, která trochu rezignuje na tradiční dramatický oblouk. Pokud by se chtěl například Sláma přiblížit k tomu nejlepšímu z evropské kinematografie, měly by jeho snímky vypadat nějak takhle.(29.7.2012)

  • JitkaCardova
    ***

    Jak to vkusně říct. Co začal místo filmové hudby používat muzikostroj Philipa Glasse, klesá Zvjagincev s každým novým filmem o propad níž, kde už to nejsou díla, ale produkty. Že by mu začaly diktovat směr, témata i kvalitu producentské peníze? Vybírá si jednoduché, civilně morální náměty, rodinné a místně politické střety na osobní rovině, zobrazuje je povrchně jako třetiřadý pisálek, glosátor do časopisecké rubriky, a mechanicky je prostřídává s čím dál chatrnějšími a odvozenějšími odkazy k církvi (ani ne duchovnu), přičemž mu chybí uštěpačný, nadčasově ironický glanc i mrazivá duševní pronikavost, vnitřní vhled a soucit Dostojevského, a bez toho se mu filmová výpověď stává povrchním a zbytečným kázáním od stolu, intelektuálně svrbivou, neprocítěnou, populistickou esejí. Přestal být originálním filmařem a kdovíproč se vpravil do role komentátora ruských poměrů, jak je povrchně chtějí vidět na Západě (lidi jsou líní pracovat a nemorální,všichni jdou po penězích jako slepice po flusu, církev je poplatná režimu a zbohatlíkům a vyžívá se v pustém žvanění, máme tady mafii a všude jsou prospěcháři a hlupáci bez rozhledu, staří umírají a z nových nikdo nezvelebuje statky svěřené. Úpadek a všiváctví. *** K tomu pak patří, že zlajdačel i formálně, nedbá sevřenosti tvaru (ne, záběr na stejnou větev na začátku a na konci snímku v Jeleně, ani na vraky na moři v Leviatanovi to nespraví), napospas ponechané motivy mu z filmů čouhají jako sláma ze stohu, začal se vyžívat v laciných, nefunkčních a nedbale zpracovaných metaforách (co měl znamenat ten ležící bílý kůň, nainstalovaný dva metry od železničního přejezdu? toho taky ranila mrtvice?) a místo skutečných přesahů a katarzí sahá nejvýš k němým záběrům na moře. Oba filmy, Jelena i Leviatan, jako by byly nakvap vyrobeny konfekčně, stejné rámování, interiéry jako z ruské ikey, stejná herečka, podbarvení stejně znějícím Philipem Glassem na začátku a na konci, stejné titulky, produkce, stejná plochost... Rozdíl je v tom, že Jelena přece jen drží ještě trochu víc pohromadě, zatímco Leviatan se už úplně rozdrobil do roztěkaných, za sebou nahamstaných scén, a v tom, že je ještě nasnímaná poměrně sjednocenou a dívatelnou kamerou - především skrze ty proměny světla, ač i to je samo o sobě kýčovitě levnou a doslovnou metaforou. V Leviatanovi už bije do očí i ten nezájem o vizualitu, o intearkci kamery se snímaným, exteriérové lyrické a čím dál trapněji, násilněji vmontovávané patetické vsuvky pohledů na moře a na hory a na svítání se střídají s interiérovými záběry s otřesně nudnou, tupou, téměř televizní kamerou. Příběh nedrží pohromadě nic vnitřního, je to jen plytká, blábolivě předrmolená navršenina publicistických postřehů, zatímco v Jeleně se to banální sociální minidráma ála Mrštíkovic Maryša dá srrhnout do dvou jednoduchých vět. Čili už na Jeleně lze postřehnout v menší míře všechny nešvary, které příští snímek, Leviatana, naprosto zhůvěřile ubily, a jinak nic nového, co by takový přístup vyvážilo. Zvjagincev by potřeboval být zase úplně neznámý, aby se přestal koupat na vlně zájmu a podlézat Západu.(11.10.2014)

  • Ephemeris
    ****

    Napriek nespornej kvalite Zvjagincevových filmov naďalej ostávajú najhodnotnejšou sondou do života súčasného Ruska tie stovky hodín záberov autonehôd z dash camov osobných motorových vozidiel. Výpovedná hodnota o mentalite národa je zhruba obdobná, akurát tie dash cam videá sú o čosi dynamickejšie a dá sa na ne pozerať aj opakovane.(9.12.2017)

  • Happens
    **

    Režisér si moc neváží volného času diváka a hned v úvodu ho nechá sledovat pět minut od ranního slunka osvětlený barák. Film se táhne v nějakém zvláštním bezdějství, které vyústí ve smrt muže ženy, která má z prvního manželství již svou rodinu (dospělého syna) a nedokáže se oprostit od zaslepené lásky k němu. No, hluboký ponor nenastal. Ukolébavka vynikající.(21.9.2020)

  • - Podle režiséra byl výkon Jeleny Ljadové (role Káti) tak výborný, že mu bylo líto, že její postava neměla víc scén. (Morien)

  • - Režisér a herecký představitel při debatě o tom, jaké bylo Vladimirovo povolání v minulosti, zvažovali tři možnosti. Postarší bohatý muž v současném Rusku podle nich mohl být dřív důstojníkem KGB, funkcionářem Komunistického svazu mládeže, nebo vědcem, který se dal na podnikání po rozpadu Sovětského svazu. Rozhodli se, že Vladimir by měl být vědcem, protože herecký představitel Smirnov nevypadá na ostatní dva typy. (Morien)

  • - Andrey Smirnov si během natáčení zlomil dvě žebra při "blbnutí" se svým synem. Styděl se na place říct pravdu, tak tvrdil, že uklouzl v koupelně. (Morien)