Boj o nadzvukové letadlo: TU-144
Битва за сверхзвук. Правда о Ту-144
Obsahy(1)
Nebývalý pokrok v oblasti vojenské techniky a technologií na konci 50. let minulého století umožnil západním konstruktérům navrhnout nadzvukový dopravní letoun. Když v roce 1962 Velká Británie a Francie podepsaly dohodu, jejímž výsledkem byl legendární Concorde, rozhodl se Sovětský svaz zkonstruovat vlastní nadzvukový letoun Tu-144.V roce 1973 se na letišti ve francouzském Le Bourget nadzvukový civilní letoun Tu-144 vymkl kontrole a zřítil se. Příčiny této havárie zůstávají i nadále velkou neznámou a početné výpovědi svědků se značně rozcházejí. Jelikož se podobné nehody bohužel opakovaly, byl celý projekt definitivně ukončen v roce 1983. V současné době není v provozu žádný nadzvukový dopravní letoun a sen z poloviny 20. století tak zůstává nenaplněn i v 21. století. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (5)
Zase jednou první :-). Velmi zajímavý Ruský dokument zejména pro příznivce letectví. Leckdo a to i z okruhu úplných laiků zná britsko-francouzský letoun Concorde. Mnohem méně lidí však již zná jeho souputníka - ruský Tu144. A málokdo už ví o americké odvetě v podobě navrhovaného Boeingu 2707. Snímek pojednává zejména o Tu144. Hovořit však pouze o tomto letounu, dokument by byl neúplný a vytržený z kontextu doby. Concorde byl prvním letounem, jež si kladl za cíl výrazným způsobem díky schopnosti letů nad rychlostí zvuku překonávat obrovské vzdálenosti v mnohem menším čase (např. dálkové Lety z Evropy do USA ). Rusko a jeho tehdejší vláda se nechtěla nechat zahanbit a tak zadala ke zpracování projekt na stavbu nového nadzvukového dopravního letounu, který by obsluhoval východní části Ruska. Soutěž vyhrál Tupolev a pustil se směle do díla. Jak bylo u Rusů zvykem lecos v rámci průmyslové špionáže okopírovali od Concorde, lecos legálně získali v rámci tehdejších vřelých vztahů s Francií. Snad proto jsou si oba letouny tak podobné. Samozřejmě odborník je hned rozezná podle rozdílného usazení motorů pod křídly, konců křídel a hlavně podle vysouvacích stabilizačních křidélek za kabinou pilotů (oušek) Tu144, která zlepšovala manévrovatelnost při nízkých rychlostech. Jak u Concorde, tak u Tu144 se časem narazilo na hlavní problém a to na obrovskou spotřebu pohonných hmot, což byl i v sedmdesátých létech během Izraelského konfliktu problém. USA si naštěstí včas spočítala náklady, rizika a ziskovost svého supersonicu a projekt nadzvukového Titaniku včas zavrhla. Své síly vrhla do vývoje Boeingu 747 - známého Jumbo jetu, což se ukázalo jako nesmírně prozíravé a jehož modifikované zmodernizované verze létají dodnes. Dokumentu není co vytknout a je doplněn i o autentické výpovědi členů osádek tohoto úctyhodného letounu. Velmi zajímavé a doporučuji vidět. Dávám 4 * * * * ()
Dokument je pěkný doplněk k dokumentům o Concordu. Pobavilo mě jak se mezi ruskými pasažéry říkalo "létat s TU-144 je jako líbat se s tygrem". Cena levných letenek byla tradičně socialisticky pokřivená. ()
Pěkně popsaná historie Tupoleva v letech. Včetně popsání politického tlaku a posunu. Sice mi to v některých případech popravdě připadalo jako menší ruská propaganda (např. když vehementně bránili, že nic z TU-144 není okopírované z Concordu), ale občas zase uznaly svoje chyby. Kde je pravda se asi už nikdy nikdo nedozví, je to každopádně zdařilý dokument o Tupolevovi. Dozvěděl jsem se díky tomu i o americkém supersoniku od Boeingu, který nikdy pořádně nepoznal světlo světa. (Dostupný online na YouTube.) ()
Za celým tímto projektem je lidské ego... ()
Jak Concorde tak TU-144 co se týče konstrukce tak nelze nic vytknout na svou dobu úžasná práce ale ta spotřeba a zbytečná rivalita vedla hlavně na straně Tupolevu k tragédii v Paříži. ()