A Kiss Before Dying
Režie:
Gerd OswaldScénář:
Lawrence RomanKamera:
Lucien BallardHudba:
Lionel NewmanHrají:
Robert Wagner, Jeffrey Hunter, Virginia Leith, Joanne Woodward, Mary Astor, George Macready, Robert Quarry, Howard Petrie, Bill Walker, Joe McGuinn (více)Obsahy(1)
V tomto napínavém thrilleru ztvárnil Robert Wagner postavu Budda Corlisse, ambiciózního mladíka z chudé rodiny, jenž zavraždí svou těhotnou dívku Dorothy a snaží se vše zamaskovat jako sebevraždu. Motivem vraždy je fakt, že její těhotenství zhatí veškeré naděje, že by jej mohla přijmout její zámožná rodina. Dorothina sestra Ellen však sebevraždě odmítá uvěřit, a tak se pustí do vlastního vyšetřování. Seznámí se tedy s Buddem a bez ohledu na jeho předchozí vztah s Dorothy s ním začne chodit. Když zjistí dostatek informací, je vše připraveno na velkolepé a dramatické finále, ve kterém musí Ellen vybojovat pomstu za svou sestru a také zachránit svůj vlastní život. Výborný scénář plný napětí vychází ze stejnojmenné románové prvotiny nedávno zesnulého amerického autora Iry Levina (Rosemary má děťátko, Stepfordské paničky, aj.). Joanne Woodward podává skvělý výkon v roli zranitelné a důvěřivé Dorothy, stejně tak jako Mary Astor exceluje v úloze Buddovy chamtivé matky. Divák naopak nemůže pociťovat žádné sympatie k Wagnerově postavě Budda, což je ale vzhledem k jeho hrůznému činu plně pochopitelné. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Přes pár pěkných lokací a CinemaScope barvičky na můj vkus až příliš moc melodrama – meh, červená knihovna. #Noirvember ()
Levinova předloha je o něco hravější a rafinovanější, ale tahle adaptace jí dělá rozhodně čest. Wagner je skvělý padouch a Virginia Leith zase dostatečně krásná. Škoda, že nezbylo trochu víc prostoru na vztah Buda s jeho matkou v podání Mary Astor. Vřelo to mezi nimi slibně. ()
Zaujímavá, dnes už pomerne tuctovo znejúca niorovka, ktorá má však svoje čaro a množstvo napínavých scén (scéna na streche budovy mi takmer rozorvala nervy). Wagner zahral svojho milého, prívetivého a zároveň odpudivého psychopata s mikroskopickou presnosťou a hlavne od jeho výkonu sa odrážal celý príbeh. Skvelá práca s kamerou dohnala film v niektorých scénach takmer k horrorovému žánru, čo filmu len pridalo na atmosfére. Škoda, že námet je dnes už tak obohraný, že ma nemohol nakopnúť a nadchnúť viac. 75%. ()
Mužská verzia elegantného fešáckeho muža, fungujúceho vnútorne len otázkou "How much is it?". Aby si túto otázku v budúcnosti nemusel tak často klásť, vyhľadáva dievčatá z bohatých rodín. Takýto typ gentlemanov je ochotný použiť všetku svoju inteligenciu a šarm na doživotné zabezpečenie sa, pričom neváhajú vykonať čokoľvek. Jednoduchá a zároveň krásne nakrútená noirovka ukazujúca, kam až túžba po dobre zaistenom vydaji môže zájsť. Ženská intuícia v momentoch akútneho zaláskovania môže byť oslabená - následky však bývajú fatálne. Poznámka: súhlasím s užívateľom Andertonom, že obsah tohto filmu by mal byť skrátený do jednej vety - upravenej prvej: "V tomto napínavém thrilleru ztvárnil Robert Wagner postavu Budda Corlisse, ambiciózního mladíka z chudé rodiny, jenž se snaží získat jmění prostřednictvím sňatku s dívkou z bohaté rodiny.". Všetko ostatné je totiž nechutný spoiler, schopný oslabiť zážitok z videného. ()
Wagner je dokonalý. A to docela stačí. ()
Skvelý melodramatický príbeh na klasickú tému ctižiadostivosť aj cez mŕtvoly, akurát tentokrát miesto femme fatale máme homme fatal. Obzvlášť očarujúca je atmosféra 50. rokov a vyprahnutej a rozhorúčenej Arizony, ktorá skvelo vyniká vo farbe. Dalo sa to pravdaže nakrútiť aj lepšie a dej neoplýva originalitou, A Kiss Before Dying je ale mimoriadne vydarená žánrovka so všetkým, čo fanúšik čaká od farebného filmu noir. ()
Velmi slušná adaptace prvotiny Iry Levina. O několik stupňů lepší než devadesátkový remake... ()
Keď už je tu spomínaný Match point, tak hovoril niekto aj poručík Columbo? Asi nie, takže začnem ja. Nezvykle dlhá expozícia s pečlivou prípravou zločinu, po ktorom nastupuje na scénu nová postava "čmuchala", ktorý si všimne zopár nezrovnalostí a ide za nimi až do konca. V tomto prípade s príťažlivejším zovňajškom, akým disponoval Peter Falk o desaťročia neskôr. Ja som si o filme nečítal ani tunajší obsah, takže zvrat v dvoch tretinách filmu mi prišiel natoľko nečakaný, že som mal pocit, žeby naňho neprišli ani Hitchcockovi scenáristi. Tvorca obsahu by si zaslúžil doživotný zákaz sem čokoľvek napísať. Film stojí na mrazivom výkone Roberta Wagnera, ktorý je dosiahnutý jeho dokonalým elegantným a úlisným zovňajškom a skvelo vystavaným scenárom, ktorý dávkuje zvraty v pravidelných intervaloch a udržuje tak diváka v napätí až do konca s dôrazom na tie naše známe columbovské detaily. Podobný film: Dial M for murder ()
Veľmi slušne natočený napínavý príbeh s dobrou kamerou a zaujímavou hudbou. Dej má dve roviny, v prvej ide o vykreslenie vzťahu mladých ľudí, v ktorej dominuje chladnokrvný Budd ( Wagner ) a jeho naivná priateľka ( Woodward ), v druhej o pomstu jej sestry. Priznávam, že prvá časť sa mi viac páčila, určite by vystačila na celý film za predpokladu nejakého "hitchcockového" finále. ()
Film som si pustil pár hodín po prečítaní knihy a ako to už býva pri knižnom sfilmovaní, nepáčilo sa mi, že to scenárista dosť pomenil a povynechával zaujímavé pasáže. Úvod sa ešte celkom drží predlohy, no potom sa to pustí svojou cestou, aj keď nejaká tá kostra predlohy tam stále je. Miesto 3 sestier sú len 2, čo by sa dalo akceptovať v rámci skrátenia a lepšej uveriteľnosti príbehu, aj keď v knihe ma bavila tá linka s vynechanou sestrou. Záver bol v knihe trošku pritiahnutý za vlasy, ale bol zaujímavejší a napínavejší ako vo filme. No hlavne v knihe bolo viac priestoru pre postavu Budda, jeho myšlienky a plány, tu to bolo také skratkovité, veľmi sme mu do hlavy nenazreli, aj keď Wagner sa do tejto úlohy hodil perfektne, vždy som ho mal za hajzla. Aj celé to odhaľovanie vrah sa mi oveľa viac páčilo v knihe, aj keď aj tam bolo pár slabších miest. Mohlo to ale dopadnúť aj horšie. ()
Barevný noir, kde Wagner ztvárnil opravdového parchanta. Osobně si myslím, že by víc vynikl černobílý, ale jinak se jedná o docela napínavý a nenudící film se skvělým důrazem na detaily. ()
Jeden z filmů, který by měl (samoz. na 1. shlédnutí) o 200% větší tah na psychiku diváka, pokud by zde nebyl v podstatě vyžvaněn celý děj (chybí už jen závěrečná pointa, ale ta většinu lidí, asi napadne) distributorem. Já můžu dodati to, že pokud by hl. bídák nedopadl, tak jak si zasloužil a docela poeticky vzhledem ke způsobu jeho 1. vraždy, tak by to zůstalo na 3. J.Woodwardová zde s naprosto příšerným účesem, za který bych zabil někoho zase já, je samoz. opět puťka s tím svým pološeptavým chraplákem, tentokráte jí ovšem nemohou pomoci její další 2 osobnosti, jako ve Třech Tvářích Evy. Její teprve 2. role a i když chápu, její pozdější vyjádření, že to byl její nejhorší film, tak nesouhlasím. Jsem si ovšem jist, že pokud by to nebyla Levinova prvotina, hl. zmetek by dopadl jinak, než v románu a filmu. To, že film působí silně Hitchcockovsky asi nepřequapí. Z mého pohledu, taková kratší a o drobek více cyničtější verze o 2 roky mladšího Vertiga. Ovšem, s popuštěnou fantasií. Vytknouti celkově nemohu jinak nic závažného až na 1 věc. Co se týče vztahu Buda a Ellen, zdejší popis je takový a wikipedie zase maková. A film, je někde uprostřed. Chci tím říci, že by ději prospělo takových 10min. navíc, páč vidíme Ellen pátrající po skutečných okolnostech sestřiny smrti, Bud pozorující ji z povzdálí, pak střih...a najednou spolu chodí a jezdí na koních a vůbec jsou ohromně zaláskovaní. Není zde vůbec jejich 1.setkání atd. To považuji za chybu. Jedinou. ()
Kdyby tenhle snímek byl natočen ještě na černobílý materiál, tak si myslím, že má mnohem lepší efekt, než jaký na mě měl v barvě. I tak je ale příběh dobrý a má docela dobré zvraty, kdy ten závěrečný se celkem povedl. Celkově ale příběh stojí na celkem silných základech, a tak se daří budovat i atmosféru, která ale nejde do extrému. ()
Nejde nesrovnávat s Match Point. To pak tohle musí nutně vyznít už jako poněkud archaická záležitost. Však na 70% naprosto s přehledem. ()
Dnes uz dost priemerna noirovka /nepopieram, ze roku 1956 to mohlo byt dobre/. Prva polka je lepsia nez druha, ale skoda tej velkej nudy v strede, kedy sa toho deje fakt minimum. Gerd Oswald mi az tak vela nehovori, a zaver je hodne odbity : 50 % ()
Vyborny scenar, dobra rezie a nezapomenutelna atmosfera 50.-tych let. Na takove filmy bych se mohl divat porad. ()
Kvalitní noir, Robert Wagner výborný, režie dobrá, scénář také, funguje i napětí a kamera je taky dost slušná. I přesto že jde o noir, tak filmu neuškodilo ani to že je natočen v barvě ()
I když podle námětu Iry Levina samozřejmě z filmů vítězí ROSEMARY MÁ DĚŤÁTKO, není tenhle film špatný a upomene na filmy Alfréda Hitchcoka - speciálně scéna na střeše je krásně prodloužená a napínavá. ()
Ten oficiálny text distribútora je viac-menej zavádzajúci, keďže Ellen sa s Buddom spozná až potom, ako Dorothy zomrie a hlavne je to z iniciatívy zo strany Budda. Ale späť k filmu... Takisto by som film rozdelil na dve polovice, pričom tá prvá je 5*-ková, so stupňovaným napätím, pričom divák doslova musí čakať na to, ako sa Buddovi nakoniec podarí zabiť Dory. Druhá polovica je oveľa slabšia a ani samotné finále nepresahuje priemerné hodnotenie, čo spôsobuje hlavne chýbajúce napätie, keďže hlavné postavy už nie sú až tak vystavené Buddovmu ťaženiu za bohatstvom Elleninej rodiny. ()
Pekne natocenej filmek (spis krimidrama nez noir, rekl bych...), nicmene zadny prevratny zazitek. A Mary jsem v prvni chvilce vubec nepoznal... :-) ()